Pozorování proměnných hvězd – listopad 2017
Podzimní počasí v letošním roce není zrovna příznivé pro pozorování proměnných hvězd a proto jsme se snažili alespoň v krátkých okamžicích, kdy se rozpustila nakrátko mlha nebo na chvíli odešla frontální oblačnost, namířit dalekohledy na noční oblohu.
Při prohlížení archivních minim jsem narazil na zajímavou hvězdu objevenou družicí Kepler s označením KIC 9472174. Tato zákrytová dvojhvězda v souhvězdí Labutě má na světelné křivce amplitudu změn jasnosti zhruba 0,2 magnitudy o periodě 0,126 dne. Tato změna jasnosti není ale způsobena zákryty, ale je důsledkem odrazu světla horké trpasličí hvězdy o teplotě 29 500 K od sekundární hvězdy. Současně díky sklonu orbitální dráhy 69,45o dochází během oběhu hvězd ke krátkým zákrytům, které jsou také vidět na světelné křivce.
Další zákrytová dvojhvězda se nachází v blízkosti námi dlouhodobě studované eruptivní dvojhvězdy GJ 3236. Nese označení V1179 Cas a byla objevena jako zákrytová v roce 2008 z automatické přehlídkové databáze NSVS. Z nich byla určena oběžná doba hvězd 1,66859 dne. V databázi VSX je uvedena amplituda změn zhruba 0,7 magnitudy. Nová pozorování z naší hvězdárny však naznačují, že hloubka poklesu se pohybuje kolem 2 magnitud. Tento rozdíl bude pravděpodobně způsoben tím, že databáze NSVS nemá dostatečné pokrytí daty během zákrytu. Navíc se ukazuje na světelné křivce během zákrytu minimálně hodinová zastávka v minimu. Bohužel za poslední dva měsíce se nepodařilo z důvodu nepříznivého počasí získat kompletní světelnou křivku primárního zákrytu.
16. října 2017 se podařilo odpozorovat celé sekundární minimum V1179 Cas. Nebyl zaznamenán ani začátek a konec úkazu, tudíž minimální doba trvání sekundárního minima je 7 hodin a 35 minut. Pokud se podaří ještě doplnit fázovou křivku o další pozorování, bude zajímavé pro tuto zákrytovou dvojhvězdu vytvořit model.

Obrázek 1: Fázová křivka KIC 9472174. Změny jasnosti o velikosti 0,2 magnitudy je důsledkem osvětlením sekundární hvězdy horkým trpaslíkem. Pokles jasnosti o 0,05 magnitudy ve fázi kolem 1,0 je výsledkem krátkého zákrytu primární hvězdy.
Obrázek 2: Fázová křivka V1179 Cas. Pokles v primárním minimu dosahuje bezmála 2 magnitudy a zastávka v minimu trvá minimálně 1 hodinu.
Obrázek 3: Sekundární minimu V1179 Cas. Celkový pokles je o 0,1 magnitudy a trvání minimálně 7,5 hodiny.