Pozorování sluneční aktivity - říjen a listopad 2014

Zapadající Slunce s největší oblastí 24. slunečního cyklu NOAA 12192 dne 21. 10. 2014 v 16:16:10 UT, Nikonem 1 V1 s teleobjektivem Nikkor 55-300 mm. Foto: Jiří Srba

Ačkoli máme již po slunečním maximu (tzn. oba magnetické póly jsou poblíž heliografických pólů a s opačnou polaritou než na začátku cyklu), Slunce oba tyto měsíce erupčně silně bouřilo. Důkazem toho je, že v tomto článku nenajdete přehled erupcí ani od mohutnosti C5.0 jako obvykle, ale ani M1.0 jako posledním článku. Vypsali jsme pouze erupce o mohutnosti X, protože jinak by byl seznam příliš dlouhý. Nicméně si můžete prohlédnout celý seznam
ve stručném přehledu.

Meteorologické podmínky i seeing se s blížící se zimou stále zhoršují. V říjnu se nám podařilo pozorovat jen 14 dní a v listopadu pouze 4. Naštěstí bylo nejlepší počasí kolem aktivní oblasti NOAA 12192, která se po delší době pyšnila skvrnou, kterou jsme mohli pozorovat pouhýma očima. O pozorování této oblasti se více dozvíte v předchozím článku.

Samotná oblast NOAA 12192 byla velkým překvapením v mnoha ohledech, jednak se jednalo se o největší aktivní oblast od roku 1990 a přes mnohé erupce o mohutnosti M a X, neprodukovala žádný výron koronální hmoty (CME). Aktivní oblast se objevila na slunečním disku dne 17. října a zapadla 29. října 2014, během její "poutě" po viditelné straně slunečního disku jsme na ní mohli pozorovat světelné mosty i umbrální body. Vyprodukovala celkem 6 erupcí o mohutnosti X, z nichž největší byla X3.1 (24. 10. 2014), a 32 erupcí o mohutnosti M. Skupina se znovu objevila 13. listopadu jako oblast NOAA 12209.

Ani listopad svou aktivitou nezklamal. Zajímavá aktivní oblast byla pozorovaná už 4. listopadu 2014, označení NOAA 12205 dostala však až druhý den. Větši oblast, která si již od začátku rozpadala. Několik větších skvrn s umbrami a penumbrami se postupně rozpadaly a mizely. Když 16. listopadu oblast zapadala, držela si ještě bipolární strukturu, ale již byla celkem nevýrazná.  Díky neustále změně a rozpadu samotných skvrn se v oblasti vytvořilo několik silnějších erupcí klasifikovaných jako M. Největší erupce v této oblasti, byla zároveň i největší erupcí měsíce listopad o mohutnosti X1.6.

K nejsilnějším projevům sluneční aktivity v říjnu a listopadu 2014 patřily následující erupce (pouze erupce
s klasifikací X):

• 22. 10. 2014 s maximem v 14:28:00 erupce X1.6 v oblasti NOAA 12192 (S14E13)
• 24. 10. 2014 s maximem v 21:40:00 erupce X3.1 v oblasti NOAA 12192 (S22W21)
• 25. 10. 2014 s maximem v 17:08:00 erupce X1.0 v oblasti NOAA 12192 (S10W22)
• 26. 10. 2014 s maximem v 11:56:00 erupce X2.0 v oblasti NOAA 12192 (S14W37)
• 27. 10. 2014 s maximem v 14:47:00 erupce X2.0 v oblasti NOAA 12192 (S18W57)
• 7. 11. 2014 s maximem v 17:25:00 erupce X1.6 v oblasti NOAA 12205 (N14E36)

Výjimečně jsou v tomto seznamu vypsané erupce pouze od mohutnosti X1.0 nikoli od C5.0, jak to bývá v našich článcích. Seznam všech erupcí od mohutnosti C5.0 si můžete prohlédnout ve stručném přehledu. Mimo uvedených oblastí se aktivita výrazně projevila i v regionech: NOAA 12152 a NOAA 12177. Kvůli meteorologickým podmínkám nebo doby pozorovatelnosti (Slunce pod obzorem), máme napozorováno jen 11 erupcí. Většina erupcí (celkem 8) byla v oblasti NOAA 12192 a jejich výčet můžete najít zde. Zbylé tři erupce jsou tyto.

