Ztracený oceán na Marsu? Pod povrchem se našly nové důkazy

Podle nových důkazů z čínského vozítka Zhurong se na Marsu kdysi mohl nacházet rozsáhlý oceán bez ledu. Pomocí radaru schopného proniknout pod povrch rover odhalil v podzemí svažité písečné nánosy, které silně připomínají plážové útvary na Zemi. Tento objev naznačuje, že na Marsu existovalo dlouholeté dynamické pobřeží, kde vlny roznášely sedimenty – prostředí, které mohlo podporovat život.

Na přiložené kresbě v úvodu článku je hypotetický obrázek Marsu před 3,6 miliardami let, kdy oceán mohl pokrývat téměř polovinu planety. Modré oblasti znázorňují hloubku oceánu vyplněnou až po úroveň břehů dávného, dnes již zaniklého moře, označovaného jako Deuteronilus. Oranžová hvězda představuje místo přistání čínského roveru Zhurong. Žlutá hvězda představuje místo přistání roveru NASA Perseverance, který přistál několik měsíců před Zhurongem.

Objev starověkých nalezišť usazenin na Marsu
Čínské vozítko Zhurong, které v roce 2021 přistálo na Marsu, objevilo důkazy o pohřbených usazeninách v oblasti, o níž se předpokládá, že se zde kdysi nacházelo dávné moře. Tento objev přispívá k rostoucímu počtu důkazů o tom, že na Marsu kdysi existoval rozsáhlý oceán.

Vozítko, které už není aktivní, fungovalo rok od května 2021 do května 2022. Ujelo 1,9 km a pohybovalo se zhruba kolmo na srázy, o nichž se předpokládá, že jsou pozůstatkem dávného pobřeží. Toto pobřeží pochází z doby před přibližně 4 miliardami let, tedy z doby, kdy měl Mars hustší atmosféru a teplejší klima. Na své trase použil Zhurong georadar (GPR) ke skenování horniny až 80 metrů pod povrchem. Tato technologie, která se na Zemi běžně používá k odhalování podzemních struktur, jako jsou potrubí nebo skalní hranice, pomohla odhalit, co se skrývá pod terénem Marsu.

Radarové snímky ukázaly silné vrstvy materiálu, které se důsledně svažovaly směrem vzhůru k předpokládanému pobřeží pod úhlem přibližně 15 stupňů, což přesně odpovídá úhlu plážových nánosů na Zemi. Na naší planetě se takto silné usazeniny tvoří miliony let, což naznačuje, že na Marsu kdysi existovala stabilní, dlouho trvající vodní plocha, kde vlny postupně vytvářely sedimenty podél mírně se svažujícího pobřeží.

Pádný argument pro starověký oceán
Radar byl také schopen určit velikost částic v těchto vrstvách, která odpovídala velikosti písku. Přesto se usazeniny nepodobají dávným, větrem navátým dunám, které jsou na Marsu běžné.

„Struktury nevypadají jako písečné duny. Nevypadají jako impaktní kráter. Nevypadají jako lávové proudy. Tehdy jsme začali uvažovat o oceánech,“ řekl Michael Manga, profesor věd o Zemi a planetách na Kalifornské univerzitě v Berkeley. „Orientace těchto útvarů je rovnoběžná s tím, jaká by byla stará linie pobřeží. Mají správnou orientaci i správný sklon, které podporují myšlenku, že zde byl po dlouhou dobu oceán, který nahromadil písečnou pláž.“

Manga je spoluautorem článku o měřeních roverem Zhurong, který byl publikován v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Na přiloženém obrázku je schéma znázorňující, jak se v dávné minulosti na Marsu v místě přistání Zhurongu vytvořila řada plážových nánosů (vlevo) a jak dlouhodobé fyzikální a chemické zvětrávání na planetě změnilo vlastnosti hornin a minerálů a nánosy pohřbilo.

