Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
AD Leonis – spektroskopie a fotometrie eruptivní hvězdy
AD Leonis (Gliese 388) je známý eruptivní červený trpaslík. Nachází se relativně blízko Slunce, ve vzdálenosti asi 16-ti světelných let v souhvězdí Lva. AD Leonis se nachází v H-R diagramu na hlavní posloupnosti jako hvězda spektrální třídy M3.5eV. Jedná se o typickou eruptivní hvězdu.
Ani tento měsíc to nebyla žádná sláva, celkem jsme využili 5 pozorovacích nocí a pořídili 13 403 měření jasností proměnných hvězd. Pozornost byla i tentokrát věnována eruptivním hvězdám. Pomalu nám končí pozorovací okno BX Tri. Ještě je v současné době pozorovatelná nad západním obzorem. 16. února se podařilo zaznamenat druhou erupci u této zákrytové dvojhvězdy. Nastala v 19h31m UT, trvala 13 minut a amplituda zjasnění byla 0,18 magnitudy.
V roce 2018 jsme se opět začali věnovat pozorování zákrytů. Kromě planetkových jsme pozorovali i zákryt měsíce Jupitera i několik totálních zákrytů hvězd Měsícem.
Statistice a výsledkům pozorování se věnuje tento článek.
(Obr.: Zákryt hvězdy planetkou Leda dne 5. 12. 2018 - skrz proměnlivou oblačnost)
Bohužel měsíc leden také nenabídl jasných nocí, pouze třikrát se podařilo nastavit dalekohledy na jasnou oblohu a pořídit celkově 4 264 měření proměnných hvězd. Pokračovali jsme ve fotometrii eruptivních hvězd, bohužel nebylo zaznamenáno žádné zjasnění. V nadcházejícím období se budeme věnovat některým dříve méně sledovaným systémům na nadcházející jarní obloze.
Na noční oblohu se nám vrátilo souhvězdí Trojúhelník a mohli jsme pokračovat v monitorování zákrytové dvojhvězdy BX Tri. Tento systém sledujeme od roku 2014, ale ne tak intenzivně jako jiné chromosféricky aktivní hvězdy.
Další pozitivní pozorování planetkového zákrytu nenechalo na sebe dlouho čekat. Opět ve spolupráci s kolegy ze vsetínské hvězdárny se nám podařilo ještě před svítáním v neděli 18. 11. 2018 získat ze dvou stanovišť záznamy pozitivního pozorování poměrně jasné hvězdy 10,4mag (TYC 2373-01454-1) planetkou 38 Leda. (Obrázek je pouze ilustrativní.)
7. listopadu 2018 nad ránem se nám podařilo napozorovat zajímavý planetkový zákryt dokonce ze dvou stanovišť. Kromě našeho stanoviště v jižní kopuli nám poskytli zázemí i s dalekohledem kolegové ze vsetínské hvězdárny - za čož jim patří obrovský dík. Zákryt byl zajímavý tím, že zakrývaná hvězda (UCAC4-487-041243) 12,0mag měla menší jasnost než planetka 216 Kleopatra, která má sama o sobě docela zvláštní tvar (viz obrázek) a obíhají kolem ní dva satelity.
Srpen roku 2018 byl z hlediska pozorování meteorů na hvězdárně ve Valašském Meziříčí zcela mimořádný. Sedmi kamerovými systémy se během 28 nocí podařilo zaznamenat celkem 4300 meteorů. Z toho 2703 meteorů si na konto připsaly dvě klasické širokoúhlé stanice WFS a WFE, přičemž u kamery WFS je počet meteorů zachycených v letošním roce ve srovnání s loňskem takřka dvojnásobný. Důvodem je kromě mimořádného počasí v průběhu celého srpna také modernizace techniky a v neposlední řadě i trocha štěstí – všechny systémy fungovaly po celý srpen bez technického problému.
Po čase se nám opět podařilo napozorovat zákryt hvězdy planetkou, tentokrát s novou technikou. Planetka Ninina (357) s průměrem 109 km měla zakrývat poměrně jasnou hvězdu 10,5mag. Úskalím tohoto pozorování bylo to, že zákryt měl nastat už v cca 17:40 UT, tedy ještě za soumraku (Slunce pouze 8° pod obzorem).
Fotometrie zákrytové dvojhvězdy ASAS J083.128 + 1953,1 Cnc v roce 2018.
Tento zákrytový systém se dostal do seznamu podezřelých hvězd z erupční činnosti v roce 2015. Jednak složkami jsou červení trpaslíci, u kterých se předpokládá intenzivní magnetické pole jako důsledek rozsáhlé podpovrchové konvekce. Zároveň je tento trojhvězdný systém vedený i jako zdroj rentgenového záření, je možné očekávat podobnou erupční aktivitu jako u systémů GJ 3236 nebo NSVS 01031772 Cam.