Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Krátké noci a relativní nepřízeň počasí mi umožnilo pozorovat šest nocí a získat 5 386 měření proměnných hvězd. Většinu z nich jsem věnoval fotometrii zákrytové dvojhvězdy NSVS 01031772 Cam v očekávání erupcí. Bohužel se mi nepodařilo zaznamenat žádnou, ale bylo možné pozorovat změny svítivosti dvojhvězdného systému mimo zákryty. Ty jsou pravděpodobně způsobené eliptičností hvězd. Po delší době jsem získal i jedno minimum zákrytové dvojhvězdy EW Lyr, u které se původně podle analýzy Petra Zascheho měla vyskytovat třetí hvězda, ale v současné době to bude zřejmě jinak. Podrobnější informace o této dvojhvězdě jsou uvedené v následující části článku.
Původním záměrem bylo psát pravidelné články o zachycených spektrech každé tři měsíce. Jelikož však počasí v prvních měsících roku 2016 obecně nepřálo pozorování, rozhodli jsme se udělat přehled za prvních 6 měsíců tohoto roku.
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou v současné době v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy identifikace chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země. Nicméně v období výskytu bouřkové činnosti se cíle pozorování mohou změnit a spektrografy mohou zaznamenat spektra elektrostatických výbojů – blesků. Tak tomu bylo i během bouřky ve večerních hodinách dne 19. 6. 2016.
Mimo běžná pozorování projevů sluneční aktivity jsme měli možnost v měsíci květnu zaznamenat i pozorování unikátního úkazu - tranzitu Merkuru, tedy přechodu naší nejmenší planety přes sluneční disk. V květnovém článku Vám kromě běžného přehledu představíme i animace jako vizuální výstup z on-line pozorování z nižší i vyšší chromosféry, v celkovém pohledu i detailu. Z pohledu rutinních pozorování se jednalo spíše o podprůměrný měsíc, jelikož jsme pozorovali pouze 11 dnů. Přesto se nám podařilo zaznamenat velmi zdařilé série snímků aktivních oblastí.
Noci se zkracují a souhvězdí Kasiopei je nízko nad severním obzorem, tudíž jsem přerušil soustavné pozorování eruptivní hvězdy GJ 3236 a začal se věnovat jiným hvězdám. Během 10 nocí bylo pořízeno 10 051 měření proměnných hvězd. Kromě jiných zajímavých výsledků se podařilo v poli LR Cam objevit novou zákrytovou proměnnou hvězdu typu EB.
Dubnové počasí letos nebylo tak aprílové jako v minulých letech, bohužel se nám podařilo pozorovat díky meteorologickým podmínkám jen čtrnáct dní. I přes klesající aktivitu (nejmohutnější sluneční erupce dosáhla hodnoty M6.7, jinak se drží až na výjimky pod hodnotou C3.0) stále pozorujeme a sledujeme dění na naší nejbližší hvězdě. Ukázky z pozorování projevů sluneční aktivity najdete pod článkem.
Dubnový měsíc byl věnován fotometrii GJ 3236 všemi dostupnými dalekohledy. Bylo to z důvodu experimentu zachycení případných erupcí souběžně v různých filtrech. Vzhledem k tomu, že erupce trvají poměrně krátkou dobu, není možné tyto jevy pozorovat jedním dalekohledem a měnit filtry a mít dostatečné pokrytí světelné křivky. Impulsem k této kampani byla publikace o podobné eruptivní zákrytové dvojhvězdě YY Gem, která vznikla na základě pozorování z roku 2012 (Bruce L. Gary - Photometric Monitoring by Amateurs in Support of a YY Gem Professional Observing Project).
Poslední měsíce nepřejí jasným nocím, nejinak tomu bylo i v březnu. Tento měsíc patří podle dlouhodobého sledování k měsícům, kdy zpravidla bývá jasno patnáct a více nocí. Letos vyšlo pouze pět nocí, celkem bylo pořízeno 5419 měření. Podařilo se nám zachytit jednu erupci u GJ 3236 17. března a to na dvou observatořích – ve Valašském Meziříčí a Trhových Sviných. V okolí zákrytové dvojhvězdy HP Aur byly objeveny dvě nové proměnné hvězdy s pořadovými čísly Cze V 841 a Cze V 842 Aur.
Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. Letošní zima byla co do počtu jasných dnů opravdu slabá. Z prosince máme jen jeden pozorovací den a leden s únorem to se svými třemi a dvěmi jasnými dny příliš nevylepšil. Sluneční aktivita je oproti zářijové a říjnové trochu nižší zejména v počtu skvrn. Mohutnost erupcí se mimo března zatím stále drží nad hodnotu M1.1.
Z pozorovatelského hlediska ledny nejsou příliš nakloněny ani pro proměnné hvězdy. Během pěti jasných nocí jsme zaznamenali 7784 měření. Dne 8. ledna 2016 se nám podařilo během společného pozorování s ondřejovskou hvězdárnou zaznamenat slabší vzplanutí u GJ 3236 Cas. Po roce také pokračujeme fotometrií eruptivní dvojhvězdy NSVS 06507557 Ari.