Aktuality AK

Astronomové předpokládají, že novy, hvězdné exploze bílých trpaslíků bohaté na kyslík, neon a hořčík, jsou významnými zdroji fosforu, klíčového pro život na Zemi. Tento model předpovídá, že abundance fosforu dosáhla vrcholu asi před 8 miliardami let, což je v souladu s formováním Sluneční soustavy, a navrhuje použití chlóru jako budoucího pozorovacího cíle.

Astronomové z MIT (Massachusetts Institute of Technology) objevili extrémně staré hvězdy v halo Mléčné dráhy – v oblaku hvězd, který obklopuje celý hlavní galaktický disk. Tyto objekty vznikly před 12 až 13 miliardami let, tedy v době, kdy se formovaly úplně první galaxie. Vědci označují tyto stálice jako hvězdy Small Accreted Stellar System (SASS), protože věří, že každá z těchto hvězd kdysi patřila do své vlastní trpasličí galaxie, které byly později pohlceny větší, ale stále rostoucí Mléčnou dráhou.

Astrofyzikové objevili velké magnetické toroidy v halo Mléčné dráhy, které ovlivňují šíření kosmického záření a fyziku mezihvězdného prostoru. Jejich výzkum založený na rozsáhlých datech Faradayovy rotace odhaluje, že tyto toroidy se rozprostírají napříč Galaxií, což potvrzuje přítomnost významných toroidních magnetických polí.

Vědci z Cornell University vyvinuli novou metodu pro odhad stáří asteroidů pomocí dynamiky; demonstrují tento přístup na asteroidu Selam, jehož stáří bylo zjištěno kolem 2-3 milionů let. Asteroid objevený loni v listopadu je ve skutečnosti batole Sluneční soustavy, jak odhaduje pomocí nových statistických výpočtů výzkumný tým vedený Cornell University.

Nový dalekohled označovaný jako nejvýše položené astronomické místo na světě je oficiálně otevřen pro pozorování. Japonská observatoř Tokijské univerzity Atacama neboli TAO, která byla poprvé konceptualizována před 26 lety ke studiu vývoje galaxií a exoplanet, se nachází na vrcholu vysoké hory v chilských Andách ve výšce 5 640 metrů nad mořem. Nadmořská výška zařízení předčí dokonce i radioteleskop Atacama Large Millimeter Array (ALMA), který je v nadmořské výšce 5 050 metrů.

Nedávný výzkum zjistil, že tvrzení o detekci biosignálního plynu byla předčasná. Nedávné zprávy o tom, že kosmický dalekohled NASA James Webb Space Telescope našel známky života na vzdálené planetě, pochopitelně vyvolaly vzrušení. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by mohl dalekohled ověřit přítomnost plynu produkovaného životem. Studie UC Riverside publikovaná v Astrophysical Journal Letters může být pro mimozemské nadšence zklamáním, ale nevylučuje možnost objevu v blízké budoucnosti.

Mezinárodní tým vedený výzkumníky z University of Minnesota vyvinul pokročilou technologii detekce gravitačních vln, která odesílá výstrahy do 30 sekund od detekce. Tento rychlý oznamovací systém pomáhá při studiu neutronových hvězd a černých děr a vytváření těžkých prvků ve vesmíru. Nová studie zlepší detekci gravitačních vln — vlnění v prostoru a čase. Vědci z University of Minnesota Twin Cities College of Science and Engineering vedli výzkum společně s mezinárodním týmem.

Nové poznatky ze sondy BepiColombo ukazují na únik těžkých iontů z Venuše, což naznačuje složitou dynamiku atmosféry. Letmá návštěva sondy BepiColombo připravené ve spolupráci Evropské vesmírné agentury (ESA) a Japonské agentury pro výzkum vesmíru (JAXA) odhalila na Venuši překvapivé poznatky o tom, jak jsou plyny odstraňovány z horních vrstev atmosféry planety.

Vědci objevili v meteoritu uvězněnou vzácnou prachovou částici, kterou vyprodukovala jiná hvězda než naše Slunce. Pomocí pokročilé atomové sondážní tomografie analyzovali jedinečný poměr izotopů hořčíku této částice a odhalili její původ z nově identifikovaného typu supernovy spalující vodík. Tento průlom poskytuje hlubší vhled do kosmických událostí a formování hvězd.

Na úvodním obrázku je příklad 3,7 miliardy let staré formace páskovaného železa, která se nachází v severovýchodní části Isua Supracrustal Belt. Společná studie Oxfordské univerzity a MIT odhalila 3,7 miliardy let starý záznam magnetického pole z Grónska, který dokazuje, že starověké magnetické pole Země bylo stejně silné jako dnes, klíčové pro ochranu života stíněním před kosmickými paprsky a slunečním zářením.