Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Hvězdárna vzdává symbolickou poctu svému zakladateli a muži, jehož jméno proniklo do vesmíru.
Josef Doleček ve fotografiích. Tak zní název virtuální výstavy, kterou si od 10. února mohou prohlédnout návštěvníci eBadatelny Zlínského kraje na portálu https://ebadatelna.zlkraj.cz/. „Prostřednictvím fotografií z našeho archivu připomínáme člověka, jenž se výraznou měrou zasadil o dokončení stavby valašskomeziříčské hvězdárny a poté se stal jejím prvním ředitelem,“ říká odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.
Načasování výstavy není náhodné – 16. února uplyne 109 let od Dolečkova narození. „Spíše než pravidelným pozorovatelem astronomických jevů byl nadšeným organizátorem a popularizátorem tohoto oboru. V okolí proslul pořádáním přednášek, na které vše potřebné vozil se svým předchůdcem Antonínem Ballnerem na starém dvojkoláku,“ prozrazuje odborný pracovník hvězdárny.
Úkolu dostavět hvězdárnu se Doleček zhostil počátkem 50. let. „Tehdy v souvislosti s rušením spolků zanikla také astronomická sekce zdejšího městského muzea. Stavba započatá v roce 1947 byla krátce nato zastavena a neměl ji kdo dokončit,“ líčí Kraus události, jež vyvrcholily slavnostním otevřením nového areálu v roce 1955.
Vystavené snímky jsou opatřeny popisky. Část z nich hvězdárna zveřejnila vůbec poprvé. „Některé jsou lehce stylizované. Zřejmě měly funkcionáře a veřejnost přesvědčit, aby provoz a další rozvoj hvězdárny podpořili,“ domnívá se Kraus. Astronomové na zásluhy „otce zakladatele“ o otevření observatoře nezapomněli. V roce 2000, tři roky před jeho smrtí, po něm pojmenovali nově objevenou planetku mezi Marsem a Jupiterem.
autor: Josef Beneš