28.03.2024
Výzkumníci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) zjistili, že aminokyseliny – hlavní stavební kameny pro život na Zemi – jsou stabilní ve vysoce koncentrované kyselině sírové. Jejich výsledky podporují myšlenku, že stejné molekuly mohou být stabilní ve vysoce sirných oblacích planety Venuše. Výsledky naznačují, že oblaka Venuše by mohla být pohostinná pro některé formy života.
26.03.2024
Tým vědců financovaný NASA objevil dlouhotrvající rádiové signály vycházející ze Slunce, které jsou podobné signálům spojeným s polárními zářemi – severní a jižní aurorou – na Zemi. Takové rádiové záblesky, které byly detekovány asi 40 000 km nad sluneční skvrnou – relativně chladnou, tmavou a magneticky aktivní oblastí na Slunci – byly dříve pozorovány pouze na planetách a jiných hvězdách.
24.03.2024
Pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba astronomové objevili vodu a organické molekuly v planetárním disku kolem mladé hvězdy v extrémním prostředí, což odhalilo, že planety podobné Zemi se mohou tvořit i za drsných podmínek. Planety jako naše Země, včetně planet s vodou, by se mohly tvořit i v těch nejdrsnějších známých hvězdotvorných prostředích, prosáklých tvrdým UV světlem z masivních hvězd. To je hlavní výsledek analýz nových pozorování takového prostředí vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST). Pozorování jsou první svého druhu – před JWST nebyl tento druh podrobného pozorování možný. To je dobrá zpráva pro planety podobné Zemi a pro život ve vesmíru: existuje velká rozmanitost prostředí, ve kterých se takové planety mohou tvořit.
22.03.2024
Měření Webbova teleskopu vrhají nové světlo na desetileté tajemství. Jedním ze tří vědeckých zdůvodnění pro americký Kongres pro stavbu Hubbleova vesmírného dalekohledu HST bylo použití jeho pozorovací schopnosti k poskytnutí přesné hodnoty rychlosti rozpínání vesmíru. Před vypuštěním HST v roce 1990 přinášela pozorování z pozemních dalekohledů obrovskou nejistotu. V závislosti na rychlosti rozpínání může být vesmír starý 10 až 20 miliard let. Za posledních 34 let Hubbleův teleskop tuto hodnotu zmenšil na přesnost blížící se jednomu procentu. Toho bylo dosaženo upřesněním takzvaného „žebříčku kosmických vzdáleností“ měřením zlatého standardu značek kosmických milníků známých jako proměnné hvězdy, tzv. cefeidy.
20.03.2024
Nedávná studie Scripps Research navrhuje věrohodnou cestu pro ranou tvorbu a evoluci protobuněk, což naznačuje, že fosforylace mohla být klíčová při vývoji komplexních funkčních prekurzorů života na Zemi asi před 4 miliardami let. Tento objev zlepšuje naše chápání původu života a raného chemického prostředí Země. Nedávný objev nového fosfolipidu zužuje propast v chápání toho, jak se primordiální buňky objevily během vzniku života.
21.03.2024
Bolid 20240320_030519 byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 20. 3. 2024 ve 3h5m19,3 ± 0,1s UT. V rámci sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byl bolid zaznamenán přímo na osmi širokoúhlých kamerách. Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí SW a SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Štípa S (CZ, Richard Káčerek), Maruška SW a SE (CZ, Jakub Koukal), Jablonec N (SK, Jakub Kapuš) a Partizánske NW (SK, Hvezdáreň Partizánske).
01.03.2024
Zhruba po půlroční odmlce jsme se vrátili k fotometrii chromosféricky aktivní zákrytové dvojhvězdě NSVS 07453183 Lyn. Již první pozorovací noc odhalila změnu tvaru světelné křivky ve fázi po sekundárním minimu (cca fáze 0,6-0,9) oproti stavu v květnu 2023. Je tam patrný pokles zhruba o 0,11 magnitudy. Jedním z možných vysvětlení je vznik nebo vývoj poměrně rozsáhlé hvězdné skvrny během šesti měsíců. Za určitých podmínek můžeme velikost skvrny spočítat.
09.02.2024
První pozorování zákrytu v roce 2024 se nám podařilo až 30. ledna. A to rovnou dvou úkazů v odstupu jedné hodiny. První s pozitivním výsledkem (k zákrytu hvězdy u nás došlo), druhé pozorování s výsledkem negativním (svit hvězdy v předpovězený okamžik nepoklesl).
30.01.2024
Nízká meteorická aktivita, která začíná po konci aktivity meteorického roje Quadrantid na začátku ledna, neznamená v žádném případě, že jsou pozorovatelé ochuzeni o jasné bolidy. Právě naopak, období tzv. „jarní díry“ bývá prakticky každý rok bohaté na jasné bolidy. Při pohledu na statistiku poměru počtu bolidů a běžných meteorů zjistíme, že toto období není výjimečné absolutním počtem jasných bolidů, ale právě tímto poměrem. A každá taková událost je pak na pozadí nízkých pozorovaných počtů meteorů velmi výrazná. Nejinak tomu bylo i během pozdního večera 28. 1. 2024, kdy severovýchodně od Olomouce proletěl oblohou další jasný bolid.
10.01.2024
Jen několik dní po třech jasných bolidech, které byly zaznamenány 27. 12. 2023 přístroji Evropské bolidové sítě, byl nad územím bývalého Československa zaznamenán další jasný bolid. Tento bolid, který proletěl nad moravsko-slovenským pomezím po druhé hodině ranní 9. 1. 2024, byl zaznamenán stanicemi sítí CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) a také stanicemi sítě GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Průlet bolidu byl zaznamenán pěti kamerami sítě CEMeNt, přičemž jedna z nich byla spektroskopická. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. V případě sítě CSmon byl průlet bolidu zaznamenán osmi kamerami. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt a CSmon byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě.
18.03.2024
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy.
Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
05.01.2024
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
15.12.2023
V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii.
30.11.2023
V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
30.11.2023
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.