Aktuality AK

Na připojeném obrázku je umělecké ztvárnění hvězdokupy R136 obsahující statisíce hvězd v obrovské hvězdotvorné oblasti ve Velkém Magellanově mračnu. Ve dvou explozích za poslední dva miliony let z ní bylo vyvrženo 55 masivních hvězd rychlostí vyšší než 100 000 km/hod. Uprchlé hvězdy jsou ve skutečnosti jako bílé tečky viditelné po celém poli. K určení, které hvězdy byly z hvězdokupy vymrštěny, byla zapotřebí použít data z observatoře Gaia.

Nová pozorování ze špionážního letounu U2 odhalila překvapivé množství a rozmanitost gama záření, které vzniká ve velkých tropických bouřích. Detektory původně určené k detekci vysokoenergetických kosmických částic nečekaně objevily záblesky gama záření pocházející z bouřek na Zemi. Následné studie s využitím špionážního letounu U2 odhalily, že toto gama záření je v bouřkách běžné, projevuje se v různých formách a souvisí s elektrickou aktivitou v bouřkách. Tento objev poukazuje na složitý, dynamický proces zahrnující vysokorychlostní elektrony a jaderné reakce, který by mohl mít vliv i na vznik blesků.

Neexistuje žádný zřejmý důkaz, že by jedna nebo více velkých exoplanet existovaly v disku trosek obklopující Vegu, jednu z nejjasnějších hvězd na noční obloze. Webbův teleskop pořídil přiložený snímek cirkumstelárního disku kolem Vegy pomocí přístroje MIRI (Mid-Infrared Instrument). Vega je mladá hmotná hvězda vzdálená přibližně 25 světelných let v souhvězdí Lyry. Je klasifikována jako spektrální typ A – což je označení pro hvězdy, které jsou obvykle větší, mladší a mnohem rychleji rotující než Slunce.

Podle analýzy dat shromážděných observatoří NASA s názvem Neutron Star Interior Composition Explorer (NICER) v letech 2017 až 2022 se neutronová hvězda v rentgenovém binárním systému 4U 1820-30 otáčí 716krát za sekundu, což z ní činí jeden z nejrychleji rotujících objektů, které kdy byly pozorovány. Nachází se asi 26 000 světelných let od Země v souhvězdí Střelce. Tento rentgenový binární systém je součástí kulové hvězdokupy bohaté na kovy s názvem NGC 6624.

Na přiloženém snímku je umělecké vyobrazení dvojice aktivních černých děr v srdci dvou splývajících galaxií. Obě jsou obklopeny akrečním diskem horkého plynu. Část materiálu je vyvržena podél rotační osy každé černé díry. Tyto výtrysky (tzv. jety), omezené silnými magnetickými poli, se rozlétají vesmírem téměř rychlostí světla jako ničivé paprsky energie.

Objev zrychleného rozpínání vesmíru vedl k problematickému konceptu temné energie. Vědci z IKBFU navrhli stabilní holografický model založený na kvantových principech, který nahlíží na vesmír jako na holografickou entitu. Po objevu zrychleného rozpínání vesmíru zavedli vědci koncepci temné energie, která se potýkala s problémy, jako je problém kosmologické konstanty. Vědci z IKBFU vyvinuli holografický model temné energie založený na kvantové gravitaci, který vnímá vesmír jako hologram. Tento původně nestabilní model byl zdokonalen tak, aby se s temnou energií zacházelo jako s perturbacemi, což jej stabilizovalo. Nyní se testuje jeho přesnost na základě údajů z pozorování.

Výzkumný tým pod vedením docenta Makota Miyoshiho z Japonské národní astronomické observatoře (NAOJ) nezávisle analyzoval data z pozorování supermasivní černé díry v centru naší Galaxie, která byla získána a zveřejněna v rámci mezinárodního společného pozorovacího projektu Event Horizon Telescope (EHT). Zjistili, že struktura černé díry je mírně protáhlá ve směru východ-západ.

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) prvního kandidáta na hnědého trpaslíka mimo Mléčnou dráhu ve hvězdokupě NGC 602. Tým astronomů ve složení Peter Zeidler, Elena Sabbi, Elena Manjavacas a Antonella Nota použil Webbův teleskop k pozorování galaxie NGC 602 a odhalil kandidáty na první mladé hnědé trpaslíky mimo Mléčnou dráhu.

Astronomové z Pensylvánské státní univerzity (Penn State) a vědci z Institutu SETI použili novou techniku zaměřenou na pozorování planet k vyhledávání mimozemské techniky v hvězdném systému TRAPPIST-1. Jedná se o nejdelší cílené pátrání po mimozemských rádiových signálech v této lokalitě.

Největší Saturnův měsíc Titan je kromě Země jediným místem, o němž je známo, že má atmosféru a na jeho povrchu se nacházejí kapaliny v podobě řek, jezer a moří. Vzhledem k extrémně nízké teplotě jsou kapaliny na Titanu tvořeny uhlovodíky, jako je metan a etan, a povrch je tvořen pevným vodním ledem.