Fotometrie zákrytové dvojhvězdy ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc v roce 2018.
Tento zákrytový systém se dostal do seznamu podezřelých hvězd z erupční činnosti v roce 2015. Jednak složkami jsou červení trpaslíci, u kterých se předpokládá intenzivní magnetické pole jako důsledek rozsáhlé podpovrchové konvekce. Zároveň je tento trojhvězdný systém vedený i jako zdroj rentgenového záření, je možné očekávat podobnou erupční aktivitu jako u systémů GJ 3236 nebo NSVS 01031772 Cam.
Pravidelnou fotometrii ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc jsme zahájili 29. 12. 2016. Díky krátké periodě jsme získali poměrně rychle celou fázovou křivku. Systém je poměrně jasný (ve filtru V = 10,38 magnitudy) a je možné provádět u nás na Hvězdárně Valašské Meziříčí fotometrii ve filtru B. V této spektrální oblasti je možné očekávat nápadnější erupční aktivitu, jak jsme se přesvědčili při fotometrické kampani GJ 3236.
Nová fázová křivka ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc získaná na přelomu roku 2016 -2017 ukazuje poněkud překvapivou skutečnost, že sekundární minimum nenastává ve fázi 0,5, ale poněkud asymetricky ve fázi zhruba 0,55. To znamená, že nastávají zhruba o 15 minut později oproti očekávané fázi 0,5. To je u kontaktní dvojhvězdy poněkud zarážející, zvláště při tak krátké orbitální periodě. Je málo pravděpodobné, že by hvězdy obíhaly po excentrické dráze. Pro vysvětlení jsem se obrátil na Petra Zascheho z Astronomického ústavu univerzity Karlovy. Jedná se o projev tzv. falešné excentricity, která je pravděpodobně způsobena přítomností horké skvrny. O tomto jevu pojednává jeho práce o podobných dvojhvězdných systémech V0407 Peg a LU Vir (IBVS 5991 30. květen 2011). Docentu Marku Wolfovi taktéž z Astronomického ústavu univerzity Karlovy se podařilo na základě nové fotometrie a spektrálních dat z publikace „The shortest period field contact binary“ (Slavek M. Rucinski, Theodor Pribulla, MNRAS 388, 1831–1835, 2008) namodelovat tuto krátkoperiodickou dvojhvězdu. Asymetrie světelné křivky je řešena horkou skvrnou na primární hvězdě.
Další kolo pozorování proběhlo v letošním roce 2018 od března do dubna. Po pár nocích a sestavení nové fázové křivky se ukázalo, že oproti loňskému roku se světelná křivka stala symetrickou, tedy že sekundární minimum nastává ve fázi 0,5. To znamená, že s největší pravděpodobností se horká skvrna ztratila nebo přesunula na povrchu primární hvězdy. V tomto zákrytovém systému nebyla zatím pozorována erupce, změny vzhledu světelné křivky během jednoho roku jsou zatím jediným projevem aktivity. Uvidíme, jak bude vypadat světelná křivka v příštím roce.
Obrázek 1: Fázová světelná křivka ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc z dat pořízených v roce 2016 – 2017. Z ní je patrný posun u sekundárních minim od fáze 0,5, který činí zhruba 15 minut.
Obrázek 2: Model zákrytové dvojhvězdy ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc podle fotometrických dat z roku 2016 – 2017 zpracovaný docentem Markem Wolfem z AÚ UK.
Obrázek 3: Fázová světelná křivka ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc z dat pořízených v roce 2018. Na této křivce je patrná její symetrie, sekundární minima nastávají ve fázi 0,5.
Obrázek 4: O-C diagram ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc. Sekundární minima v roce 2017 nastávala zhruba o 15 minut později oproti fázi 0,5. V roce 2018 sekundární minima nastávají ve fázi 0,5, tedy světelná křivka je symetrická. V grafu O-C jsou pro rok 2018 primární i sekundární minima pohromadě.