Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
V roce 2011 dokončila Hvězdárna Valašské Meziříčí realizaci projektu KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů). V jeho rámci byly otestovány a zprovozněny dva jednoduché systémy na video-pozorování meteorů. Zároveň se hvězdárna zapojila do evropské spolupráce na tomto poli pod hlavičkou středoevropské sítě CEMENT a později nově ustavené evropské databáze drah meteoroidů - EDMOND.
Pozorovatelsky nepříliš přívětivý měsíc se zapsal do archivu šesti jasnými nocemi a 4000 měřeními zákrytových dvojhvězd. Hlavní těžiště zájmu bylo na systému EP And, kdy se snažím získat co nejvíce minim v řadě na potvrzení krátkodobé variace 1,834 roku. Zatím se podařilo sledovat období kolem 50 dní, nějaké náznaky změn tu jsou. Taktéž další zajímavé systémy v souhvězdí Andromedy – V 483 And a CN And si zasloužily pozornost. U V 483 And je nejasná hodnota periody i stanovené primární či sekundární minima.
Další zajímavou zákrytovou dvojhvězdou se stala XZ And díky nové publikaci autora Y.G. Yanga v New Astronomy, kde byla citována moje data získaná v roce 2011.
Z hlediska pozorovatelského to nebyl tak špatný měsíc, za osm nocí jsem pořídil 11 787 měření zákrytových dvojhvězd. Část pozorovacího času jsem věnoval poli s proměnnou EM Lac se dvěmi novými proměnnými CzeV 475 a 480 pro zpřesnění periody. Dále jsem se věnoval zanedbaným zákrytovým dvojhvězdám se zajímavým průběhem O-C diagramu.
Při pročítání literatury jsem narazil na citaci našich pozorování dvojhvězdy EP And v práci Jae Woo Lee z letošního roku. Podrobnější informace následují v dalším odstavci. Protože je nyní ideální období pro pozorování souhvězdí Andromedy, pokusím se získat co nejvíce minim pro tuto hvězdu pro potvrzení krátkodobé variace s periodou 1.834 roku, což má být způsobeno jedním ze dvou dalších těles u EP And.
První měsíc školního roku se Slunce se svou aktivitou příliš nepředvedlo, ale i tak jsme měli možnost pozorovat některé zajímavé projevy sluneční aktivity a aktivní jevy. Kromě pozorovatelských aktivit jsme absolvovali velmi zdařilý workshop zaměřený na Slunce a sluneční fyziku.
Stejně jako loni, ani letošní září neposkytlo mnoho pozorovacích nocí. Babí léto se pravděpodobně přesouvá do října. Během šesti nocí se podařilo získat 5090 měření. Několikrát jsem se věnoval i hvězdám z projektu DWARF. V červenci mě zaujala při pozorování zákrytová dvojhvězda DE CVn. Při předpokládaném začátku zákrytu DE CVn jasnost velmi rychle spadla do minima, kde setrvala po dobu několika minut. To nasvědčuje velkému poměru velikostí složek dvojhvězdy. Taktéž rozdílné amplitudy ve filtrech V a R naznačily, že jednotlivé složky mají rozdílné teploty.Z tohoto důvodu jsem prozkoumal dostupnou literaturu a zjistil, že se jedná o systém skládající se z červeného a bílého trpaslíka. DE CVn byla zařazena do projektu DWARF, předpokládá se, že v jejím okolí se může nacházet třetí objekt – exoplaneta nebo další hvězda. Podrobnější informace pochází z překladu článku E. van den Besslaara z roku 2007.
Koncem měsíce srpna jsem se zaměřil na zákrytovou proměnnou EM Lac. Před několika lety jsem ji zařadil do pozorovacího programu z důvodu zajímavého parabolického průběhu O-C diagramu. Díky většímu zornému poli se zachytilo i více hvězd a mezi nimi i dvě nově objevené proměnné. To potvrdila i prohlídka portálu VSX, kde jsou soustředěny informace o všech doposud známých proměnných hvězdách.
V noci z 9. na 10. září 2013 se odehrála relativně silná a neočekávaná sprška jinak poměrně slabého roje Zářijových Perseid (september e-Perseids, sPE). Přestože počasí nebylo příliš příznivé, první polovina noci byla téměř jasná i ve Valašském Meziříčí, takže se jev podařilo zachytit pomocí našeho videosystému pro sledování meteorů. Podobné zvýšení aktivity se u tohoto roje vyskytlo již v roce 2008, kdy se frekvence vyšplhala na 25 meteorů za hodinu.
Druhý prázdninový měsíc se nám podařilo napozorovat dva krásné úkazy. Jedním z nich je erupce o mohutnosti M1.5 a druhým eruptivní protuberance. Oba projevy sluneční aktivity jsou nasnímány více dalekohledy. Díky simultánnímu pozorování více dalekohledy můžeme získat o těchto jevech více informací. Snímky k oběma úkazům jsou v galerii pod článkem.
Během jedenácti pozorovacích nocí se mi podařilo získat celkem 12 891 měření, čímž byl překonán letitý rekord. Je to dáno tím, že ve snímaných polích se pozorovalo více proměnných hvězd. Koncem měsíce se mi podařilo v blízkosti zákrytové dvojhvězdy EM Lac objevit dvě nové proměnné hvězdy, což také napomohlo vysokému počtu měření. Podrobnější informace o těchto nových proměnkách uvedu až po získání celých světelných křivek a jejich analýze.
V minulém článku jsem se zmínil o zapojení do pozorovacího projektu DWARF, jehož cílem je u vybraných zákrytových dvojhvězd objevit další tělesa, zejména exoplanety. Podrobnější informace o tomto projektu přináší následující řádky.
V letošním roce jsme opět pomocí videotechniky pozorovali nejznámější meteorický roj - Perseidy. Poprvé však z pevného stanoviště na střeše jižní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí a se dvěmi kamerami, které pokrývají východní a jižní obzor.