Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Stanice pro video pozorování meteorů umístěné na jižní budově hvězdárny Valašské Meziříčí jsou v nočních hodinách kromě svého primárního cíle schopné zachycovat i řadu dalších rychlých světelných jevů. Jedním z nich jsou bleskové výboje typu ‚red sprite‘.
Ačkoli se Slunce v průběhu měsíce května stejně jako v předchozím měsíci svou aktivitou příliš nepředvedlo, přece jen bylo pozorování mnohem zajímavější, a to zejména z hlediska zachycených jevů. Mimo pozorování eruptivní protuberance a erupce o mohutnosti M5.2 jsme vyzkoušeli i spektroskopii sluneční skvrny NOAA 12055. V článku přinášíme standardní přehled pozorovaných projevů sluneční aktivity na observatoři Valašské Meziříčí.
V květnu nebylo příliš jasných nocí a tak během dvou z nich, kdy jsem pozoroval, bylo pořízeno 2820 měření. Nadále pokračuji ve sledování eruptivních zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci. Další zajímavou dvojhvězdou z tohoto programu je v souhvězdí Žirafy systém s označením NSVS 01031772 Cam. Skupina českých astronomů pod vedením doc. Wolfa zveřejnila v roce 2012 publikaci o této dvojhvězdě, ze které vyplývá, že by se mohlo jednat i o trojhvězdný systém, kde třetí složka obíhá s periodou přibližně 11 let a má hmotnost minimálně 65 hmotností Jupitera.
"Erupčně" aktivní zimní měsíce vystřídal klidnější duben. První "sezónní" měsíc pro pozorování Slunce byl v mnohém překvapení i zklamání. Zataženou oblohu střídala většinou vysoká oblačnost, která sebou nesla klidnější atmosféru a tím i hezký obraz.
Zimní období se špatným počasím a krátkými dny není zrovna příznivé pro pozorování Slunce, proto jsme přehled sluneční aktivity z těchto měsíců spojili do jednoho článku. V prosinci 2013 nebyla sluneční aktivita nijak silná, Slunce si to "vynahradilo", hned z počátku měsíce ledna obří aktivní oblastí, která se udržela na Slunci téměř do konce února a byla pozorovatelná i pouhým okem! Také se nám podařilo napozorovat eruptivní protuberanci, na kterou se můžete podívat nejen ve formě snímků, ale i složeného videa.
Tento měsíc jsem se primárně věnoval trpasličím zákrytovým dvojhvězdám, zejména GJ 3236 Cas a NSVS 1031772 Cam. Během devíti nocí bylo pořízeno 8141 měření. Do pozorovacího programu bylo zapojeno třetí stanoviště s dalekohledem Celestron 280/1725 mm s kamerou G2 4000.
Během fotometrie GJ 3236 Cas byla zaznamenána 17. dubna druhá erupce, která trvala pouze 4 minuty. Díky dostatečnému množství dat se podařilo odhalit variace jasnosti mimo zákryty a erupce s amplitudou 0,05 magnitudy. Vzhledem k tomu, že perioda je naprosto stejná s orbitální, příčinou těchto změn bude rozsáhlá oblast skvrn na jedné z hvězd.
Vzhledem k výjimečnosti těchto událostí se připravuje publikace, kde budou zveřejněny podrobné výsledky. V následujících řádcích je uvedena studie tohoto zákrytového systému z roku 2009
Tento měsíc skutečně překvapil svou vlídností k jasné obloze. Oproti loňskému roku se podařilo za 15 pozorovacích nocí pořídit 12 854 měření proměnných hvězd. Vzhledem k tomu, že končilo pozorovací okno pro souhvězdí Trojúhelník, začátkem měsíce jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě BX Tri. Patří do skupiny systémů, které se sestávají z červených trpaslíků a očekává se u nich kromě zákrytů i aktivita podobná slunečním erupcím.
Tento měsíc celkem příjemně překvapil se svými 10 jasnými nocemi, kdy se mi podařilo získat 12 045 měření proměnných hvězd. Pravidelně jsem se věnoval zákrytové dvojhvězdě typu M BX Tri, u které se objevují variace jasnosti zejména ve filtru V, kdežto ve filtru R nic podobného vidět není. Co může být příčinou není zatím jasné, probíhají konzultace s odborníky na tuto problematiku. Další zajímavou oblastí bylo hvězdné okolí u KV Gem, kde se nachází dvě nedávno objevené nové zákrytové dvojhvězdy, u nichž jsou patrné nečekané a rychlé změny v O-C diagramu. Následující část je věnována další trpasličí eruptivní zákrytové dvojhvězdě, která začíná být nyní pozorovatelná.
Čtyři pozorovací noci neumožnily soustavnější sledování některých zákrytových hvězd. Během nich bylo získáno 3225 měření. Nadále probíhá monitorování zákrytové dvojhvězdy EP And. Výsledky jsou zatím nejasné, nicméně je na O-C grafu vidět trend zkracování časů, kdy nastávají minima zákrytů, co by důkaz přítomnosti dalšího tělesa. V lednu se nepodařilo další pozorování pole hvězdy IZ Mon, kde jsem objevil v poli novou proměnnou hvězdu, pravděpodobně se bude jednat o pulzující hvězdu. V katalogu objevených českých proměnných hvězd má pořadové číslo 508.
Nadále pokračuje příprava a pozorování některých vybraných zákrytových dvojhvězd, kde složkami jsou červení trpaslíci a očekává se zde i erupční aktivita. Co je možné očekávat u takových systémů a jaké jsou projevy aktivity, si přiblížíme v článku o systému CM Dra.
V průběhu roku 2013 byl zahájen rádio astronomický experiment s pasivní detekcí odrazů rádiových vln od ionizačních stop prolétajících meteorů. Zdrojem rádiových vln je vysílač GRAVES, který pracuje v kmitočtu 143,05 MH.