Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Zájemci o astronomii na Valašsku již v roce 1919 zakládají astronomický kroužek, který se schází v zámku Kinských a přilehlé zámecké zahradě. Antonín Ballner (1890-1972) zakládá v roce 1926 pobočku České astronomické společnosti a s kolektivem nadšenců staví v roce 1929 dřevěnou hvězdárničku, kterou otevřel každému, kdo měl o astronomii zájem. Ve své hvězdárničce prováděl se studenty gymnázia první astronomická pozorování, především pozorování Slunce. Na tato pozorování navázali studenti i další zájemci pod vedením Josefa Dolečka (1912-2003) i v nově postavené hvězdárně. V letech 1961 až 1962 zakládá Ing. Bohumil Maleček (1923-2008) první organizovanou síť pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy. Podle jeho vzoru byly budovány obdobné pozorovatelské sítě v NDR, Polsku, Jugoslávii apod. V roce 1964 byla dokončena dostavba druhé budovy hvězdárny, určené pro odborná pozorování.
Po druhé světové válce rostl zájem o astronomii, zakládaly se hvězdárny, avšak byl to zájem velmi chaotický. Proto Ministerstvo školství a kultury za spolupráce s Československou astronomickou společností při Československé akademii věd a s vědeckými pracovníky astronomických ústavů rozhodlo o přidělení celostátních odborných úkolů nejzkušenějším a nejlépe vybaveným hvězdárnám.
Cílem bylo sjednotit pozorovací metody a zpracování napozorovaného materiálu. Hvězdárně Valašské Meziříčí byly přiděleny 3 celostátní odborné úkoly:
Tato struktura se po změnách na počátku devadesátých let minulého století rozpadla. Odborná a pozorovatelská činnost na naší hvězdárně však zůstává zachována.