Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tyto nově objevené asteroidy mají průměr kolem 10 metrů, což z nich činí nejmenší planetky, které kdy byly v hlavním pásu planetek pozorovány. Objevování asteroidů je nezbytné pro planetární obranu, jejímž cílem je zabránit srážkám se Zemí, včetně stále častějších megatunových explozí dekametrových impaktorů. Zatímco velké planetky (=>100 km) zůstávají od svého vzniku v hlavním pásu, malé planetky jsou běžně transportovány do populace blízkozemních objektů (Near-Earth Object – NEO).
„Podařilo se nám detekovat NEO o velikosti kolem 10 m, když jsou opravdu blízko Země,“ řekl Artem Burdanov, výzkumník z MIT (Massachusetts Institute of Technology). „Nyní máme způsob, jak tyto malé asteroidy odhalit, když jsou mnohem dál, takže můžeme provádět přesnější sledování dráhy, což je klíčové pro planetární obranu.“
Pro účely studie astronomové hledali malé asteroidy pomocí dat z vesmírného dalekohledu James Webb Space Telescope (JWST). Asteroidy, které obíhají v hlavním pásu asteroidů, jsou mnohem jasnější v oboru infračerveného záření než ve viditelném světle, a proto je mnohem snazší je detekovat pomocí infračerveného záření detekovaného Webbovým teleskopem. Výzkumníkům se podařilo spatřit osm známých planetek v hlavním pásu asteroidů.
Poté pátrali dále a objevili 138 nových planetek v okolí pásu, všechny o průměru do několika desítek metrů – jde o nejmenší dosud detekované planetky hlavního pásu. Domnívají se, že několik planetek je na cestě stát se NEO, zatímco jedna z nich je pravděpodobně trojan – planetka, která se pohybuje za Jupiterem. „Mysleli jsme, že objevíme jen několik nových objektů, ale objevili jsme jich mnohem více, než jsme očekávali, zejména těch malých,“ řekl Julien de Wit, profesor MIT.
„Je to znamení, že zkoumáme nový populační režim, kde se mnohem více malých objektů tvoří v kaskádách srážek, které jsou velmi účinné při rozbíjení asteroidů o velikosti pod zhruba 100 m. Jedná se o zcela nový, neprobádaný prostor, do kterého vstupujeme díky moderním technologiím,“ řekl Burdanov.
„Je to dobrý příklad toho, co můžeme jako obor dokázat, když se na data podíváme jinak. Někdy se to vyplatí a tohle je jeden z nich. Statistiky těchto velmi malých planetek hlavního pásu jsou klíčové pro modelování populace planetek,“ řekl Miroslav Brož, vědecký pracovník pražské Univerzity Karlovy. Ve skutečnosti se jedná o úlomky vyvržené při srážkách větších, kilometrových asteroidů, které jsou pozorovatelné a často vykazují podobné dráhy kolem Slunce, takže je můžeme seskupit do 'rodin' asteroidů.
„Naše schopnost spatřit tyto malé planetky díky Webbovu teleskopu v době, kdy jsou mnohem dále od Země, nám nyní umožňuje provádět přesnější určení dráhy, které je klíčové pro planetární obranu,“ řekl Marco Micheli, výzkumný pracovník Koordinačního centra ESA pro objekty blízké Zemi.
Článek týmu byl publikován v časopise Nature.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/webb-decameter-asteroids-main-belt-13492.html
autor: František Martinek