Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Jedním ze zajímavých a mnohdy i vizuálně atraktivním projevu sluneční aktivity jsou protuberance. Jedná se o oblaka relativně chladné (kolem 10 000 K) převážně vodíkové plazmy v prostředí horké (řádově 1 000 000 K) koróny. Při rutinním pozorování Slunce se nám podařilo 17. června 2013 v ranních hodinách pozorovat eruptivní fázi velké protuberance. Jedná se o stejný útvar, který byl pozorován kolegy z úpické hvězdárny.
Letošní počasí je skutečně velmi nepříznivé a podle předpovědí to asi nebude lepší. Za květen se mi podařilo namířit dalekohledy na noční oblohu pouze čtyřikrát a pořídit 2391 měření proměnných hvězd. Kromě zákrytových dvojhvězd jsem vypomáhal s pozorováním problematické pulzující hvězdy typu RR Lyr Z CVn.
Během letošního roku se objevilo několik publikací o zákrytových dvojhvězdách, kde byla použita data pořízená na naší hvězdárně. Jedním ze zajímavých případů je i systém OO Aql, který se podle poslední analýzy jeví jako atypický čtyřhvězdný systém. Podrobnosti jsou uvedeny v následujících řádcích článku.
Ačkoliv počasí v měsíci květnu pozorování Slunce příliš nepřálo, podařilo se nám napozorovat řadu zajímavých aktivních oblastí. Převážně se pozorovaly projevy sluneční aktivity v chromosféře s cílem zachytit průběh slunečních erupcí. Z tohoto pohledu nám však příroda nepřála.
Kromě toho jsme také testovali nový vápníkový dalekohled v rámci projektu Se Sluncem společně a doufáme, že již brzy bude sloužit svému účelu v běžném provozu.
Dne 16. dubna ve 20:26 UT (21:26 SEČ) přelétl nad územím Slovenska, České republiky a Polska velmi jasný meteor. Vzhledem k mimořádně příznivému počasí nad střední Evropou se jej podařilo zaznamenat z dosud rekordního počtu stanic sítě CEMENT, i dalších stanic v Maďarsku.
Aby bylo možné spočítat parametry dráhy potřebujeme záznamy z nejméně dvou (lépe třech a více) stanic. Tento bolid byl zaznamenán celkem na 16 stanicích.
Nepříznivé počasí během první poloviny měsíce neumožnilo řádné pozorování. Teprve v druhé půlce se situace o něco zlepšila. Celkem během 7 nocí se podařilo získat 5096 měření proměnných hvězd. Kromě jiných jsem se po roce vrátil k měření minim zajímavé zákrytové dvojhvězdy Z Dra.
Měsíc březen patří v dlouhodobé historii pozorování k velmi štědrým obdobím. Letošní je však nejkatastrofálnější, v záznamech mám pouze 5 nocí a 3479 měření CCD kamerami. Kromě jiných zákrytových dvojhvězd (jako například NR Cam, EK Com, AM Tau a dalších), se na jarní oblohu vrátila také zákrytová dvojhvězda HW Vir.
Dne 7. března 2013 hodinu po půlnoci přeletěl nad jižním Polskem velmi jasný meteor – bolid. Přes nepříznivé počasí na většině území ČR se jev podařilo zachytit na videozáznamech z dvojice kamer české části sítě CEMENT (Central European MEteor NeTwork) a také v jižním Polsku v pěti stanicích tamní bolidové sítě PFN. Rovněž byla zachycena rádiová odezva od ionizované stopy vytvořené tímto meteorem pomocí pasivního radarového zařízení SMRST (SMPH). Při opakovaných explozích meteor dosáhl absolutní jasnosti kolem -7 mag. Jeho zdánlivá jasnost však byla ještě vyšší. Již tak mimořádný úkaz si na své konto připsal ještě jednu výjimečnost: Na jednom z videozáznamů se kolem přelétajícího bolidu podařilo zaznamenat malé halo.
Ani tento měsíc se příliš nepolepšil, pokud jde o pěkné počas. Celkem se mi podařilo pozorovat 5 nocí a pořídit 2 620 měření. I z těchto málo nocí se dvakrát během pozorování zatáhlo, tudíž nebylo dosaženo očekávaných výsledků. Na oblohu se pomalu nasouvají také jarní souhvězdí, ze zajímavých zákrytových dvojhvězd byly pozorovány BM Ari, GW Cep, IQ Per, V 339 Gem a V 388 Gem.
Je škoda, že během měsíců, které mají dlouhé noci, je v poslední době špatné počasí. Tudíž během prvního měsíce roku 2013 jsem pozoroval pouze 2 noci a pořídil celkem 2 346 měření. Zajímavostí bylo vyhlášení pozorovací kampaně eruptivní hvězdy V 711 Tau, kdy bylo provedeno souběžné pozorování pomocí infračerveného teleskopu Herschel, spektroskopická pozorování v Ondřejově a bylo potřeba získat i fotometrická data.