Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Pravidelná vizuální pozorování Slunce byla prováděna ve Valašském Meziříčí již před druhou světovou válkou. Jednalo se o pozorování nadšenců kolem Antonína Ballnera. Samotná pozorování byla prováděna ze stále stojící malé dřevěné Ballnerovy hvězdárny. Zde Slunce pozorovali a určovali Wolfovo relativní číslo slunečních skvrn. Již ve třicátých letech minulého století zasílali tyto informace do světového centra v Curychu (Švýcarsko).
V moderní historii valašskomeziříčské hvězdárny byla pozorováním Slunce byla věnována pozornost již od samého počátku. První celkový snímek sluneční fotosféry byl v novodobé historii hvězdárny pořízen 11. 9. 1957. Tím byla započata dlouhá éra fotografického pozorování a registrace projevů sluneční aktivity a je to také počátek budování slunečního fotografického archivu, který byl později navíc rozšířen o soubory přehledových a detailních snímků protuberancí (15. 6. 1970), detailů aktivních oblastí ve sluneční fotosféře (4. 5. 1979) a v digitální podobě o snímky z chromosférického dalekohledu (22. 8. 2001).
Pozorování Slunce mělo a má na Hvězdárně Valašské Meziříčí významné místo. V roce 1964 byl Hvězdárně Valašské Meziříčí přidělen Ministerstvem školství a kultury celostátní úkol v oboru pozorování Slunce. Pracovníci hvězdárny tak navázali na dřívější pozorování nadšenců v malé dřevěné hvězdárničce Antonína Ballnera.
Z archivu jsme vybrali několik z nich, jenž jsou spjaty s významnými historickými událostmi, ať už místního či mezinárodního charakteru - případně obojí.
11. 9. 1957 | 21. 8. 1968 | 11. 9. 2001 |
S rozvojem pozorovací techniky a s nástupem CCD kamer byly od roku 1999 pořizovány snímky z protuberančního koronografu i v elektronické podobě. Takto získaná data jsou uložena jako krátký videozáznam na video pásce.
Ještě v roce 2012 byla detailní data ze sluneční fotosféry pořizována klasickou fotografickou metodou, kvůli modernizaci však byla tato činnost přerušena. Pozorování aktivních oblastí ve fotosféře se znovu rozeběhlo až na konci roku 2013 a data jsou nyní ukládána v digitální podobě.
Pomocí nového technického vybavení pořízeného v rámci projektu Se Sluncem společně se v roce 2013 rozšířily možnosti pozorování Slunce. Po testování se do běžného provozu uvedly dva synoptické dalekohledy s filtry Ca II K (čára vápníku) a H-alfa (čára vodíku) pořizující celkové snímky slunečního disku a vápníkový dalekohled pro detailní snímky.
Modernizace a doplnění technického vybavení v roce 2013 nám umožnilo pozorovat až pomocí šesti dalekohledů, ve třech různých oborech slunečního záření, ve vizuálním oboru spektra a spektrálních čarách H-alfa a Ca II K. Otevřela se nám tím příležitost nejen vidět celé Slunce popř. aktivní oblast ve třech vrstvách sluneční atmosféry, ale zároveň i zachytit erupci v nižší (Ca II K) i vyšší (H-alfa) vrstvě chromosféry současně.
Důraz se při pozorování klade právě na erupce a možnosti simultánního pozorování a snímání ve dvou oborech spektra. Kromě erupcí se zaměřujeme také na eruptivní protuberance a filamenty a změny v morfologii aktivních oblastí na základě jejich pozorování ve všech třech vrstvách sluneční atmosféry .
V roce 2013 vznikl web pozorovanislunce.eu, kde můžete najít archiv aktuálních snímků ze synoptických dalekohledů i staršího data. Také se zde snažíme zveřejnit postupně zdigitalizované snímky protuberancí z protuberančního koronografu a celkové snímky sluneční fotosféry. Úkolem specializovaného webu je mimo jiné pravidelně informovat o zajímavých pozorováních z naší hvězdárny.
V současnosti na našem pracovišti pravidelně provádíme digitálně následující typy pozorování:
Ukázky našich pozorování
Chromosféra - H-alfa - 26. 5. 2013 | Fotosféra - 3. 4. 2014 | Chromosféra Ca II K - 4. 7. 2014 |
Vývoj filamentu - 2. - 13. 8. 2012 | Protuberance z chromosférického dalekohledu - 26. 7. 2014 | Aktivní oblast ve dvou filtrech - 10. 9. 2014 |