Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Učebna naší hvězdárny se proměnila na amatérské filmové studio. Dlouhý stůl s učebními pomůckami, za ním lektor s titěrným mikrofonem na klopě, pro jistotu ještě diktafon zavěšený v drátěném oku pod stropem, pár stojanů se silnými reflektory a dva fotoaparáty přepnuté na kamerový režim. Klapku nahrazuje obyčejné tlesknutí rukama...
S krátkými přestávkami už téměř rok se mladí členové astronomického kroužku při naší hvězdárně setkávají výhradně virtuálně. Schůzku mívají každou středu ve čtyři odpoledne. Pokaždé se připojí nejméně čtyři členové. „Moc mi to nevyhovuje. Raději bych se s ostatními potkával osobně,“ přiznává jedenáctiletý Cyril Janík z Rožnova pod Radhoštěm.
Jihozápadní proudění vzduchu k nám zaválo písek až ze Sahary. Denní obloha, která by měla být modrá, se zbarví do žluta a jindy ostře ohraničené Slunce je pískovou clonou silně rozostřené. Průvodní jevy přenosu saharského písku jsou v těchto dnech znát i ve Valašském Meziříčí. „A kdyby zapršelo a prach se z atmosféry vymyl, bylo by to patrné také na povrchu věcí včetně kapot automobilů,“ dodává odborný pracovník naší hvězdárny Jiří Srba.
Zatímco ještě před týdnem mrzlo, až praštělo, nyní zažíváme téměř jarní počasí.Oteplení o 24,3 °C za pouhé tři dny zaznamenala stanice Českého hydrometeorologického ústavu, umístěná v areálu naší hvězdárny. „Minulé pondělí jsme naměřili denní minimum -16,5 °C, ale ve čtvrtek už teploty dosáhly denního maxima 7,8 °C,“ informuje odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený.
Jak a proč došlo k vývoji družicových satelitních systémů a kam až dosud dospěly? Na to odpoví on-line přednáška s názvem Historie a současnost satelitních navigačních systémů, kterou ve středu 24. února v 18:00 hodin uspořádá naše hvězdárna. „Za těmito systémy se skrývají důmyslná technika, špičkové technologie a obrovský um lidského ducha,“ tvrdí autor přednášky a ředitel hvězdárny Libor Lenža.
Uplynulé dva dny potvrdily předpověď nejmrazivějšího víkendu dosavadní zimy, i když letos už bylo chladněji. Minus 13,1 °C. Taková byla nejnižší teplota, jakou o víkendu zaznamenala měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu, umístěná v areálu naší hvězdárny. "Dosáhli jsme jí v neděli ve 22:10 hodin. Sobotní teplotní minimum bylo -11,2 °C a nastalo krátce po půlnoci,“ informuje odborný pracovník hvězdárny Tomáš Pečiva.
Vzdáváme symbolickou poctu zakladateli naší hvězdárny a muži, jehož jméno proniklo do vesmíru. Josef Doleček ve fotografiích. Tak zní název virtuální výstavy, kterou si od 10. února mohou prohlédnout návštěvníci eBadatelny Zlínského kraje na portálu https://ebadatelna.zlkraj.cz/. „Prostřednictvím fotografií z našeho archivu připomínáme člověka, jenž se výraznou měrou zasadil o dokončení stavby valašskomeziříčské hvězdárny a poté se stal jejím prvním ředitelem,“ říká odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus. Načasování výstavy není náhodné – 16. února uplyne 109 let od Dolečkova narození.
Nástup opravdové zimy se projevil také ve výsledcích meteorologických měření. Třináct centimetrů sněhu dnes ráno zaznamenala stanice Českého hydrometeorologického ústavu umístěná v areálu naší hvězdárny. Za posledních 24 hodin připadlo 10 centimetrů sněhu. Blížíme se k maximu letošní zimy, které činilo 15 centimetrů a dosáhli jsme ho 18. ledna. Vzhledem k předpovědi počasí je možné, že ho brzy překonáme.
Páka, kladka, nakloněná rovina... Jednoduché stroje, známé z hodin fyziky. Jejich principy dětem z mateřských a základních škol ve svých programech často vysvětlují také pracovníci naší hvězdárny. Některé didaktické pomůcky si pro tento účel vyrábějí svépomocí ve zdejší dílně, protože ty, které nabízí trh, nevyhovují velikostí, variabilitou, pevností ani cenou. Navíc musejí být zhotovené na míru.
Zásilku s dokumenty, jež poukazovaly na činnost astronomického kroužku působícího při Kulturním domě v Kopřivnici, obdrželi před časem pracovníci naší hvězdárny. „Zaujal nás dokument pocházející z let 1941 a 1942. Obsahuje záznamy o pozorování Slunce. Jejich autorem byl Ing. František Svěrák, v té době člen pobočky České astronomické společnosti v Moravské Ostravě,“ vypráví odborný pracovník Radek Kraus.