Důsledky pro klima a obyvatelnost Marsu
Podle čínských a amerických autorů článku naznačují pláže, že na Marsu existoval velký oceán bez ledu, přestože je Mars dnes příliš chladný na to, aby na něm mohla voda proudit v kapalném stavu. Naznačují také, že zde existovaly řeky, které do oceánu vyvrhovaly sedimenty, jež byly roznášeny vlnami podél pláží.

„Přítomnost těchto usazenin vyžaduje, aby přinejmenším značná část planety byla po delší dobu hydrologicky aktivní, aby mohla poskytovat rostoucímu pobřeží vodu, sedimenty a případně i živiny,“ uvedl spoluautor Benjamin Cardenas, odborný asistent geologických věd na Pensylvánské univerzitě (Penn State University). „Pobřežní linie jsou skvělým místem pro hledání důkazů o minulém životě. Předpokládá se, že nejstarší život na Zemi vznikl právě na takových místech, poblíž rozhraní vzduchu a mělké vody.“

„To posiluje důkazy o tom, že tato oblast Marsu byla v minulosti obyvatelná,“ uvedl Hai Liu, profesor na Fakultě stavebního inženýrství a dopravy na Univerzitě v Kantonu a jeden z hlavních členů vědeckého týmu mise Tianwen-1, jejíž součástí bylo i první čínské vozítko Zhurong.

Záhada pobřeží Deuteronilu
Snímky pořízené sondou Viking v 70. letech 20. století poprvé vedly ke spekulacím, že na Marsu kdysi existoval oceán, pravděpodobně v době, kdy planeta měla hustší atmosféru, která mohla zadržovat teplo, a tedy i kapalnou vodu. Snímky z Vikingů ukázaly něco, co vypadalo jako pobřeží kolem velké části severní polokoule Marsu, a prohlubeň, která by mohla být dávným mořským dnem.

Přesto byla linie pobřeží tak nepravidelná, s výškovými rozdíly až 10 km, že planetární vědci o tomto scénáři pochybovali. Břehy, stejně jako na Zemi, by měly být rovné. Tuto teorii zpochybňují i další hádanky, například co se stalo s vodou. Polární ledové čepičky neobsahují dostatek vody, aby takový oceán naplnily.

Na Zemi oceánský příliv a vítr unáší sedimenty směrem k pobřeží, kde se usazují a vytvářejí plážové usazeniny s charakteristickým úhlem sklonu. Nová pozorování naznačují, že na počátku historie Marsu existoval také otevřený oceán s přílivem a odlivem a větrem hnanými vlnami, které usazovaly sedimenty na zdejší pláži.

Mohla by se na Marsu pod zemí skrývat voda?
Následné mise na Mars však přinesly důkazy o tom, že zatímco velká část vody na planetě pravděpodobně unikla do vesmíru spolu s atmosférou Marsu, když se planeta ochladila, velká část se zřejmě dostala také do podzemí, buď jako led, nebo se spojila s horninami a vytvořila nové minerály.

V roce 2007 Michael Manga a jeho kolegové navrhli teorii, která vysvětluje, jak mohla dnešní nerovná pobřežní linie vzniknout v důsledku působení oceánu. Na základě počítačového modelování tvrdili, že obrovská vulkanická oblast planety Tharsis, která obsahuje největší sopky Sluneční soustavy, změnila rotaci planety poté, co se asi před 3,7 miliardami let zformovala, a způsobila tak nerovnost pobřeží. V roce 2017 tuto teorii přehodnotil a navrhl, že rotace Marsu se ve skutečnosti změnila v době, kdy se vyvýšenina Tharsis formovala, a to přibližně od doby před 4 miliardami let.

„Protože se změnila rotační osa Marsu, změnil se i jeho tvar. A tak to, co bylo dříve ploché, už ploché není,“ řekl Manga. Díky radaru pronikajícímu pod povrch měl Zhurong možnost hledat podzemní důkazy dávného oceánu.

Zdroj: https://scitechdaily.com/mars-lost-ocean-stunning-new-evidence-found-beneath-the-surface/

autor: František Martinek