Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Na počátku roku 2024 vstoupila síť CEMeNt (Central European Meteor Network) do šestnáctého roku své existence. Od září roku 2023 došlo ke konsolidaci sítě, která je určená k záznamům meteorů, které umožňují výpočty vícestaničních drah meteorů jak v atmosféře Země, tak také heliocentrických drah meteoroidů ve Sluneční soustavě. Od roku 2009 bylo v síti CEMeNt zaznamenáno více než 400 000 jednostaničních meteorů, z nichž bylo vypočítáno necelých 70 000 vícestaničních drah meteorů. Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje video data z pozorování meteorů pocházející z 15 nezávislých národních sítí a 2 nadnárodních databází, které používají rozdílné metody a systémy pro detekci meteorů a rovněž pro výpočet jejich drah.
Na stanicích sítě CEMeNt je i nadále používáno unifikovaných systémů postavených na analogových kamerách s CCD čipy Sony (1/2" ExView HAD, 1/3" Super HAD II), tj. na CCTV kamerách Watec 902 H2, KPF 131 HR nebo VE6047EF/OSD s objektivy Goyo, Tokina nebo Tamron (varifokální provedení, případně s fixovaným ohniskem). V současné době je prostorové schéma stanic sítě CEMeNt v rámci ČR a SR rozvrženo tak, aby pokrývalo dostatečným počtem záznamů dráhy bolidů, u nichž bylo na Hvězdárně Valašské Meziříčí zaznamenáno jejich spektrum. Síť je v Česku tvořena stanicemi Valašské Meziříčí (4 kamery), Vsetín (1), Maruška (2), Zlín (2, momentálně mimo provoz), Ždánice (2), Karlovy Vary (3, jedna kamera momentálně mimo provoz), Úpice (2, momentálně mimo provoz), Štípa (1), Plzeň (1) a Rokycany (1). Na Slovensku jsou pak v provozu stanice Partizánske (1), Blahová (3), Jablonec (1), Kysucké Nové Mesto (1) a Zvolenská Slatina (1).
Obr. 1: 3D znázornění zorných polí (FOV) kamer zařazených v síti CEMeNt ve výšce 100 km na povrchem Země. Zahrnuty jsou pouze stanice v provozu (stav k 31.3.2024). Autor: Jakub Koukal |
V prvním čtvrtletí roku 2024 bylo stanicemi sítě CEMeNt zaznamenáno 2 693 jednostaničních meteorů, jejichž kombinací vzniklo 525 vícestaničních drah. K dnešnímu datu nejsou do zpracování zahrnuta pozorování ze stanic Rokycany (CZ), Plzeň (CZ), Blahová (SK) a Zvolenská Slatina (SK), jejichž zpracování není dokončeno. V průběhu prvního čtvrtletí roku 2024 byly nově vybudovány stanice Jablonec (SK, 02/2024) a Kysucké Nové Mesto (SK, 03/2024). V únoru 2024 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce stanice Maruška, která zahrnovala výměnu kabeláže a koncových prvků kabeláže, které byly po 12 letech provozu v nevyhovujícím stavu a neumožňovaly provoz stanice. Efektivita párování vzrostla na 51,0 %, každý druhý jednostaniční meteor byl tedy párován s jednostaničním meteorem na jiné stanici, poměr stanice/dráha vzrostl na 2,6.
Tab. 1: Přehled počtu zaznamenaných meteorů v síti CEMeNt od 01/2024 do 03/2024 včetně. Autor: Jakub Koukal |
Stanice Valašské Meziříčí, která je umístěna v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, disponuje v současné době čtyřmi širokoúhlými přehledovými systémy a čtyřmi spektrografy s vysokým rozlišením. Širokoúhlé systémy jsou osazeny analogovými kamerami Watec 902 H2 (rozlišení 720 × 576 px), spektrografy pak monochromatickými CMOS kamerami PointGrey Grasshoper3 GS3-U3-32S4M-C (rozlišení 2048 × 1536 px), skutečné rozlišení zaznamenaného spektra meteoru (1. řádu spektra) dosahuje průměrně 0,48 nm/px. Jak širokoúhlé systémy, tak spektrografy jsou orientovány ve směrech SE, SW, NE a NW, takže pokrývají prakticky celou plochu oblohy.
Stanice Blahová je umístěna na soukromé hvězdárně UMA Observatory, kterou vlastní Tibor Csörgei. Stanice disponuje čtyřmi širokoúhlými přehledovými systémy, které jsou osazeny analogovými kamerami KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamery jsou orientovány ve směrech E, SE a N, z tohoto důvodu dochází k párování jednostaničních meteorů jak se stanicemi sítě CEMeNt, tak také se stanicemi maďarské sítě HMN (Hungary Meteor Network, Magyar Hullócsillagok Egyesulet).
Obr. 4: Stanice Valašské Meziříčí (CZ) – celkový pohled. Autor: Hvězdárna Valašské Meziříčí, p.o. | Obr. 5: Stanice Blahová (SK). Autor: Tibor Csörgei |
Stanice Vsetín, která je umístěna v areálu Hvězdárny Vsetín, disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem s osazenou analogovou kamerou KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamera je orientována východním směrem a doplňuje tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Provoz stanice byl obnoven v listopadu 2023 po dlouhodobých technických problémech.
Stanice Maruška je umístěna v areálu měřící stanice ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) a disponuje dvěma širokoúhlými přehledovými systémy, které jsou osazeny analogovými kamerami KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamery jsou orientovány ve směrech SE, SW a doplňují tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí, přičemž se jedná o stanici přímo patřící pod správu Hvězdárny Valašské Meziříčí. Provoz stanice byl obnoven po rekonstrukci kabeláže v únoru 2024 po dlouhodobých technických problémech. V prosinci 2023 byla činnost stanice dočasně pozastavena kvůli přetrvávajícím technickým problémům, které je nutné řešit v příznivějších klimatických podmínkách, neboť je nutné provést kompletní rekonstrukci systémů.
