Zhruba po dvou letech jsme se vrátili k fotometrii krátkoperiodické zákrytové dvojhvězdy BX Tri. Podle dostupných informací by se mělo také jednat o aktivní systém, kde by se měly pozorovat erupce. V publikaci MNRAS z roku 2010 P. Dimitrov zveřejnil informace o BX Tri, které jsou výsledkem zpracování fotometrických a spektroskopických dat.
Z nich vyplývá, že složkami dvojhvězdy jsou chladné trpasličí hvězdy o teplotách 3735 K a 3106 K a tedy i malé svítivosti v rozmezí tisícin až setin svítivosti Slunce. Větší rozdíl teplot hvězd se pozná i na světelné křivce, kdy primární minimum je mnohem hlubší než sekundární. Maxima na světelných křivkách nejsou ve stejné výši. To vysvětluje O´Connellův efekt, kdy se na povrchu hvězd vyskytují teplotní skvrny. O této asymetrii píše i P. Dimitrov a na nových měřeních z roku 2017 je patrné, že tento jev přetrvává. Oproti fotometrickým datům z roku 2010 je vidět určitý rozdíl. Na fázové světelné křivce je vidět asymetrie ve fázi 0,78. Výsledkem je, že druhá polovina světelné křivky je zkreslená. Na nových datech z roku 2017 je patrné, že asymetrie se vyskytuje ve fázi zhruba 0,22 a zároveň maximum jasnosti v této fázi je menší než ve fázi 0,75. V roce 2010 tomu bylo přesně naopak. Pravděpodobnou příčinou může být pozvolná změna polohy aktivní oblasti na povrchu primární, možná sekundární, složky.
Aktivita dvojhvězdného systému pravděpodobně souvisí s existencí hvězdných skvrn, které mohou pokrývat velkou část povrchu hvězdy. V roce 2010 bylo zaznamenáno několik erupcí, jejichž časový průběh je velmi podobný slunečním erupcím. Během dvou pozorovacích nocí v prosinci na hvězdárně ve Valašském Meziříčí nebyla podobná erupce zaznamenána.
V roce 2017 jsme pokračovali v pravidelném pozorování aktivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236. Od roku 2015, kdy jsme zahájili pozorovací kampaň, jsme pozorovali celkem 145 erupcí. V roce 2017 mezi nejaktivnější pozorovatele patřil Ondřejov (65cm dalekohled) – 56 hodin pozorování (zaznamenáno 15 erupcí), Hvězdárna Valašské Meziříčí – 135 hodin pozorování (5 erupcí) a Trhové Sviny – 309 hodin a 17 zaznamenaných erupcí. Některé z erupcí byly zaznamenány současně ze dvou stanovišť, takže jsou potvrzeny nezávisle na sobě. Jako nejzajímavější se dají označit noci z 15.- 16. října a z 3.- 4. listopadu 2017, kdy bylo pozorováno několik erupcí z různých stanovišť.
Obrázek 1: Fázová světelná křivka
BX Tri ve filtrech V, R a I převzatá z práce MNRAS 406, 2559–2568 (2010) GSC2314−0530: the shortest-period eclipsing system with dMe components (Dinko P. Dimitrov a Diana P. Kjurkchieva). Světelná křivka v oblasti fáze 0,78 je asymetrická a maximum je nižší než ve fázi 0,25.
Obrázek 2: Fázová světelná křivka BX Tri pořízená v prosinci 2017 na hvězdárně ve Valašském Meziříčí ve filtru R (červená) a filtru V (zelená). Asymetrie světelné křivky je výraznější ve fázi kolem 0,2 a maximum jasnosti je větší ve fázi kolem 0,75. To může být důsledek vývoje aktivních oblastí na jedné složce dvojhvězdy.
Obrázek 3: Kombinovaná světelná křivka
GJ3236 Cas ze třech pozorovacích stanovišť z
15.-16. října 2017. Během jedné noci bylo zaznamenáno sedm erupcí.