Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V minulé zprávě jsme popisovali analýzu erupcí pozorovaných u zákrytové dvojhvězdy GJ 3236 Cas v letech 2015 – 2023. Do grafu vztahu mezi energií erupcí a jejich četností můžeme také započítat i erupce pozorované během šestidenní kampaně na přelomu let 2016-17 pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Pozorovací čas vyjednal Marek Skarka z Astronomického ústavu v Ondřejově během jeho stáže v Maďarsku. Při této kampani bylo zaznamenáno 25 erupcí ve filtru B, pro které můžeme vypočítat celkovou uvolněnou energii. Jako vstupní informace pro výpočet potřebujeme znát celkový zářivý výkon dvojhvězdy (9,09.1024 W), amplitudu zjasnění během erupce a délku trvání erupce.
Pokud pozorujeme erupci v určitém fotometrickém filtru a zjistíme zjasnění, můžeme použít koeficient pro určení vyzářené energie jako poměr plochy Planckovy křivky pro teplotu 3 240 K a část z této plochy zachycené naším zařízením (citlivost CCD čipu a propustnost v daném filtru). Pro teplotu 3 240 K vychází koeficient pro filtr B = 0,00546. Pro ilustraci výpočtu můžeme uvést konkrétní případ pro první erupci z 28.11. 2016, která měla amplitudu zjasnění 0,12 magnitudy a trvání 9,5 minuty.
Ve filtru B je svítivost GJ 3236 LB = 9,09.1024 W x 0,00546 = 4,963.1022 W
Zvýšení svítivosti během erupce určíme z Pogsonovy rovnice
LBmax = 4,963.1022 W x 10 -0,4x(-0,12) = 5,5431.1022 W
Svítivost erupce získáme odečtem získaných hodnot
LB = LBmax - LB = 5,5431.1022 W - 4,963.1022 W = 0,5801. 1022 W
Dále předpokládáme, že tato hodnota pochází z erupce, která vzniká v oblasti na povrchu hvězdy s teplotou 10 000 K. Pokud chceme určit celkovou uvolněnou energii erupce, můžeme použít redukční koeficienty z plochy Planckovy křivky o teplotě 10 000 K a jakou část plochy z této křivky jsme zachytili naším přístrojem (opět zohledněna citlivost CCD čipu pro dané vlnové délky a propustnost filtru v daných vlnových délkách). V tomto případě vychází koeficienty pro určení celkové uvolněné energie z filtru B = 0,0589
Pak celková energie je vypočtena ze vztahu
EB = LB . t/2 / koef. B 0,0589 = 0,5801. 1022 W . 285 sek / 0,0589 = 2,80.1025 W = 2,80.1032 erg
Obrázek 1:
Grafické znázornění výpočtů koeficientů pro Planckovu křivku tělesa o teplotě 3240 K. Pro filtr B vychází hodnota kB = 0,00546. Převzato z článku „Výpočty koeficientů Planckovy křivky pro filtry UBVRI“ - Stanislav Daniš 2022.
Obrázek 2:
Grafické znázornění výpočtů koeficientů pro Planckovu křivku tělesa o teplotě 10 000 K. Pro filtr B vychází hodnota kB = 0,0589. Převzato z článku „Výpočty koeficientů Planckovy křivky pro filtry UBVRI“ Stanislav Daniš 2022.
Seznam erupcí pozorovaných během kampaně v rozmezí listopad 2016 – leden 2017 pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Pro každou erupci byla spočítána její celková energie.
Výpočet kumulativního rozložení energie erupcí pro 25 erupcí pozorovaných u GJ 3236 v průběhu šesti nocí.
Porovnání grafu kumulativního rozložení energií pro GJ 3236 z nefiltrované fotometrie (clear) pro 282 erupcí pozorovaných v letech 2015-2023 (modrá křivka) a 25 erupcí pozorovaných ve filtru B v rozmezí listopad 2016–leden 2017 (oranžová křivka). Podle předpokladu se ukázalo, že roste počet erupcí s nižší energií (levá část oranžového grafu). Modrý graf reprezentují pozorovací data pořízená v delších vlnových délkách (V,R,I), kde erupce mají menší amplitudu zjasnění a erupce nižších energií pod 1032 ergů nejsou detekovatelné.
Obrázek 6:
Světelná křivka GJ 3236 Cas z observatoře Piszkéstetoi ve filtru B z noci 29.- 30.11. 2016. Celkem bylo detekováno 13 erupcí s amplitudami zjasnění do 0,2 magnitudy, které by v delších vlnových délkách nebyly pozorovatelné.
autor: Ladislav Šmelcer