Aktuality AK

Astronomové pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) objevili kyslík v dosud nejvzdálenější potvrzené galaxii JADES-GS-z14-0. Tato detekce, kterou provedly dva různé týmy, naznačuje, že galaxie je mnohem chemicky vyspělejší, než se očekávalo. JADES-GS-z14-0 (zkráceně GS-z14), objevená v roce 2024, je tak daleko, že jejímu světlu trvalo 13,4 miliardy let, než k nám dorazilo, což znamená, že ji vidíme tak, jak vypadala v době, kdy byl vesmír starý méně než 300 milionů let, tedy asi 2 % jeho současného stáří.

Astronomové objevili dvě fascinující exoplanety obíhající kolem hvězdy TOI-1453. Jedna z nich je superzemě, druhá je ultralehký subneptun, pravděpodobně zahalený v husté atmosféře. Soustava je vzdálená 250 světelných let od Sluneční soustavy.

Vesmírný dalekohled ESA s názvem Euclid poskytuje cenné údaje z hlubin vesmíru již téměř dva roky. S jeho pomocí má být vytvořena dosud největší a nejpřesnější 3D mapa vesmíru s miliardami hvězd a galaxií. Data z observatoře Euclid analyzuje mezinárodní konsorcium, jehož součástí jsou i výzkumné týmy Francine Marleauové a Tima Schrabbacka z univerzity v Innsbrucku.

Na připojeném obrázku jsou spirální galaxie zobrazené pomocí JWST, které rotují stejným směrem vzhledem k Mléčné dráze (červeně) a opačným směrem vzhledem k Mléčné dráze (modře). Počet galaxií rotujících v opačném směru vůči Mléčné dráze, jak jsou pozorovány ze Země, je mnohem vyšší.

Tým geologů z Čínské akademie geologických věd, Ústavu kosmických věd a Šan-tungského ústavu geologických věd v Číně nalezl ve vzorcích půdy odebraných na odvrácené straně Měsíce důkazy, které podporují teorii, že Měsíc byl kdysi pokrytý oceánem magmatu. Ve své studii zveřejněné v časopise Science skupina analyzovala vzorek měsíční půdy, který na Zemi dopravila čínská sonda Chang'e-6.

Nečekaný objev vědeckého týmu využívajícího data z radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a Atacama Path Finder Experiment (APEX) odhaluje difúzní molekulární plyn ve vzdálené kupě galaxií a prodlužuje časovou osu vzniku hvězd na 400 milionů let. Překvapivě velká zásobárna molekulárního plynu se nachází přibližně 12 miliard světelných let daleko v protokupě galaxií známé jako SPT2349-56, v oblasti raného vesmíru, kde se kupa galaxií teprve začíná formovat.

Vědci z Berkeley Lab odhalují záhady asteroidu Bennu starého 4,5 miliardy let pomocí nejmodernější technologie. Asteroid ukrývá stopy dávné slané vody, slaných minerálů a dokonce i organických molekul – potenciální vodítka ke vzniku života. Vědci používají rentgenovou a elektronovou mikroskopii k analýze těchto vesmírných hornin na atomární úrovni, čímž odhalují, jak se formovaly rané planetární systémy. Ještě zajímavější je, že našli aminokyseliny a nukleobáze, základní stavební kameny života, což naznačuje, že asteroidy jako Bennu mohly hrát roli při vzniku života na Zemi.

Podivný zdroj energie v centru Mléčné dráhy může být novým typem temné hmoty. Vědci zjistili, že vodíkový plyn je zde ionizován nečekaným způsobem, který kosmické záření nedokáže vysvětlit. Místo toho navrhují, že se zde srážejí lehké částice temné hmoty a vznikají nabité částice. To by mohlo změnit naše představy o temné hmotě a její roli ve vesmíru.

Bílý trpaslík v mlhovině Helix možná zničil planetu, což vysvětluje desítky let nevysvětlitelné rentgenové záření. Astronomové se domnívají, že planeta se přiblížila příliš blízko, byla roztrhána a její úlomky nyní ovlivňují záření hvězdy. Více než 40 let si astronomové lámali hlavu nad podivnými rentgenovými signály z bílého trpaslíka uvnitř mlhoviny Helix. Nyní možná mají odpověď – gravitace hvězdy pravděpodobně roztrhala celou planetu.

Tento infračervený snímek z vesmírného dalekohledu NASA Jamese Webba (JWST) pořídila palubní kamera pro blízkou infračervenou oblast v rámci programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey (JADES). Data z kamery NIRCam byla použita k určení galaxií, které budou dále zkoumány pomocí spektroskopických pozorování. U jedné z takových galaxií, JADES-GS-z14-0 (na obrázku ve výřezu), byl určen červený posuv 14,3, což z ní činí současného rekordmana jako nejvzdálenější známou galaxii. To odpovídá době méně než 300 milionů let po Velkém třesku.