Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V roce 2014 jsme na hvězdárně ve Valašském Meziříčí zahájili projekt fotometrie eruptivních zákrytových dvojhvězd, na kterém spolupracujeme s Astronomickým ústavem AV ČR. Za poslední dva roky jsme získali mnoho zajímavých výsledků, ale zůstává ještě mnoho nevysvětlených záhad této skupiny proměnných hvězd.
Eruptivní hvězdy představují skupinu zajímavých proměnných hvězd. Jedná se zpravidla o červené trpaslíky, tedy hvězdy s malou hmotností. Díky rozsáhlým konvektivním podpovrchovým vrstvám a rychlé rotaci hvězd se na povrchu generují velmi silná magnetická pole. To jsou výborné podmínky pro vznik velmi silných hvězdných erupcí. Předpokládá se stejný princip vzniku erupcí jako u Slunce, což je model přepojení magnetických silokřivek (rekonexe). Tomu nasvědčuje z fotometrie rychlý nárůst jasnosti během erupce do maxima, a to zpravidla do jedné minuty. Po této impulsní fázi erupce následuje postupné vyhasínání aktivní oblasti (graduální fáze), které může trvat až několik desítek minut. Zjasnění během erupce může dosahovat až několik desetin magnitudy, ale je velice závislé na vlnové délce. V minulosti se při fotometrii eruptivních hvězd nezískalo mnoho světelných křivek erupcí v několika filtrech. V roce 2012 byla vyhlášena pozorovací kampaň pro hvězdu YY Gem, kdy se podařilo získat vícebarevnou fotometrii několika erupcí. Jedním z výsledků bylo určení závislosti amplitudy zjasnění na vlnové délce. Obdobně jsme se pokusili získat podobnou vícebarevnou fotometrii pro GJ 3236. To se nám podařilo a na obrázku 1 je vidět porovnání této závislosti jak pro GJ 3236, tak i další eruptivní zákrytovou dvojhvězdu NSVS 01031772 Cam.
Tato závislost má důsledek pro určení četnosti erupcí. Pokud bychom pozorovali tyto hvězdy pouze v dlouhovlnné oblasti spektra (filtr I), tak slabší erupce by unikly naší pozornosti. V oblasti filtru R vychází z dlouhodobého pozorování frekvence zhruba 0,06 erupce za hodinu.
Problémem fotometrie GJ 3236 v kratších vlnových délkách je její jasnost, která je 15,72 magnitudy ve filtru B. Právě v této oblasti by mohl být zaznamenán větší počet erupcí. To chceme potvrdit během kampaně, která bude probíhat v období od 24. listopadu do 1. prosince 2016. Díky Marku Skarkovi budeme mít přístup na jednometrový dalekohled Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Z tohoto místa bude zajištěna fotometrie ve filtru B.
Z tohoto důvodu se na Vás obracím s žádostí o pomoc při fotometrii této eruptivní zákrytové dvojhvězdy. Jelikož projevy erupcí jsou velmi rychlé a je potřeba dostatečné pokrytí body světelné křivky, není vhodně díky slabosti hvězdy pozorovat z jednoho dalekohledu více filtry, ale pouze jedním. Bude také samozřejmě záležet na stavu počasí, někde může být jasno, někde ne.
Pozorování bude také zajištěno u nás ve Valašském Meziříčí ve filru V. Není samozřejmě na škodu, pokud budeme mít fotometrii ve stejném filtru z více míst.
Pokud máte zájem, oznamte mi Vaši účast na této kampani na emailovou adresu – lsmelcer@astrovm.cz
Podrobnější informace o objektu a mapka jsou níže
Obrázek 1: Graf závislosti amplitudy zjasnění erupce na vlnové délce pro YY Gem, GJ 3236 a NSVS 01031772 Cam. Ze závislosti je patrné, že čím jdeme ke kratší vlnové délce, tím amplituda zjasnění při erupci bude větší.
Obrázek 2: Světelná křivka GJ 3236 z noci 5. 4. 2016. Na zelené křivce (filtr V) a červené křivce (filtr R) je evidentně patrné zjasnění během erupce, na fialové (filtr I) není vidět nic.
Obrázek 3: Hvězdné pole v okolí GJ 3236. Vhodnou srovnávací hvězdou je hvězda s magnitudou 13,82 a barevným indexem 1,69.
Poloha: rektascenze - 03h37m14.08s deklinace - +69st10m49,7v
Obrázek 4: Jednometrový dalekohled Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku.
autor: Ladislav Šmelcer