Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Oproti minulým dvěma měsícům bylo září opravdu bouřlivé. Zejména první polovina nám naskytla spoustu příležitostí k zachycení zajímavých jevů a dokonce, ačkoli ve večerních hodinách, erupci o mohutnosti X1.6 v aktivní oblasti NOAA 12158. Dalším překvapením byla oblast NOAA 12157, která za svou existenci vyprodukovala mnoho větších erupcí. Nebyly to ale jediné aktivnější oblasti, měsíc září se zdá být jakousi náhradou za méně aktivní léto.
Letošní inverzní počasí mnoho pozorovací radosti nepřineslo, bídné tři noci a 4990 měření zákrytových dvojhvězd.
Soustavně sledovaná eruptivní zákrytová dvojhvězda GJ 3236 Cas 23. listopadu předvedla druhou nejvýraznější erupci trvající 13 minut se zjasněním o 0,5 magnitudy ve filtru R.
Již více jak 4 měsíce je v činnosti spektrograf umístěný na jižní budově v areálu hvězdárny Valašské Meziříčí. Od 25.7.2014 zaznamenal 13 spekter meteorů z celkové počtu 543 jednostaničních meteorů, které byly detekovány touto sestavou. A až to doposud poslední spektrum, ze 2. listopadu 2014, patřilo meteoru ze známého komplexu Taurid, konkrétně jeho severní větvi. Tento meteorický komplex, sestávající ze dvou větví – jižní (STAds) a severní (NTAds), je známý velkým zastoupením velmi jasných meteorů – bolidů.
Noci se prodlužují a závěr měsíce října přinesl několik jasných nocí, tudíž jsem během jedenácti z nich pořídil rekordní počet měření proměnných hvězd – 19 161. Dílem za tento počet může sledování hvězdných polí, kde se nacházelo více proměnných hvězd, zejména jsem se zaměřil na mnou objevené nové proměnné hvězdy, u kterých jsem upřesňoval jejich základní parametry – orbitální periodu a amplitudu změn jasnosti.
Pozorování Slunce mělo a má na Hvězdárně Valašské Meziříčí významné místo a tak když se v druhé polovině října na Slunci objevila velká skvrna s označením NOAA 12192, nemohli jsme si ani my její pozorování nechat ujít. A to i přesto, že pozorovací podmínky nám příliš nepřály a to zejména kvůli vysoké oblačnosti a špatným seeingem.
Ačkoli první srpnové dny vypadaly na pozorování nadějně, byla sluneční aktivity do poloviny tohoto měsíce velmi nízká. Četnost slunečních skvrn, erupcí, filamentů a protuberancí začala stoupat až v druhé polovině srpna, nejaktivnější byly oblasti NOAA 12146 a 122149, jejichž snímky vám v tomto článku nabízíme. Zveřejňujeme již tradiční novinky o sluneční aktivitě a pozorování Slunce na Hvězdárně Valašském Meziříčí.
Pozorování proměnných hvězd – září 2014
Zpravidla v dřívějších letech září patřilo mezi měsíce s mnoha jasnými nocemi. V posledních dvou letech ale počasí není příliš nakloněno. Letos bylo během šesti nocí získáno 5196 měření zákrytových dvojhvězd.
Tento rok se červenec příliš nevydařil, bylo jen málo opravdu jasných dnů a mnoho nepříliš aktivních oblastí. V řadě pozorovacích dnů byla vysoká oblačnost nebo se jednalo opravdu jen "díry" mezi mraky. Pokud už počasí přálo, pozorovací podmínky patřily mezi ty dobré a my toho maximálně využili. V měsíci červenci jsme se věnovali zejména pozorování protuberancí. V dalším pravidelném článku přinášíme novinky o sluneční aktivitě a pozorování ve Valašském Meziříčí.
Prázdninové měsíce nebyly příliš štědré na jasné noci. Celkem během dvanácti nocí se podařilo získat 9 535 měření zákrytů proměnných hvězd. Pokračovala kampaň pozorování eruptivní zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cam. Během dvou měsíců se podařilo zaznamenat celkem 4 výrazné erupce. Tento systém se jeví velmi aktivní. Podrobnější informace přineseme v dalších měsících.
V další části článku uvádím některé publikace, které byly zveřejněny v letošním roce na základě analýzy dat pořízených mimo jiné i na naší hvězdárně. Týká se to zákrytových dvojhvězd SW Lac, EQ Tau, V 1191 Cyg a BD And
Běžné kamerové systémy fungující v síti EDMONd (European viDeo MeteOr Network) a BRAMON (BRAzilian MeteOr Network) pracují s CCTV kamerami, které jsou vybaveny CCD čipy o velikosti 1/2“ a 1/3“ a většinou CCTV objektivy s proměnným ohniskem (varifokální). Tyto systémy disponují zorným polem (FOV) o velikosti kolem 70 stupňů horizontálně a 56 stupňů vertikálně, což odpovídá běžnému PAL D1 signálu s rozměrem obrazu 720x576 pixelů. Kamery v této konfiguraci jsou schopné zaznamenat nejslabší meteory o zdánlivých jasnostech mezi +1,5 a +2,0 mag. Již delší dobu se proto uvažovalo o konstrukci systému s mnohem vyšším dosahem, pokud možno za použití stávajících kamer Watec 902 H2 Ultimate, pouze s využitím světelného objektivu s delší ohniskovou vzdáleností.