Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vědci využívající Hubbleův vesmírný teleskop HST zjistili, že akreční disk kolem mladé hvězdy FU Orionis je výrazně žhavější, než se dosud předpokládalo, a dosahuje teploty téměř třikrát vyšší než povrch našeho Slunce. Toto zjištění zpochybňuje dosavadní modely a naznačuje složitější interakci na rozhraní disku a hvězdy, která vyzařuje neočekávané množství ultrafialového světla.
Nebývalé teplo v akrečním disku mladé hvězdy
Hubbleův vesmírný dalekohled odhalil nové překvapivé podrobnosti o FU Orionis (FU Ori), mladé hvězdě obklopené neobvykle horkým diskem materiálu. Teplota disku byla změřena na spalujících 16 000 Kelvinů – téměř trojnásobek povrchové teploty našeho Slunce a téměř dvojnásobek toho, co vědci dříve odhadovali.
U mladých hvězd, jako je FU Ori, často dochází k náhlým, dramatickým nárůstům jasnosti způsobeným eruptivními výbuchy. Tyto hvězdy rostou tím, že si přitahují materiál z okolních disků a mlhovin prostřednictvím procesu známého jako akrece. Akreční disk kolem FU Ori je však velmi nestabilní, což vede k nepředvídatelným výkyvům v rychlosti nasávání materiálu.
Překvapivá zjištění na hvězdném rozhraní
„Doufali jsme, že se nám podaří ověřit nejžhavější část modelu akrečního disku a určit jeho maximální teplotu měřením blíže k vnitřnímu okraji akrečního disku než kdykoliv předtím,“ říká Lynne Hillenbrandová, profesorka astronomie na Caltechu a druhá autorka nového článku publikovaného v časopise The Astrophysical Journal Letters, který popisuje výsledky pozorování. „Myslím, že existovala určitá naděje, že uvidíme něco navíc, například rozhraní mezi hvězdou a jejím diskem, ale rozhodně jsme to nečekali. Skutečnost, že jsme viděli tolik navíc – bylo to mnohem jasnější v ultrafialovém spektru, než jsme předpokládali – byla velkým překvapením.“
Aby se tým vypořádal s výrazným rozdílem v teplotě mezi minulými modely a nedávnými pozorováními HST, nabízí revidovanou interpretaci geometrie ve vnitřní oblasti FU Ori: Materiál akrečního disku se přibližuje ke hvězdě a jakmile dosáhne povrchu hvězdy, vzniká horký ráz, který vyzařuje vysoké množství ultrafialového světla.
Důsledky pro vznik a přežití planet
Pochopení mechanismů rychlého akrečního procesu FU Ori se vztahuje k širšímu pojetí vzniku a přežití planet. „Náš revidovaný model založený na datech z HST není vyloženě špatnou zprávou pro vývoj planet; je to tak trochu smíšená zpráva,“ vysvětluje Adolfo Carvalho, postgraduální student Caltechu a hlavní autor studie. „Pokud je planeta při svém vzniku daleko v disku, měly by výtrysky z hvězdy FU Ori ovlivnit, jaký druh chemických látek planeta nakonec zdědí. Pokud je však formující se planeta velmi blízko hvězdy, pak je to trochu jiný příběh. Během několika výtrysků se mohou všechny planety, které se formují velmi blízko hvězdy, rychle přesunout dovnitř a nakonec s ní splynout. Skalnaté planety tvořící se v blízkosti takové hvězdy byste mohli ztratit nebo přinejmenším úplně usmažit.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/hubble-reveals-a-star-disk-three-times-hotter-than-the-suns-surface/
autor: František Martinek