Pozorování sluneční aktivity - srpen 2014

Konečná fáze eruce o mohutnosti C2.7 a aktivního filamentu u aktivní skupiny NOAA 12135. Snímek je pořízený dne 9. 8. 2014 od 09:03 -09:10 UT

Ačkoli první srpnové dny vypadaly na pozorování nadějně, nakonec byla sluneční aktivita až do poloviny tohoto měsíce velmi nízká. Vidět to bylo i na hodnotě Wolfova relativního čísla, které od začátku měsíce pozvolna klesalo a nejmenší bylo 11. srpna. Tehdy dosáhlo hodnoty 64. V druhé polovině srpna, především ve třetí dekádě, se však sluneční aktivita opět zvýšila a přinesla nám příležitosti pozorovat řadu zajímavých oblastí včetně největší erupce v tomto měsíci o mohutnosti M5.9 v oblasti NOAA 12151.
 
Přestože obecně na Slunci nebylo v první polovině měsíce mnoho skvrn a erupce byly jen málo mohutné, nedá se úplně říci, že by se na Slunci nedělo vůbec nic. Například v oblastech NOAA 12132 a NOAA 12135 (obě skupiny byly bipolární), bylo za jejich existence na přivrácené straně slunečního disku zaznamenáno několik erupcí menších než C5.0 a skupina 12132 dokonce vyprodukovala jednu o mohutnosti C8.6. Několik z těchto erupcí máme zachyceno i my; konečnou fázi jedné z nich s vývojem aktivního filamentu si můžete prohlédnout na animaci vpravo.
 
Za nejaktivnější oblasti lze považovat NOAA 12146 a NOAA 12149, které mají na svém kontu mnoho silnějších erupcí. Oblast NOAA 12146 se poprvé objevila na východní straně limbu dne 17. 8. 2014 a naposledy jsme ji mohli pozorovat na západním okraji dne 29. 8. 2014. V prvních dnech měla tato skupina jen jednu skvrnu. Kolem 20. srpna se však začaly objevovat další malé skvrny (s nepatrnou penumbrou), které se postupně zvětšovaly a 25. srpnový den se spojily do druhé skvrny s větší umbrou. V ten den byla pozorována v oblasti největší erupce o mohutnosti M3.9.
 
NOAA 12149 jsme mohli pozorovat od 21. 8. do 3. 9. 2014. Už ve chvíli, kdy se objevila, měla bipolární uspořádání s jednou větší východní skvrnou a několika menšími v západní části. Během své existence se postupně rozpadala východní skvrna a naopak v západní části se z menších skvrn zformovala jedna větší. Největší erupce o mohutnosti M3.4 nastala na východním okraji oblasti dne 21. 8. 2014.
 
K silnějším projevům sluneční aktivity v srpnu patřily následující erupce (erupce větší než C5.0):

• 1. 8. 2014 s maximem v 00:18:00 erupce C8.6 v oblasti NOAA 12132 (S17E61)
• 1. 8. 2014 s maximem v 14:48:00 erupce M2.0 v oblasti NOAA 12130 (S09E35)
• 1. 8. 2014 s maximem v 18:12:00 erupce M1.5 v oblasti NOAA 12127 (S10E11) 
• 21. 8. 2014 s maximem v 13:31:00 erupce M3.4 v oblasti NOAA 12149 (N11E88)
• 21. 8. 2014 s maximem v 19:04:00 erupce C7.3 v oblasti NOAA 12149 (N09E83)
• 21. 8. 2014 s maximem v 00:06:00 erupce C6.6 v oblasti NOAA 12148 (N07E31) 
• 22. 8. 2014 s maximem v 06:28:00 erupce M1.2 v oblasti NOAA 12149 (N09E76) 
• 22. 8. 2014 s maximem v 09:23:00 erupce C8.5 v oblasti NOAA 12149 (N09E75)
• 22. 8. 2014 s maximem v 12:57:00 erupce C6.4 v oblasti NOAA 12149 (N10E72) 
• 22. 8. 2014 s maximem v 15:52:00 erupce C6.2 v oblasti NOAA 12146 (N09W01) 
• 23. 8. 2014 s maximem v 17:27:00 erupce C6.0 v oblasti NOAA 12146 (N12W14)
• 24. 8. 2014 s maximem v 12:17:00 erupce M5.9 v oblasti NOAA 12151 (S09E76)
• 25. 8. 2014 s maximem v 15:11:00 erupce M2.0 v oblasti NOAA 12146 (12146)
• 25. 8. 2014 s maximem v 20:21:00 erupce M3.9 v oblasti NOAA 12146 (N07W43) 
• 26. 8. 2014 s maximem v 23:25:00 erupce C5.6v oblasti NOAA 12146 (N07W59)

V uvedených oblastech se mimo tyto erupce sluneční aktivita nijak výrazně neprojevovala. Kvůli meteorologickým podmínkám nebo době pozorovatelnosti (Slunce pod obzorem), máme napozorované jen tučně označené erupce.

