Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Jak jsme informovali minulý měsíc, vyhlásili jsme pozorovací kampaň pro eruptivní zákrytovou dvojhvězdu GJ 3236. Během posledního listopadového týdne jsme měli možnost pořídit fotometrická data pomocí jednometrového dalekohledu Piszkéstetoi Obszervatórium v Maďarsku. Díky Markovi Skarkovi, který požádal o pozorovací čas, jsme mohli získat data ve filtru B. Vzhledem k tomu, že v případě GJ 3236 se jedná o systém sestávající z červených trpaslíků, je svítivost hvězd poměrně malá a proto pro získání dat ve filtru B je potřeba dalekohled s větším průměrem.
V krátkovlnné oblasti spektra se očekávalo zaznamenání větší erupční aktivity, která v delších vlnových délkách není tak patrná. Nicméně výsledky nás velmi překvapily.
Do pozorovací kampaně se zapojilo ještě několik pozorovacích stanic, které sledovaly GJ 3236 v dalších filtrech. Do hry samozřejmě také vstoupilo i počasí, které například zhatilo v daném období pozorování na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Nicméně v jiných částech republiky a v Maďarsku počasí přálo.
Nejvíce dat bylo pořízeno ve dnech 27. – 29. listopadu. Celkový pozorovací čas během těchto dní pořízený v Maďarsku činil 27 hodin a 12 minut. Celkem bylo zaznamenáno 19 erupcí, což dává frekvenci 0,70 erupce za hodinu. Tato četnost erupcí ve filtru B je zhruba o jeden řád větší, než byla pozorována v delších vlnových délkách v posledních dvou letech.
Zajímavá noc byla z 28. na 29. listopadu, kde jsme zaznamenali tři erupce, z toho jednu velmi výraznou s amplitudou zjasnění 1,30 magnitudy. Souběžně tuto noc byla pořízena fotometrie z ondřejovského dalekohledu ve filtru V, kde se tato erupce projevila zjasněním o 0,37 magnitudy. Toto však bylo pouze předzvěstí toho, co se odehrálo následující noc z 29. na 30. listopadu. Tuto noc se na GJ 3236 zaměřily čtyři dalekohledy, které sledovaly tuto hvězdu ve filtrech B, V, R a I.
Zatímco ve filtru B bylo zaznamenáno 14 erupcí s amplitudami od 0,05 do 0,33 magnitudy, v ostatních filtrech nebylo po erupcích ani památky. Pouze ve filtru V se ve dvou případech dá hovořit o náznacích, že na světelné křivce je vidět jakási drobná změna.
Závěr:
Jak se předpokládalo, počet erupcí zaznamenaných v krátkovlnné oblasti B je skutečně větší. Je otázkou, zda pozorovaných 14 menších erupcí z 30. listopadu je běžná záležitost u této dvojhvězdy, nebo se jednalo o mimořádnou situaci. Přesto spočítaná frekvence erupcí je o dost větší, než se běžně uvádí u podobných eruptivních hvězd v této oblasti spektra (cca 0,2 erupce za hodinu).
Ukázalo se také, že slabší erupce se zjasněním do 0,35 magnitudy ve filtru B se v ostatních filtrech neprojeví.
Budeme se snažit získat pozorovací čas na podobném velkém dalekohledu, abychom zopakovali tato měření v krátkovlnné oblasti a potvrdili případnou vysokou aktivitu GJ 3236.
Na závěr chci poděkovat všem, kteří se na této kampani podíleli a věnovali svůj pozorovací čas – Markovi Skarkovi, Martinu Lehkému, Radkovi Dřevěnému a Markovi Wolfovi za fotometrii na ondřejovské pětašedesátce.
Obrázek 1: Světelná křivka GJ 3236 z noci z 28. na 29. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkéstetoi Observatory a zelené z Ondřejova ve filtru V. Počátkem večera byly zaznamenány dvě slabší erupce, po půlnoci byla pozorována silná erupce se zjasněním o 1,3 magnitudy ve filtru B a 0,37 magnitudy ve filtru V.
Obrázek 2: Světelná křivka GJ 3236 z noci z 29. na 30. listopadu 2016. Modré body představují fotometrii ve filtru B z Piszkéstetoi Observatory, zelené z Ondřejova ve filtru V, červené ve filtru R (Ondřejov, Martin Lehký) a fialové ve filtru I (Znojmo, Radek Dřevěný). Kolem půlnoci se v okolí Prahy podmínky zhoršily a nebylo možné pokračovat v pozorování. Horní světelná křivka ve filtru B je unikátní, během noci bylo zaznamenáno 14 erupcí.
autor: Ladislav Šmelcer