Aktuality AK

Tyto nově objevené asteroidy mají průměr kolem 10 metrů, což z nich činí nejmenší planetky, které kdy byly v hlavním pásu planetek pozorovány. Objevování asteroidů je nezbytné pro planetární obranu, jejímž cílem je zabránit srážkám se Zemí, včetně stále častějších megatunových explozí dekametrových impaktorů. Zatímco velké planetky (=>100 km) zůstávají od svého vzniku v hlavním pásu, malé planetky jsou běžně transportovány do populace blízkozemních objektů (Near-Earth Object – NEO).

Program OPAL (Outer Planet Atmospheres Legacy) provádí dlouhodobá základní pozorování Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu s cílem porozumět dynamice a vývoji jejich atmosféry. Jasné planety Jupiter a Saturn, putující po obloze, pojmenovali Římané podle svých nejmocnějších bohů. Teprve v 17. a 19. století byly teleskopicky objeveny další dvě planety daleko za Saturnem. Byly pojmenovány podle řeckého boha Urana a římského boha Neptuna.

Dvojice evropských družic se ve čtvrtek 5. prosince 2024 vydala na oběžnou dráhu v rámci první mise, jejímž cílem je vytvořit umělé zatmění Slunce pomocí efektních letů ve formaci. Každé umělé zatmění by mělo po zahájení provozu v příštím roce trvat šest hodin. To je podstatně déle než několik minut totality, které nabízí přirozené zatmění na Zemi, což umožní delší studium sluneční koróny neboli vnější atmosféry. Start se uskutečnil z Indie.

Studie marťanských meteoritů odhalila nejstarší důkazy o existenci vody na Marsu, která byla nalezena v minerálech zirkonu starých 4,45 miliardy let. To naznačuje, že rané marťanské podmínky mohly podporovat život a potenciálně i hydrotermální systémy vytvářející rudy. Vědci zkoumající marťanský meteorit objevili nejstarší známé důkazy o existenci vody na Marsu, které se datují do doby před 4,45 miliardami let.

Význam tohoto objevu spočívá v tom, že by potvrdil existenci vnitřních zdrojů energie, které by mohly podporovat biologické procesy. Na základě dat z již nefunkční sondy Dawn vědci zjistili, že trpasličí planeta Ceres, po Zemi druhé nejvlhčí těleso ve Sluneční soustavě, by mohla mít vnitřní zásoby bohaté na organické materiály – stavební kameny života. Výsledky naznačují, že Ceres může mít dostatek vnitřní vody, organických molekul a zdrojů energie potřebných pro existenci života na trpasličí planetě. To samozřejmě samo o sobě nenaznačuje, že je trpasličí planeta „obydlená“.

Vědci využívající Hubbleův vesmírný teleskop HST zjistili, že akreční disk kolem mladé hvězdy FU Orionis je výrazně žhavější, než se dosud předpokládalo, a dosahuje teploty téměř třikrát vyšší než povrch našeho Slunce. Toto zjištění zpochybňuje dosavadní modely a naznačuje složitější interakci na rozhraní disku a hvězdy, která vyzařuje neočekávané množství ultrafialového světla.

V rozporu s výsledky několika nedávných studií nová zjištění znovu otevírají možnost, že komety Jupiterovy rodiny, jako je 67P/Churyumov-Gerasimenko, mohly pomoci dopravit vodu na Zemi. Voda byla pro vznik a rozkvět života na Zemi nezbytná a je pro něj klíčová i dnes. Ačkoliv určitá část vody pravděpodobně existovala v plynu a prachu, z nichž se naše planeta zrodila před přibližně 4,6 miliardami let, většina vody se vypařila, protože Země se zformovala v blízkosti intenzivního slunečního žáru.

Podle týmu astronomů z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi, Postupimské univerzity a Konkolyho observatoře vykazuje XX Trianguli, jasná obří hvězda spektrálního typu K0 ve dvojhvězdném systému v souhvězdí Trojúhelníku, chaotické, neperiodické chování hvězdné skvrny.

Průzkum vesmíru je nebezpečná záležitost, zvláště když se jedná o malé živé organismy, jako je člověk. NASA se vždy pyšnila tím, jak vážně bere bezpečnost svých astronautů, a proto v době, kdy se připravuje na další velký krok v oblasti výzkumu vesmíru s posádkou v programu Artemis, hledá řešení potenciálně katastrofických situací, které by mohly nastat.

Pomocí pokročilých modelů se NASA snaží odhalit skryté oceány na měsících Uranu a potenciálně tak rozšířit známá prostředí, kde by v naší Galaxii mohl existovat život. Téměř 40 let po cestě sondy Voyager 2 plánuje NASA znovu navštívit Uran a pomocí nového počítačového modelu prozkoumat jeho měsíce a najít na nich skryté oceány s kapalnou vodou.