Stanice Ždánice je umístěna v areálu Hvězdárny Ždánice a disponuje dvěma širokoúhlými přehledovými systémy, které jsou osazeny analogovými kamerami KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamery jsou orientovány ve směrech W, E a doplňují tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Kamera s východní orientací je v činnosti od srpna roku 2022, kamera se západní orientací byla zprovozněna v listopadu 2023.
Stanice Partizánske, která je umístěna v areálu Hvezdárne Partizánske, disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem s osazenou analogovou kamerou KPF 131 HR (720 × 576 px). Přehledová kamera je orientována severozápadním směrem a doplňuje tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Provoz stanice byl obnoven v listopadu 2023 po dlouhodobých technických problémech.
Stanice Jablonec, která je umístěna na soukromém pozemku v obci Jablonec u Trnavy, disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem s osazenou analogovou kamerou Watec 902 H (720 × 576 px). Přehledová kamera je orientována severním směrem a doplňuje tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Provoz stanice byl zahájen v únoru 2024, operátorem stanice je Jakub Kapuš.
Stanice Kysucké Nové Mesto, která je umístěna v areálu Hvezdárne Kysucké Nové Mesto, disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem s osazenou analogovou kamerou Watec 902 H2 (720 × 576 px). Přehledová kamera je orientována západním směrem a doplňuje tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Provoz stanice byl zahájen v březnu 2024.
Stanice Štípa, která je umístěna na soukromém pozemku v obci Štípa u Zlína, disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem s osazenou analogovou kamerou Watec 902 H2 (720 × 576 px). Přehledová kamera je orientována jižním směrem a doplňuje tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Provoz stanice byl zahájen v lednu 2024, operátorem stanice je Richard Káčerek.
Stanice Zlín, která je umístěna v areálu Hvězdárny Zlín, disponuje dvěma širokoúhlými přehledovými systémy, které jsou osazeny analogovými kamerami KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamery jsou orientovány ve směrech SW, N a doplňují tak komplexní systém osazený na Hvězdárně Valašské Meziříčí. Stanice je z technických důvodů (stavební úpravy) v současné době mimo provoz.
Stanice Karlovy Vary je umístěna v areálu Hvězdárny Karlovy Vary a disponuje třemi širokoúhlými přehledovými systémy, které jsou osazeny dvěma analogovými kamerami Watec 902H2 (720 × 576 px) a jednou kamerou KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamery jsou orientovány ve směrech S, E, W a hlavní podíl vícestaničních meteorů pochází z kombinací se stanicemi Plzeň a Rokycany, neboť vzdálenost od stanice Valašské Meziříčí přesahuje 400 km. Kamera orientovaná směrem E je v současné době mimo provoz.
Stanice Zvolenská Slatina je umístěna na soukromé hvězdárně Júlia, kterou vlastní doc. RNDr. Vladimír Bahýľ, DrSc. Stanice disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem, který je osazen analogovou kamerou KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamera je orientována ve směru SE a z tohoto důvodu dochází k párování jednostaničních meteorů hlavně se stanicemi maďarské sítě HMN (Hungary Meteor Network, Magyar Hullócsillagok Egyesulet).
Stanice Plzeň, která je umístěna v areálu Hvězdárny Plzeň, disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem s osazenou analogovou kamerou KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamera je orientována severozápadním směrem a doplňuje tak systém osazený na Hvězdárně Karlovy Vary.
Stanice Rokycany, která je umístěna v areálu Hvězdárny Rokycany, disponuje jedním širokoúhlým přehledovým systémem s osazenou analogovou kamerou KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamera je orientována západním směrem a doplňuje tak systém osazený na Hvězdárně Karlovy Vary.
Stanice Úpice je umístěna v areálu Hvězdárny Úpice a disponuje dvěma širokoúhlými přehledovými systémy, které jsou osazeny dvěma analogovými kamerami KPF 131 HR (720 × 576 px). Kamery jsou orientovány ve směrech E a W, stanice je z technických důvodů (stavební úpravy) v současné době mimo provoz.
Poděkování patří všem operátorům a majitelům stanic sítí CEMeNt. Poděkování dále patří všem zainteresovaným institucím za podporu aktivit a růstu sítě. Projekt RPOS (Rozvoj přeshraniční observační sítě) byl spolufinancován z programu Fond malých projektů programu Interreg V-A Slovenská republika – Česká republika 2014 - 2020, kód výzvy 5/FMP/11b, reg. č. CZ/FMP/11b/05/058. Projekty KOSOAP (Kooperující síť v oblasti astronomických odborně-pozorovatelských programů) a RPKS (Rozvoj přeshraniční kooperující sítě pro odbornou práci a vzdělávání) byly realizovány hvězdárnami Valašské Meziříčí (ČR) a Kysucké Nové Mesto (SR) v kooperaci se SMPH (Společnost pro MeziPlanetární Hmotu). Projekty byly spolufinancovány z Fondu mikroprojektů Operačního programu příhraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013. Projekt nákupu a provozu spektroskopických kamer s vysokým rozlišením je částečně dotován Programem pro regionální spolupráci AV ČR, reg. č. R200402101 a grantem APVV-0517-12 (FMFI UK). Na pořízení přístrojové techniky umístěné na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. přispěly také společnosti DEZA, a. s. a CS CABOT, spol. s r. o.
autor: Jakub Koukal