Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Program pozorování proměnných hvězd na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se v posledních letech věnuje mimo jiné i eruptivním hvězdám. Dlouhodobé monitorování vybraných objektů přináší nové zajímavé poznatky. Konkrétně u zákrytové dvojhvězdy s pozorovanou chromosférickou aktivitou GJ 3236 Cas jsou určité náznaky dlouhodobých změn aktivity, která by mohla být podobná tomu, co pozorujeme u Slunce jako jedenáctiletý cyklus. Je možné také porovnávat aktivitu GJ 3236 Cas se Sluncem.
Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od září roku 2023 došlo ke konsolidaci sítě, která je určená k záznamům meteorů, které umožňují výpočty vícestaničních drah meteorů jak v atmosféře Země, tak také heliocentrických drah meteoroidů ve Sluneční soustavě. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno více než 400 000 jednostaničních meteorů, z nichž bylo vypočítáno necelých 70 000 vícestaničních drah meteorů. Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje video data z pozorování meteorů pocházející z 15 nezávislých národních sítí a 2 nadnárodních databází, které používají rozdílné metody a systémy pro detekci meteorů a rovněž pro výpočet jejich drah.
Bolid 20240320_030519 byl zaznamenán kamerami sítě CEMeNt dne 20. 3. 2024 ve 3h5m19,3 ± 0,1s UT. V rámci sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) byl bolid zaznamenán přímo na osmi širokoúhlých kamerách. Záznam letu bolidu je k dispozici ze stanic Valašské Meziříčí SW a SE (CZ, Hvězdárna Valašské Meziříčí), Ždánice E (CZ, Hvězdárna Ždánice), Štípa S (CZ, Richard Káčerek), Maruška SW a SE (CZ, Jakub Koukal), Jablonec N (SK, Jakub Kapuš) a Partizánske NW (SK, Hvezdáreň Partizánske).
Zhruba po půlroční odmlce jsme se vrátili k fotometrii chromosféricky aktivní zákrytové dvojhvězdě NSVS 07453183 Lyn. Již první pozorovací noc odhalila změnu tvaru světelné křivky ve fázi po sekundárním minimu (cca fáze 0,6-0,9) oproti stavu v květnu 2023. Je tam patrný pokles zhruba o 0,11 magnitudy. Jedním z možných vysvětlení je vznik nebo vývoj poměrně rozsáhlé hvězdné skvrny během šesti měsíců. Za určitých podmínek můžeme velikost skvrny spočítat.
První pozorování zákrytu v roce 2024 se nám podařilo až 30. ledna. A to rovnou dvou úkazů v odstupu jedné hodiny. První s pozitivním výsledkem (k zákrytu hvězdy u nás došlo), druhé pozorování s výsledkem negativním (svit hvězdy v předpovězený okamžik nepoklesl).
Nízká meteorická aktivita, která začíná po konci aktivity meteorického roje Quadrantid na začátku ledna, neznamená v žádném případě, že jsou pozorovatelé ochuzeni o jasné bolidy. Právě naopak, období tzv. „jarní díry“ bývá prakticky každý rok bohaté na jasné bolidy. Při pohledu na statistiku poměru počtu bolidů a běžných meteorů zjistíme, že toto období není výjimečné absolutním počtem jasných bolidů, ale právě tímto poměrem. A každá taková událost je pak na pozadí nízkých pozorovaných počtů meteorů velmi výrazná. Nejinak tomu bylo i během pozdního večera 28. 1. 2024, kdy severovýchodně od Olomouce proletěl oblohou další jasný bolid.
Jen několik dní po třech jasných bolidech, které byly zaznamenány 27. 12. 2023 přístroji Evropské bolidové sítě, byl nad územím bývalého Československa zaznamenán další jasný bolid. Tento bolid, který proletěl nad moravsko-slovenským pomezím po druhé hodině ranní 9. 1. 2024, byl zaznamenán stanicemi sítí CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) a také stanicemi sítě GMN (Global Meteor Network), jehož národní složka CSmon (Czech and Slovak meteor observation network) působí v rámci Česka a Slovenska. Průlet bolidu byl zaznamenán pěti kamerami sítě CEMeNt, přičemž jedna z nich byla spektroskopická. Záznam spektra bolidu ze spektrografů na Hvězdárně Valašské Meziříčí je velmi důležitý, protože nám poskytuje velké množství informací o chemickém složení tělesa. V případě sítě CSmon byl průlet bolidu zaznamenán osmi kamerami. Z dostupných dat z kamer sítě CEMeNt a CSmon byla vypočítána dráha bolidu v atmosféře a také dráha tělesa ve Sluneční soustavě.
V rámci spolupráce s Astronomickým ústavem Karlovy univerzity a hvězdárny ve Valašském Meziříčí se věnujeme pozorování některých zajímavých zákrytových dvojhvězd. Od roku 2022 se mimo jiné věnujeme fotometrii zákrytové dvojhvězdy s označením 2MASS J04100497+2931023 v souhvězdí Býka. Tato dvojhvězda je zajímavá i tím, že se u ní projevuje chromosférická aktivita ve formě hvězdných erupcí.
Na konci roku 2023 se dovrší čtrnáct let existence video sítě pro pozorování meteorů CEMeNt (Central European MetEor NeTwork). Během těchto let dosáhla vrcholu rozvoje v letech 2015 až 2018, kdy dosahoval roční příspěvek stanic CEMeNtu do databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) až 6000 drah ročně. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy.
Po delší době jsme se věnovali fotometrii zákrytových dvojhvězd, které jsou v našem seznamu zajímavých objektů. Jedním z nich je zákrytový systém IM Vul, který v součinnosti se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet pozorujeme od roku 2000.