• 9. 10. 2014 s maximem v 10:55 erupce C1.1 v oblasti NOAA 12182 
• 9. 10. 2014 s maximem v 11:35 erupce B7.9 v oblasti NOAA 12182 
• 4. 11. 2014 s maximem v 08:38 erupce M2.6 v oblasti NOAA 12205

Stejně jako minulý rok jsme se rozhodli rozdělit pravidelné články o sluneční aktivitě a pozorování Slunce ve Valašském Meziříčí v zimních měsících pouze do dvou článků. První právě čtete, to je říjen a listopad a druhý vyjde až v dubnu a shrnovat zbylé měsíce tzn. prosinec, leden, únor a březen. Důvodem je špatné počasí a výška Slunce nad obzorem, která nám zkracuje pozorovací dobu.

Kvůli zimě se také každoročně přerušuje pozorování synoptickými dalekohledy, které jsou umístěné na pozorovacím stanovišti zvaném "plošina". "Plošina" je venku na střeše a tak není chráněná před sněhem a mrazem. Poslední letošní snímky ze synoptických dalekohledů máme z 19. listopadu a můžete si je prohlédnout v minigalerii pod článkem.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

Jeden z posledních celkových snímků chromosféry tohoto roku ze synoptického dalekohledu Lunt LS60TC Ha/B1200. Na okraji disku byly toho dne celkem výrazné klidné protuberance, ta na východní straně disku (nalevo) byla pozorovatelná ještě několik dnů poté jako filament. Vlevo dole stojí za povšimnutí aktivní oblast NOAA 12192, jejíž některé snímky si můžete prohlédnout níže v galerii. Na západní straně disku zhruba v polovině snímku je unipolární skupina NOAA 12187. Snímek není otočený o poziční úhel a byl vyfotografován 19. 10. 2014 v 10:11:45 UT.

Dne 19. 10. jsme fotili naposledy v roce 2014 nejen přehledové snímky přes H-alfa filtr, ale i přes filtr, který propouští pouze spektrální čáru Ca II K, tedy ionizovaný vápník. Na snímku jsou opět zřetelně vidět obě aktivní oblasti NOAA 12192 a 12187 a nyní i flokule. Snímek byl zachycen v 10:13:43 UT.

Jedna z méně aktivních oblastí NOAA 12193 vyfocená dne 21. 10. 2014 v 11:12:10 UT. Snímek  z nejnižší viditelné vrstvy na Slunci, z fotosféry zachycuje bipolární skupinu skvrny s malým sotva zřetelným světelným mostem ("artefakt" napravo je způsoben smítkem na kameře).

NOAA 12182, oblast, ve které jsme tři dny po zachycení toho snímku  pozorovali dvě erupce. Snímek byl pořízen 6. 10. 2014  v 08:02:11 UT, můžete si na něm povšimnout  drobných filamentů mezi většími skvrnami a krásně orientované fibrily typicky viditelné právě ve spektrální čáře H-alfa.

Vydařenější snímek z nižší chromosféry, neboli vrstvy sluneční atmosféry, kterou nám umožňuje vidět spektrální čára vápníku. NOAA 12186 pozorovaná dva dny po jejím východu tedy 10. 10. 2014 v 10:37:04 UT.

Ani v těchto dvou měsících jsme se nezanevřeli na pozorování protuberancí a filamentů, ačkoli je pro to potřeba mnohem lepší pozorovací podmínky než pro aktivní oblasti. Protuberance, která je na snímku se vyskytovala na západním okraji slunečního kotouče dne 19. 10. 2014 v 08:14:02 UT.  Povšimněte si změny ve struktuře této sluneční aktivity. Je vyfocená o dvě hodiny dříve než první snímek v minigalerii, který zachycuje celý sluneční disk i s protuberancemi. 

NOAA 12192 ve viditelné části spektra - fotosféra

21. 10. 2014	26. 10. 2014	28. 10. 2014	29. 10. 2014

NOAA 12192 ve spektrální čáře Ca II K - chromosféra

19. 10. 2014	21. 10. 2014	27. 10. 2014	28. 10. 2014

NOAA 12192 ve spektrální čáře H-alfa - chromosféra

18. 10. 2014	19. 10. 2014	28. 10. 2014	29. 10. 2014

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - říjen 2014

Počet jasných dnů: 14
Počet napozorovaných oblastí: 15
Pozorování synoptickými dalekohledy: 3

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - listopad 2014

Počet jasných dnů: 4
Počet napozorovaných oblastí: 7
Pozorování synoptickými dalekohledy v zimních měsících neprobíhá.