Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Třetí letní den v řadě s teplotami přesahujícími 25° C dnes zaznamenala stanice Českého hydrometeorologického ústavu v areálu naší hvězdárny. Do statistik se zapíše jako rekordní. „Naměřili jsme maximum 27,9 ° C, o pouhou desetinu stupně vyšší, než činil dosavadní rekord pro tento den z 12. května 1968,“ konstatoval odborný pracovník hvězdárny Petr Zelený. Nejtepleji z nynější triády letních dnů bylo v úterý, kdy se teploměr zastavil na 28,1 ° C.
Geologickou expozici v areálu naší hvězdárny obohatí nové exponáty. Zatím ji tvoří pouze ukázky hornin Vnějších Západních Karpat. Brzy se venkovní expozice rozšíří o další oblast. „Návštěvníkům představíme převážně metamorfované horniny takzvaného jesenického krystalinika. Pocházet budou z Jeseníků, zejména z Bruntálska, kde je množství geologicky zajímavých útvarů,“ prozrazuje ředitel Libor Lenža.
České hvězdárny zná jako málokdo. Léta za nimi šlape na kole. Jsou jich čtyři plné šanony. Jeho místopis českých observatoří čítá přes 300 položek. Dvě třetiny z nich už osobně navštívil, pokaždé na kole. „Na ten nápad mě přivedl Jan Mánek z Astronomického ústavu v Ondřejově, který na svém webu uveřejnil seznam našich hvězdáren,“ vypráví odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer, jenž obě své záliby takto spojuje přes dvacet let.
Po téměř pěti měsících se do naší hvězdárny mohou vrátit návštěvníci. „Návštěvnický provoz obnovíme v úterý 11. května v souladu s platnými nařízeními vlády. Lidé k nám budou moci přijít na denní exkurzi i večerní pozorování. Zájemcům budeme k dispozici každý pracovní den,“ informuje ředitel hvězdárny Libor Lenža.
Nový přístroj v naší hvězdárně poslouží vzdělání i výzkumu. Zjednodušeně řečeno, laboratorní spektrograf dokáže rozkládat světlo. „Umožňuje pořídit spektrum jakéhokoliv světelného zdroje a jeho prostřednictvím odhalit například chemické složení analyzované látky,“ nabízí ředitel Libor Lenža odbornější popis schopností přístroje,který hvězdárna pořídila za více než 100 tisíc v rámci jednoho z realizovaných projektů.
Data o vesmírném tělese putovala z Valašského Meziříčí až do Číny. Nezvyklou žádost obdržel v minulých dnech odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer. Absolvent univerzity v Šan-tungu, metropoli stejnojmenné čínské provincie, jej požádal o údaje týkající se proměnné hvězdy označované jako NR Camelopardalis, v českém překladu Žirafa.
S novým dalekohledem snad už brzy vstoupí naše hvězdárna do nové školní návštěvnické sezony. „Jedná se o speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Zvláštní je v tom, že propouští pouze jednu vlnovou délku. V ní lze pozorovat například protuberance a chromosférické erupce, které pouhým okem nebo obyčejným dalekohledem nejsou viditelné,“ vysvětluje ředitel Libor Lenža.
Televizní štáb dnes v naší hvězdárně natáčel další pokračování dětské pohádkové soutěže Ty Brďo! Šílený vědec Megawatt si předsevzal, že zasvětí zvídavého kluka jménem Brďo – a s ním malé i velké diváky – do tajů Sluneční soustavy. Oba jsou však kreslení, a proto astronomické dobrodružství v areálu hvězdárny ve skutečnosti prožíval mim, který sehrál grotesku zaměřenou na pozorování Slunce.
Další děti se zájmem o astronomii mohou prožít část letních prázdnin v naší hvězdárně. „Pro velký zájem jsme se rozhodli uspořádat také druhý turnus příměstského tábora, který proběhne od 23. do 27. srpna,“ sděluje odborný pracovník hvězdárny a každoroční táborový vedoucí Radek Kraus s tím, že první turnus příměstského i tradiční pobytový tábor jsou už obsazeny.
Je stále zavřená. O to zajímavější je nahlédnout do návštěvních knih z dob, kdy se lidé do naší hvězdárny mohli běžně podívat. „Kdykoliv vidím hvězdnou oblohu – žasnu. Vždy pak, když – jednou za čas – zaslechnu mravní zákon ve mně,“ vyznal se herec a spisovatel Miroslav Horníček, když 3. října 1971 navštívil hvězdárnu s manželkou Bělou. O čtyři dny později se tady zastavil znovu, tentokrát s přáteli, a jeho sdělení bylo o poznání rozvernější...