Výsledky pozorování

V roce 2016 jsme završili čtvrtý kompletní rok činnosti dvojice stanic sledujících jižní (S) a východní směr (E). Máme za sebou také první kompletní rok činnosti dvojice plně digitálních spektroskopických systémů postavených na bázi kamery QHY i kamery s úzkým zorným polem (systém NFC). Rovněž jsme otestovali možnosti spektroskopického systému 3. generace postaveného kolem kamery PointGrey s vysokým rozlišením, který byl následně instalován na Kanárských ostrovech.

Jak jsme informovali minulý měsíc, vyhlásili jsme pozorovací kampaň pro eruptivní zákrytovou dvojhvězdu GJ 3236. Během posledního listopadového týdne jsme měli možnost pořídit fotometrická data pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Díky Markovi Skarkovi, který požádal o pozorovací čas, jsme mohli získat data ve filtru B. Vzhledem k tomu, že v případě GJ 3236 se jedná o systém sestávající z červených trpaslíků, je svítivost hvězd poměrně malá a proto pro získání dat ve filtru B je potřeba dalekohled s větším průměrem.

Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.

V roce 2014 jsme na hvězdárně ve Valašském Meziříčí zahájili projekt fotometrie eruptivních zákrytových dvojhvězd, na kterém spolupracujeme s Astronomickým ústavem AV ČR. Za poslední dva roky jsme získali mnoho zajímavých výsledků, ale zůstává ještě mnoho nevysvětlených záhad této skupiny proměnných hvězd.

V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.

Další, z hlediska počasí, poměrně příjemný měsíc, nabídl 9 pozorovacích nocí, během kterých bylo pořízeno 10 422 měření proměnných hvězd. Kromě tradiční eruptivní hvězdy GJ 3236 jsme se věnovali i jiným zákrytovým dvojhvězdám, jako například WZ Cep, AY Vul, V 1061 Cyg a NSVS 01031772 Cam.

V měsících srpen a září se výrazně zvýšil počet aktivních oblastí, ale na četnosti a mohutnosti erupcí se to příliš neprojevilo. V srpnu se nám podařilo napozorovat tři eruptivní protuberance, kterým předcházely erupce v aktivních oblastech NOAA 12572 a 12573.

V polovině září byla zahájena dlouho očekávaná rekonstrukce budovy odborného pracoviště Hvězdárny Valašské Meziříčí, což znamená pozastavení veškeré observační činnosti až do konce roku 2016.

Letošní Perseidy byly mimořádné! Díky setkání planety Země s vlákny relativně nového materiálu z mateřské komety 109/Swift-Tuttle jsme kromě klasického maxima mohli zažít ještě ostré zvýšení aktivity v noci z 11. na 12. srpna. Kromě předpovědi zvýšené aktivity roje vyšlo v inkriminovanou noc i počasí, takže pozorovatelé si opravdu přišli na své.

Druhý prázdninový měsíc byl ve znamení dvou odlišných částí. Zatímco v první polovině měsíce obloha byla spíše zatažená, druhá polovina byla příznivější, což například ocenili i účastníci letošního praktika Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Většina z 11 nocí byla věnována opět po delší přestávce eruptivní zákrytové dvojhvězdě GJ 3236 Cas. Cílem této měsíční kampaně byla kontrola aktivity a četnosti erupcí a také vzhled fázové křivky.

Letní pozorovací sezóna se vyznačuje větším počtem jasných dnů s dobrými pozorovacími podmínkami. I s klesající sluneční aktivitou se nám proto v těchto dvou měsících podařilo napozorovat řadu zajímavých jevů. V červnu jsme pozorovali 13 dnů (5 aktivních oblastí) a v červenci 21 dnů (8 aktivních oblastí). Podařilo se nám však napozorovat pouze 3 sluneční erupce, jelikož většina erupcí se odehrávala v době, kdy bylo u nás Slunce pod obzorem nebo nám nepřálo počasí.