Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd – březen 2024

Pozorování proměnných hvězd – březen 2024

Program pozorování proměnných hvězd na hvězdárně ve Valašském Meziříčí se v posledních letech věnuje mimo jiné i eruptivním hvězdám. Dlouhodobé monitorování vybraných objektů přináší nové zajímavé poznatky. Konkrétně u zákrytové dvojhvězdy s pozorovanou chromosférickou aktivitou GJ 3236 Cas jsou určité náznaky dlouhodobých změn aktivity, která by mohla být podobná tomu, co pozorujeme u Slunce jako jedenáctiletý cyklus. Je možné také porovnávat aktivitu GJ 3236 Cas se Sluncem.

Co se týče hodnot uvolněné energie během slunečních erupcí, uvádí se hodnoty od 1027 erg (to jsou erupce na hraně detekovatelnosti běžnými přístroji) až po ty nejsilnější, které se pohybují kolem 1032 erg. 

V publikaci Superflares on solar-type stars observed with KEPLER I. Statistical properties of superflares (The Astrophysical journal Supplement Series, 209:5, 2013 November (Takuya Shibayama a kol.) je uveden graf závislosti frekvence erupcí na jejich energii. V grafu je zobrazena závislost pro běžné sluneční erupce se sklonem podle publikace Crosby a kol. (1993) dN/dE = E-1,53, pro mikroerupce (Shimizu a kol. 1995) dN/dE = E-1,74 a nanoerupce pozorované v oblasti EUV (Aschwanden a kol. 2000) dN/dE = E-1,17. Ve stejném grafu jsou pak vynesena data pro hvězdy s periodou rotace větší než 10 dní, kde podle tohoto grafu nastává spíše méně erupcí než na Slunci. Družice Kepler pozorovala i jiné eruptivní hvězdy, které byly fyzikálně podobné Slunci a pozorovali u nich větší aktivitu. Ve stejném grafu jsou doplněna data pro eruptivní hvězdy k Cet a EK Dra. Problém pozorování hvězdných erupcí spočívá v tom, že můžeme zaznamenat případy, kdy samotná erupce přezáří klidovou svítivost pozorované hvězdy, a tudíž se jedná zpravidla o erupce s energiemi nad 1032 erg (v závislosti na fyzikálních parametrech eruptivní hvězdy). 

Pro zajímavost můžeme porovnat frekvenci erupcí s nižšími energiemi, jaké jsou u Slunce s již zmiňovanou eruptivní hvězdou GJ 3236. Sklon závislosti frekvence erupcí na energii můžeme spočítat na základě 282 erupcí pozorovaných v letech 2015–2023. Hodnota vztahu je

                                                              y = 1,5924 x + 22,453

Frekvenci erupcí pak počítáme podle vztahu

                                                                  F = log (t . p / E)

kde t je čas v rocích, p je počet erupcí a E je energie erupcí

nebo pro počet erupcí odvozený vztah

                                                                   p = E . 10F / t

Hodnotu teoretické frekvence pro GJ 3236 a energie 1027 erg a 1032erg dosadíme do prvního vztahu 

                                             Fy27erg = -1,5924 . 27 + 22,453 = -20,54

                                             Fy32erg = -1,5924 . 32 + 22,453 = -28,503

Z výše uvedeného grafu vychází pro energie slunečních erupcí 1027 erg frekvence 10-24,3 a pro 1032 erg je frekvence 10-32 Pokud tyto hodnoty dosadíme do vztahu p = E . 10F / t, pak pro Slunce vychází, že během jednoho roku vygeneruje jednu erupci s energií 1032 erg a 500 erupcí s energií 1027 erg. Pokud do vztahu dosadíme hodnoty pro GJ 3236 Cas, tak tato hvězdná soustava vygeneruje za jeden rok 3100 erupcí s energiemi 1032 erg a zhruba 2 880 000 erupcí s energií 1027 erg. Z toho je patrný poměrně velký rozdíl aktivity oproti Slunci. Je také možné diskutovat o otázce vlivu vysokoenergetického záření a urychlených nabitých částic na okolí těchto hvězd a obíhající exoplanety.


Tabulka počtu erupcí s danou energií pro GJ 3236 za období 2015 – 2023 a výpočet frekvence

 

Grafické znázornění předchozí tabulky pro 282 erupcí pozorovaných u GJ 3236 v letech 2015-2023

 

Graf závislosti mezi frekvencí erupcí a jejich energií z publikace Superflares on solar-type stars observed with KEPLER I. Statistical properties of superflares (The Astrophysical journal Supplement Series, 209:5, 2013 November (Takuya Shibayama a kol.). Do grafu jsou vyneseny hodnoty pro GJ 3236 Cas. Červená čára zobrazuje hodnoty pro období let 2015-2020, zelená čára období 2015-2023. Poloha čar pro GJ 3236 odpovídá vyšší frekvenci erupcí daných energií a je ve shodě s výsledky předchozích studií podobných eruptivních hvězd.

 

Graf závislosti mezi frekvencí erupcí a jejich energií z publikace Superflares on solar-type stars observed with KEPLER I. Statistical properties of superflares (The Astrophysical journal Supplement Series, 209:5, 2013 November (Takuya Shibayama a kol.). V tomto grafu je vyznačena erupční aktivita Slunce v době minima v roce 2008 a v době maxima v roce 2001. Podobná poloha v grafu je i pro GJ 3236, kdy do roku 2020 byla aktivita nižší, v dalších letech sledujeme nárůst aktivity. Z toho můžeme usuzovat o podobnosti s jedenáctiletou periodou změn sluneční aktivity. Na základě těchto výsledků i předpokládáme, že mechanismus vzniku slunečních a hvězdných erupcí je stejný.   

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies