Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování Slunce 2016

Pozorování Slunce 2016

Právě procházíme 24. cyklem sluneční aktivity, jako jeho začátek se uvádí leden 2008, kdy byla pozorována první aktivní oblast tohoto cyklu. Tak jako u jiných cyklů sluneční aktivity i v tomto byla pozorována dvě maxima. Primární maximum nastalo v roce 2012 a sekundární v březnu roku 2014. V roce 2016 sluneční aktivita silně klesla. V celkem 32 dnech se Slunce vyskytovalo úplně bez aktivních oblastí pozorovatelných ve fotosféře. Předpokládaný konec cyklu by měl nastat v roce 2019.

Již třetím rokem pozorujeme simultánně na pěti dalekohledech (dva synoptické s filtry H-alfa a CaII K a tři detailní na pozorování fotosféry a chromosféry též s filtry H-alfa a CaII K). Testy na zmodernizovaném protuberančním koronografu stále probíhají, v roce 2017 bychom jej měli provozovat již v běžném provozu.

Celkem bylo v průběhu 94 jasných dnů pozorováno 73 aktivních oblastí, z toho 63 oblastí ve spektrální čáře H-alfa, 66 ve spektrální čáře CaII K a 49 oblastí ve fotosféře. Zároveň se podařilo pozorovat 66 dnů celý sluneční disk v čáře Ca II K a 63 dnů v H-alfa. V případě příznivého počasí probíhalo pozorování slunečního disku po celý den.

Když nepočítáme data z erupcí, která jsou uchovávána v plném rozsahu, je uloženo za loňský rok v archivu
4 240 snímků. Snímky ze synoptických dalekohledů jsou k dispozici ve veřejném archivu (CaII K, H-alfa) a jsou postupně doplňovány.

V roce 2016 se nám podařilo napozorovat jen 13 erupcí, z toho pouze jedna ve spektrální čáře Ca II K. Ostatní erupce byly pozorované spektrální čáře H-alfa. Nejmohutnější pozorovanou erupcí byla 7. srpna erupce v oblasti NOAA 12572 o mohutnosti C8.5 v 15:09 UT. Nejčastější příčinou snímání erupce pouze v jedné spektrální čáře (obvykle H-alfa) byly špatné pozorovací podmínky.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ V ROCE 2016 aneb CO SE POVEDLO

Tranzit Merkuru

Dne 9. 5. 2016 nastal na naší části planety výjimečný úkaz - přechod planety Merkur přes sluneční disk. Merkur má svou dráhu skloněnou oproti ekliptice asi o 7°. Jednou za čas se dostane Merkur mezi Slunce a Zemi (v bodech, kde se kružnice ekliptiky a dráhy Merkuru kříží) a nám se tím naskytne jedinečná příležitost pozorovat Merkur jako malý kotouček přecházející přes sluneční kotouč. Tranzit začal prvním kontaktem Merkuru s okrajem Slunce ve 11:12 UT a skončil posledním kontaktem v 18:42 UT (našeho času tedy ve 20:42 hodin). V České Republice úkaz končil až po západu Slunce. Počasí bohužel nevyšlo přesně podle představ a pozorování ovlivnila proměnlivá oblačnost.

Nižší chromosféra - CaII K
(snímky od 11:25 UT do 16:57 UT)

Chromosféra - H-alfa
(snímky od 11:12 UT do 16:46 UT)

Nižší chromosféra detail - CaII K
(snímky od 12:31 UT do 16:57 UT)

Erupce a protuberance u erupcí

Erupce jsou náhlá zjasnění v chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech. Můžeme ji pozorovat ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku H-alfa. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného toku měkkého rentgenového záření.

Někdy se v oblasti výskytu erupce objeví i aktivní protuberance. Protuberance se obvykle začne zvedat až po vyvrcholení samotné erupce. Všechna následující videa ukazují protuberanci spojenou s erupcí a na dvou videích můžete vidět i erupci samotnou.

