Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se dlouhodobě věnovala koordinační činnosti, sběru a zpracování dat z oblasti vizuálního pozorování Slunce. Z organizačních důvodů však tuto činnost ukončila a agendu předala Sluneční sekci České astronomické společnosti, kam tato činnost logicky patří. To se netýká pozorování Slunce pouhým okem, která i nadále soustřeďujeme a archivujeme. Prosíme pozorovatele, aby je i nadále zasílali na adresu naší hvězdárny poštou, případně elektronicky na adresu libor.lenza@astrovm.cz. Děkujeme!
V České i Slovenské republice je řada hvězdáren i jednotlivých pozorovatelů, zabývajících se pozorováním Slunce různými metodami. Po dohodě tato činnost (s uvedenou výjimkou) přechází pod hvězdárnu v Sezimově Ústí a odpovědnými osobami se stali Vlastislav Feik a Vlastimil Neliba, kteří se dané činnosti dlouhodobě a systematicky věnují. Kontaktní e-mailová adresa pro zasílání protokolů je slunce(zavináč)hvezdarna-fp.cz. Korespondenční adresa: Hvězdárna Františka Pešty, Ke Hvězdárně 667, 39102 Sezimovo Ústí, kam můžete zasílat veškeré dotazy a připomínky.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. však nadále pokračuje v konzultační činnosti v oblasti pozorování Slunce, pozorování projevů sluneční aktivity a pořádání vzdělávacích a konzultačních akcí v této oblasti. Výsledky činnosti aktivních pozorovatelů lze velmi úspěšně používat pro další odbornou práci.
|
Náhled zákresového protokolu: Po kliknutí se zobrazí tisková verze. |
Pozorování slunečních skvrn pouhým okem má i v současnosti velký význam pro studium sluneční aktivity. Skvrny, které jsou dostatečně velké, aby mohly být spatřeny i pouhým okem, se v převážné míře vyskytují kolem období maximální fáze cyklu sluneční aktivity. Z čínských historických materiálů lze usoudit, že tehdejší sluneční činnost měla rovněž periodický charakter s dnes nám známou periodou 11 let. Výše uvedené zjištění nás přímo vybízí k navázání na tato dávná pozorování, abychom po vzájemném provázání dat mohli získat velice užitečné informace o vývoji naší nejbližší hvězdy za velmi dlouhé časové období. K tomu je potřeba především systematická a dlouhodobá práce.
Vzhledem k těmto skutečnostem a na popud některých odborníků (především již zesnulého RNDr. Vojtěcha Letfuse, CSc. z AsÚ AV ČR v Ondřejově) vznikla pozorovatelská síť pro pozorování Slunce pouhým okem.
Cílem tohoto projektu je shromáždit všechna dostupná pozorování Slunce pouhým okem v jednom centru za dostatečně dlouhý časový úsek (15 a více let) za účelem jednotného zpracování napozorovaného materiálu.
Otázky, na které mohou dát výsledky zpracování napozorovaných dat odpověď, se týkají především časového průběhu cyklu sluneční aktivity a funkce viditelnosti slunečních skvrn.
V podstatě můžeme říci, že tato pozorování nám dávají jakýsi další staronový index sluneční aktivity.
Náhled zákresového protokolu |
Metoda zákresu za dalekohledem je další, rozšiřující způsob vizuálního pozorování. Pozorovatel se při něm dívá do dalekohledu a tužkou zakresluje polohy skvrn do standardizovaného protokolu o průměru 25 cm. Zmíněnou metodou dosáhneme daleko vyššího rozlišení. Zkušenému pozorovateli tak neunikne ani jedna skvrna.
Ovšem i způsob zakreslování má svá úskalí. Pomineme-li, že se Slunce během kreslení malinko pootočí, pak musíme zcela jistě vzít v úvahu jistou nepřesnost v umístění skvrn na disku, případně ve vyznačení roviny denního pohybu a od něj odvozeného sklonu rotační osy Slunce. Rovněž i možnost uměleckého projevu, zvláště u začínajících pozorovatelů, vnáší do pozorování jistou nepřesnost.
Přesto je tato metoda dostačující pro následné vyhodnocení a určení Wolfova relativního čísla. Zároveň se jedná o vhodný výukový prostředek pro začínající pozorovatele.
Metoda projekce je ze všech druhů vizuálního pozorování nejpřesnější. Kombinuje přínos vysokého rozlišení s přesným vyobrazením polohy pozorovaných skvrn na zákresovém protokolu.
K projekci je ovšem třeba dalekohled trochu upravit. Předně musí být opatřen hodinovým pohonem. Dále je třeba připevnit pevně uchycenou podložku pod protokol za okulár a opatřit ji úchyty k zabránění posunu protokolu během kreslení. Dalekohled je v této chvíli používán jako promítačka, vykreslující obraz za okulárem na zákresový protokol. Po jeho připevnění, srovnání s osou denního pohybu Slunce a zaostření může začít samotné zakreslování.
Postupujeme při něm tak, že nejprve obkreslíme jednotlivé promítané skvrny a posléze za pomoci ústřižku papíru rychlým přejížděním po předloze dokreslíme detaily, které daleko lépe vyniknou právě díky pohybu onoho ústřižku.