Práce na částečné popř. úplné automatizaci synoptických dalekohledů (dalekohledy, které snímají celý sluneční disk) pokračuje.  Díky darům firem DEZA, a. s. a CS CABOT, s. r. o. je dokončován projekt SSPS, tedy Systém pro synoptická pozorování Slunce.  Cílem projektu je vyvinout a realizovat systém dálkově ovládaného zavírání a otevírání tubusů, dálkově ovládaného ostření a ovládání montáže včetně datového propojení s kamerami. V současné době již je úplně hotové otevírání tubusů a ovládání ostření dalekohledů včetně úplného propojení do specializované učebny. Více o projektu Systém synoptických pozorování Slunce můžete najít v článku Pozorování Sluneční aktivity - duben 2014.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ

Vydařený snímek méně aktivní skupiny NOAA 12139 zachycený dne15. 8. 2014 v 10:50:56 UT ve spektrální čáře Ca II K. Na snímku si můžete všimnout několika menších skvrn, které jsou obklopeny chromosférickými flokulemi. V této skupině jsme téhož dne pozorovali erupci o mohutnosti B9.4. Skupina byla klasifikována jako Dac/Dsi McIntoshovy klasifikace slunečních skvrn.

Jedna z nejaktivnějších oblastí měsíce byla NOAA 12149. Snímek je pořízený dne 25. 8. 2014 v 07:37:25 UT, kdy byla klasifikována jako Eac/Eac McIntoshovy klasifikace slunečních skvrn. Bohužel se nám nepodařilo v této oblasti kvůli meteorologickým podmínkám zaznamenat jakoukoliv erupci. Na tomto snímku si skupinu skvrn a její okolí můžete prohlédnout v nižší chromosféře tedy přes filtr, který propouští pouze spektrální čáru Ca II K.

Snímek skupiny NOAA 12141 ze dne 18. 8. 2014 v 07:40:30 UT. Na snímku je krásně vidět, jak jsou fibrily ovlivňovány okolním magnetickým polem, jednodušeji řečeno, vypadá to, jako by po vzoru tyčového magnetu vystupovaly z jedné krajní skvrny a vstupovaly do skupinky skvrn na opačné straně oblasti. Oblast je zachycena přes filtr H-alfa, který nám umožňuje vidět část sluneční atmosféry zvanou chromosféra.

Další snímek pořízený přes filtr, který propouští pouze úzkou oblast světla, spektrální čáru H-alfa. Aktivní oblast  NOAA 12149, jak byla pozorovatelná ve dne 22. 8. 2014 v 07:24:08 UT. Tmavší hadovité útvary, které vystupují z oblasti směrem ven, jsou filamenty, husté a chladnější oblaka plazmy, o kterých jsme více zmiňovali v článku Pozorování slunce v červenci 2014.

Nejvydařenější snímek měsíce aktivní oblasti NOAA 12149 tedy stejné jako na snímku předchozím. Dne 28. 8. 2014 byly velmi dobré pozorovací podmínky. Samotná skvrna se v této oblasti za šest dnů příliš nezměnila (tedy oproti předešlému snímku), avšak aktivní oblast se jako celek pomalu vyvíjela. Jedna ze změn je malá skupinka skvrn pod skvrnou velkou a druhou viditelnou změnou je zánik filamentů, které nahradil jeden jediný vlevo od velké skvrn. Snímek je zachycen v 07:23:14 UT.

Filamenty se nevyskytují pouze v aktivních oblastech, ale i na okrajích tzv. supergranulí, velkých útvarů, které se pouhým okem ani běžně dostupnými filtry pozorovat nedají.  Filamenty na okraji supergranule mohou existovat několik desítek dnů a my můžeme studovat jejich vývoj po celou dobu jejich "putování" po viditelné straně disku. Snímek filamentu byl pořízen dne 28. 8. 2014 v 08:00.21 UT ve spektrální čáře H-alfa.

Jak již víte z minulých článků o možnostech našeho pozorování, nesledujeme pouze sluneční atmosféru, tedy chromosféru, ale i pouhým okem viditelnou část sluneční atmosféry ("povrch"), tedy fotosféru. Oblast NOAA 12135 z 9. 8. 2014 v 07:42:25 UT. Tmavší část nazvaná umbra (stín) je oklopená světlejší penumbrou (polostín), mezi dvěma většími skvrnami můžete najít i menší, které penumbru nemají. Drobné "bublinky" na snímku se nazývají granulace a jsou výsledkem konvekce pod slunečním povrchem. (Bílá "skvrna" vlevo vznikla chybou ve zpracovávání obrazu, není to reálný jev)

Vývoj protuberance, který se nám podařilo sledovat ve dnech 2. a 3. 8. 2014. Protuberance podle snímků z observatoře Kanzelhöhe byla pozorovatelná ještě o den později, avšak ten den bylo u nás zataženo. Během následujícího dne (5. 8. 2014) zanikla, celé dopoledne byla pozorovatelná ještě jako filament na východním okraji slunečního disku.  

Přehledová tabulka počtu pozorovacích dnů k detailním snímkům dané oblasti - srpen 2014

Pozorovacích dnů: 17
Napozorovaných oblastí: 21
Pozorovacích dnů na synoptických dalekohledech: 12