Erupce s následným filamentem v oblasti NOAA 12565 - erupce o mohutnosti C7.2 v 11:19 UT dne 21. 7. 2016. Erupce s protuberancí v oblasti
NOAA 12572 - erupce o mohutnosti C2.8 v 08:44 UT dne 8. 8. 2016.
Protuberance u aktivní oblasti
NOAA 12573 dne 8. 8. 2016
(erupce spojená s protuberancí - mohutnost: C5.6 v 10:44 UT)

Protuberance

Jako protuberance označujeme oblaka hustšího a chladnějšího (převážně vodíkového) plazmatu, v porovnání s okolním prostředím koróny, která se nachází v chromosféře a spodní koróně. Jsou pozorovatelné nad okrajem slunečního disku jako jasný útvar (pozorujeme ho při průmětu na oblohu v emisi). Obecně dělíme protuberance na aktivní a klidné, rozdíl mezi nimi je zejména v životnosti a spektru.

Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 2. 4. 2016
v 07:14 UT.
Protuberance na západním okraji slunečního disku dne 4. 4. 2016
v 07:55 UT.
Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 26. 4. 2016
v 08:00 UT.

Filamenty

Filament je termín označující protuberanci, která je pozorovatelná na slunečním disku a jeví se jako tmavý "hadovitý" útvar (na pozadí teplejší chromosféry jej pozorujeme v absorpci). První dva filamenty patří k aktivní oblasti, filament na třetím snímku k žádné oblasti nepatří.

Filament ze dne 5. 2. 2016 ve 14:40 UT. Filament ze dne 17. 3. 2016 v 09:55 UT. Filament ze dne 15. 4. 2016 v 08:17 UT.

Slunce beze skvrn

Od 29. června do 5. července 2016 se na Slunci nevyskytovala žádná aktivní oblast. Vzhledem k tomu, že všechny tyto dny byly jasné, máme z tohoto období pouze celkové snímky Slunce. Situace se zlepšila
6. července s oblastmi NOAA 12559 a 12560. Obě oblasti se však nevyvíjely a brzy zanikly. Slunce během roku 2016 bylo beze skvrn celkem 32 dní. Vzhledem k tomu, že jsme již 2 roky po maximu, bude dní přibývat.

1. 7. 2016 v 07:12 UT 1. 7. 2016 v 07:02 UT

TOP SNÍMKY 2016

A na závěr stručného přehledu ukázka nejvydařenějších snímků aneb jak by to mohlo vypadat, kdyby byly pozorovací podmínky stále příznivé.

NOAA 12591ve fotosféře:
11. 9. 2016 v 10:12 UT.
NOAA 12589  ve spektrální
čáře CaII K, chromosféra:
 11. 9. 2016 v 08:57 UT.
NOAA 12526 ve spektrální
čáře H-alfa, chromosféra:
27. 3. 2016 v 09:32 UT.

Naši pozorovatelé v roce 2016

- externí pozorovatelé: Šimon Baško, Jáchym Bulek, Zlatica Kalužná
- zaměstanci: Martina Exnerová, Sylvie Gorková, Naděžda Lenžová, Jiří Srba

 

Přehledová tabulka pozorování mezi lety 2010 - 2016

  2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
pozorovacích dní  24 41 85 125 148 119 94
pozorovacích dní na synoptických d.- fotosféra 63 6 36  - 68 20 -
pozorovacích dní na synoptických d.- H-alfa  - 1 17 56 74 77 63
pozorovacích dní na synoptických d.- Ca II K - - - 59 65 79 66
pozorovacích dní v detailech-fotosféra - - 6 8 78 23 49
pozorovacích dní v detailech - H-alfa 26 40 77
94
121 115 67
pozorovacích dní v detailech - Ca II K - - - 49 75 89 46
počet erupcí 2 14 42 38 72 64 13
počet erupcí alespoň 2 dalekohledy - - - 3 10 31 5

Přehledy napozorovaných oblastí

 Další informace a odkazy na články o pozorování Slunce v roce 2016:

Články mimo jiné obsahují i malou fotogalerii vydařených snímků z daného měsíce a přehled zajímavých pozorování.

 

autor: Martina Exnerová


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz