Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Výzkum publikovaný v Nature Astronomy posouvá naše chápání atmosférického úniku u exoplanet s nízkou hmotností tím, že podrobně popisuje hydrodynamické únikové procesy a zavádí novou klasifikační metodu založenou na hmotnosti, poloměru a orbitální vzdálenosti planety. Tato studie pomáhá předpovídat dopad takových úniků na hmotu, klima a obyvatelnost planety.
Na připojeném obrázku je vědecká družice GRATTIS na oběžné dráze Země se dvěma gravitačními referenčními senzory na palubě. Observatoř bude sloužit jako testovací platforma pro inerciální referenční systémy nové generace ke sledování pohybů hmoty na zemském povrchu a poskytne vhled do vědy o klimatu, geologii, oceánografii a hydrologii.
WASP-193b, nově objevená exoplaneta, je o 50 % větší než Jupiter, ale sedmkrát méně hmotná, s extrémně nízkou hustotou podobnou cukrové vatě. Objev planety WASP-193b a potvrzený observatořemi v Chile zpochybňuje současné planetární teorie a vyžaduje další studium. Tato exoplaneta je druhou dosud objevenou exoplanetou s nejnižší hustotou.
Astronomové předpokládají, že novy, hvězdné exploze bílých trpaslíků bohaté na kyslík, neon a hořčík, jsou významnými zdroji fosforu, klíčového pro život na Zemi. Tento model předpovídá, že abundance fosforu dosáhla vrcholu asi před 8 miliardami let, což je v souladu s formováním Sluneční soustavy, a navrhuje použití chlóru jako budoucího pozorovacího cíle.
Astronomové z MIT (Massachusetts Institute of Technology) objevili extrémně staré hvězdy v halo Mléčné dráhy – v oblaku hvězd, který obklopuje celý hlavní galaktický disk. Tyto objekty vznikly před 12 až 13 miliardami let, tedy v době, kdy se formovaly úplně první galaxie. Vědci označují tyto stálice jako hvězdy Small Accreted Stellar System (SASS), protože věří, že každá z těchto hvězd kdysi patřila do své vlastní trpasličí galaxie, které byly později pohlceny větší, ale stále rostoucí Mléčnou dráhou.
Astrofyzikové objevili velké magnetické toroidy v halo Mléčné dráhy, které ovlivňují šíření kosmického záření a fyziku mezihvězdného prostoru. Jejich výzkum založený na rozsáhlých datech Faradayovy rotace odhaluje, že tyto toroidy se rozprostírají napříč Galaxií, což potvrzuje přítomnost významných toroidních magnetických polí.
Vědci z Cornell University vyvinuli novou metodu pro odhad stáří asteroidů pomocí dynamiky; demonstrují tento přístup na asteroidu Selam, jehož stáří bylo zjištěno kolem 2-3 milionů let. Asteroid objevený loni v listopadu je ve skutečnosti batole Sluneční soustavy, jak odhaduje pomocí nových statistických výpočtů výzkumný tým vedený Cornell University.
Nový dalekohled označovaný jako nejvýše položené astronomické místo na světě je oficiálně otevřen pro pozorování. Japonská observatoř Tokijské univerzity Atacama neboli TAO, která byla poprvé konceptualizována před 26 lety ke studiu vývoje galaxií a exoplanet, se nachází na vrcholu vysoké hory v chilských Andách ve výšce 5 640 metrů nad mořem. Nadmořská výška zařízení předčí dokonce i radioteleskop Atacama Large Millimeter Array (ALMA), který je v nadmořské výšce 5 050 metrů.
Nedávný výzkum zjistil, že tvrzení o detekci biosignálního plynu byla předčasná. Nedávné zprávy o tom, že kosmický dalekohled NASA James Webb Space Telescope našel známky života na vzdálené planetě, pochopitelně vyvolaly vzrušení. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by mohl dalekohled ověřit přítomnost plynu produkovaného životem. Studie UC Riverside publikovaná v Astrophysical Journal Letters může být pro mimozemské nadšence zklamáním, ale nevylučuje možnost objevu v blízké budoucnosti.
Mezinárodní tým vedený výzkumníky z University of Minnesota vyvinul pokročilou technologii detekce gravitačních vln, která odesílá výstrahy do 30 sekund od detekce. Tento rychlý oznamovací systém pomáhá při studiu neutronových hvězd a černých děr a vytváření těžkých prvků ve vesmíru. Nová studie zlepší detekci gravitačních vln — vlnění v prostoru a čase. Vědci z University of Minnesota Twin Cities College of Science and Engineering vedli výzkum společně s mezinárodním týmem.