Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Při pozorování Slunce se zaměřujeme především na sledování slunečních protuberancí v koróně, erupčně aktivních oblastí v chromosféře (pouze CCD), a detailů aktivních oblastí, tj. slunečních skvrn ve fotosféře. Navíc pořizujeme denní přehledové snímky celého slunečního disku. K pozorování slunečních protuberancí používáme protuberanční koronograf. V případě oblastí se zvýšenou erupční aktivitou pak dalekohled vybavený chromosférickým filtrem. Pořizujeme jednak přehledové snímky výskytu slunečních protuberancí kolem slunečního limbu, ale také detailní záběry především aktivních protuberancí, kterými se zabýváme podrobněji. Zajímají nás především eruptivní a smyčkové protuberance.
Snímkování slunečních skvrn slouží především pro studium chování jednotlivých aktivních oblastí s ohledem na jednotlivé projevy aktivity a jejich intenzitu. Pozorovací podmínky nám dovolí bohužel pouze v několika dnech roku dostat se na teoretickou hranici rozlišení objektivu a pořizovat snímky, na kterých bez problémů rozlišíme sluneční granulaci. Všechny negativy jsou uschovávány v archivu na naší hvězdárně.
CCD systém je tvořen dvojicí televizních kamer značky OSCAR [1], obvykle umístěných za chromosférickým dalekohledem a protuberančním koronografem. Odtud signál putuje do videokorektoru [2], což je zařízení, umožňující regulaci jasu a kontrastu. Z vkladače DCF [3] je zde k obrazu přidán řádek s informací o datu a přesném času. Odtud signál putuje do přepínače [4], kde bývá přesměrován buď do počítače [5] nebo do videa [6] a na monitor [7].