Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
K úpravě četnosti večerních astronomických pozorování pro veřejnost přistoupí od 1. října naše hvězdárna. Namísto dosavadních pěti pracovních dnů budou probíhat od středy do pátku, v říjnu od 19:00, v listopadu a prosinci od 18:00 hodin. „Vedla nás k tomu analýza návštěvnosti a s tím spojená snaha optimalizovat večerní provoz hvězdárny,“ vysvětluje ředitel Libor Lenža. Současně hvězdárna do odvolání pozastavila prodej dárkových poukazů na individuální astronomická pozorování.
Připravit roboty složené ze stavebnice Lego na pomyslnou vesmírnou misi. Takové bylo zadání dnešního programu pro rodiny s dětmi v naší hvězdárně. „Můžeme tam dát stovku,“ zeptali se sedmiletý Vladimír Strnadel a jeho o rok starší kamarád Daniel Janík z Martinic u Holešova. „Zkuste to,“ odpověděl jim lektor. Kluci hbitě zadali patřičný pokyn přes počítač, robota odpojili a dychtivě položili na zem. Stroj se skutečně pohyboval o poznání rychleji.
Čas bude ústředním tématem republikové Noci vědců. Magická veličina, kterou nelze uchopit ani zastavit, bude prolínat také programem naší hvězdárny. Noc vědců letos připadne na pátek 24. září, ve valašskomeziříčské hvězdárně začne v 17:00 hodin. „Pro návštěvníky jsme připravili několik pořadů, v nichž hlavní roli bude hrát čas,“ avizuje ředitel Libor Lenža. Lidé proniknou do tajů stratigrafie, prohlédnou si historickou Ballnerovu hvězdárnu a uvidí, jak se měří okamžiky zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy .
Zahraniční uchazeči o vyšší akademické tituly nyní studují v naší hvězdárně. Čtyři doktorandi a post-doktorandi oboru teoretická fyzika a astrofyzika na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze pocházejí z Francie, Chile a Slovenska. „Jsou tady, aby blíže pochopili zákonitosti astronomických pozorování a problémy, které při nich mohou nastat. V běžné činnosti se zabývají převážně teorií. Podílejí se na modelování dat z vesmírných družic nebo pozemních teleskopů,“ vysvětluje vedoucí skupiny Ondřej Pejcha.
Pozorování pro veřejnost s podtitulem Co nám září v září uspořádají v pátek 17. září ve 20:30 hodin Dům kultury v Kroměříži a Hvězdárna Valašského Meziříčí. V kroměřížské hvězdárně astronomové ukáží návštěvníkům objekty viditelné na zářijové obloze. Připojí také odborný výklad o samotných objektech a poradí, jak nejlépe je pozorovat. Připraveny budou minimálně tři dalekohledy, jejichž prostřednictvím lidé uvidí Měsíc, planety Jupiter a Saturn, ale též hvězdy a dvojhvězdy, případně další vesmírná tělesa.
Invazi robotů zažije naše hvězdárna, která v sobotu 18. září ve dvou termínech – ve 14:00 a v 16:00 hodin – uspořádá stejnojmenný program, vhodný zejména pro rodiny s dětmi od 10 let. „Využijeme známou stavebnici Lego. Roboty ale nebudeme sestavovat podle plánku, nýbrž pomocí rozšířeného počítačového modulu jim vdechneme trochu ‚inteligence‘, aby byly schopné plnit jednoduché příkazy a zvládnout tak pomyslnou vesmírnou misi,“ předesílá autor programu a odborný pracovník hvězdárny Tomáš Pečiva.
Kapkami začal, kapkami se rozloučil. Uplynulý měsíc patřil ve Valašském Meziříčí mezi nejdeštivější srpny od počátku měření. Celkem 179 milimetrů srážek zaznamenala ve druhém prázdninovém měsíci stanice Českého hydrometeorologického ústavu umístěná v areálu naší hvězdárny. „Byl to třetí nejdeštivější srpen od začátku měření v roce 1957. Pršelo v něm celkem 19 dnů,“ konstatuje odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer.
Lidstvo se začíná potýkat se surovinovou krizí. Co mohl, to člověk za použití dostupných technologií z hlubin Země z velké části vytěžil. Nyní je nucen poohlédnout se po zdrojích surovin mimo rodnou planetu. Napomoci při tom má první výlučně český kosmický projekt s názvem SLAVIA, v němž se okolo brněnské společnosti SAB Aerospace soustředila skupina tuzemských firem a institucí včetně Hvězdárny Valašské Meziříčí. Z následujícího rozhovoru s jejím ředitelem Liborem Lenžou se o projektu dozvíte více.
Neobvyklý zážitek dnes čekal na účastníky příměstského tábora naší hvězdárny. Ačkoli byl den a venku pršelo, pohodlně ulehli na palubovku a nechali se unášet magickou krásou hvězdami poseté nebeské klenby, kterou kolem nich vytvořilo nafukovací planetárium. V tělocvičně zdejšího Střediska volného času Domeček ho postavili pracovníci Krajské hvězdárny v Žilině. Po celý den se tady střídaly děti dychtivé spatřit noční oblohu zakletou do četných animací...
Chuť a zájem poznávat svět kolem nás. To je jediná podmínka pro přijetí do kroužku, který i pro nadcházející školní rok připravuje naše hvězdárna. „Žádné další odborné znalosti ani dovednosti nejsou zapotřebí. Sami se staneme průvodci, kteří školákům pomocí dalekohledu ukáží vesmír a prostřednictvím her a zajímavých pokusů jim vysvětlí, jak funguje okolní svět,“ říká vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.