Aktuality AK

Obrovský mrak vodíkového plynu se řítí směrem ke srážce s naší Galaxií – Mléčnou dráhou. A když ji zasáhne – za méně než 40 milionů let – může to spustit velkolepý výbuch tvorby nových hvězd. Mrak zvaný Smithův oblak podle astronoma, který jej objevil v roce 1963, obsahuje dostatek vodíku, aby vytvořil milion hvězd podobných Slunci. Jedenáct tisíc světelných let na délku a 2 500 světelných let na šířku je pouhých 8 000 světelných let od disku naší Galaxie.

Americká sonda Juno zakončila rok 2023 ve velkém stylu, když se 30. prosince přiblížila během svého 57. průletu kolem Jupitera k sopečnému měsíci Io blíže, než jakákoliv jiná mise za poslední dvě desetiletí. Sonda Juno, která v sobotu 30. prosince 2023 prolétla zhruba 1 500 kilometrů od měsíce Io, nejvulkaničtějšího tělesa ve Sluneční soustavě, dokázala zachytit úžasně detailní snímky tohoto Jupiterova měsíce. Jediný dřívější případ, kdy se kosmická sonda přiblížila k Io, nastal v roce 2001, kdy sonda Galileo proletěla 181 kilometrů nad jižním pólem satelitu Io.

Průlomová studie provedená týmem mezinárodních vědců odhalila bezprecedentní poznatky o povaze asteroidu Ryugu a vrhla světlo na složení malých těles ve Sluneční soustavě bohatých na vodu a uhlík. Nedávná studie týkající se vzorků asteroidu Ryugu, které dopravila na Zemi japonská sonda Hayabusa 2, nabízí nové chápání materiálů rané Sluneční soustavy, zpochybňuje předchozí názory o složení asteroidů a vlivu zemské atmosféry na meteority.

Jádra neutronových hvězd obsahují hmotu o nejvyšších hustotách v našem vesmíru. Tato vysoce stlačená hmota může projít fázovým přechodem, kdy se jaderná hmota roztaví na dekonfigovanou kvarkovou hmotu a uvolní své základní kvarky a gluony. V současné době však není známo, zda k přechodu skutečně dochází uvnitř alespoň některých neutronových hvězd. V nové studii fyzikové z University of Helsinki, University of Stavanger, Flatiron Institute a Columbia University kvantifikovali tuto pravděpodobnost kombinací informací z astrofyzikálních pozorování a teoretických výpočtů.

Kosmická loď Dream Chaser společnosti Sierra Space pojmenovaná Tenacity je připravena na demonstrační let k ISS v roce 2024, který zahrnuje dopravu nákladu a různé testy na oběžné dráze, aby byla zajištěna její provozní připravenost pro budoucí mise. NASA a Sierra Space se připravují k prvnímu letu kosmického raketoplánu Dream Chaser k Mezinárodní vesmírné stanici. Bezpilotní nákladní kosmické letadlo má v roce 2024 zahájit svou demonstrační misi na orbitální komplex jako součást komerčních zásobovacích služeb pro NASA.

Vzácný hvězdný systém se šesti exoplanetami byl odhalen pomocí mise ESA s názvem CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite). Tento objev je zvláště cenný, protože orbitální konfigurace planet ukazuje, že systém se od svého vzniku před více než miliardou let do značné míry nezměnil. Satelit ESA poskytl klíčová data pro pochopení záhadného systému exoplanet, který výzkumníky po léta mátl.

Nové snímky z přístroje Near-Infrared Camera (NIRCam) na palubě vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ukazují planetu Uran, její systém prstenců a některé z jeho 27 měsíců. Připojený Webbův snímek výtečně zachycuje sezónní severní polární čepičku Uranu, včetně světlé, bílé vnitřní čepičky a tmavého pruhu ve spodní části polární čepičky. Na tomto snímku jsou také viditelné matné vnitřní a vnější prstence Uranu, včetně nepolapitelného prstence Zeta – extrémně slabého a difuzního prstence nejblíže k planetě.

Vesmírný dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) objevil rekordního malého hnědého trpaslíka, který je jen třikrát až čtyřikrát větší než Jupiter. Toto zjištění zpochybňuje současné chápání tvorby hvězd a má důsledky pro studium exoplanet a klasifikaci těchto nebeských těles. Na připojeném obrázku je umělecký koncept hnědého trpaslíka.

V prosinci 2022 mise NASA nazvaná MAVEN pozorovala vzácnou sluneční událost, která způsobila, že sluneční vítr doslova „zmizel“. To vedlo k významným změnám v atmosféře a magnetosféře Marsu, včetně jejich expanze. Vědci, ohromeni novými daty, vytvořili pracovní skupinu, která měla tento fenomén zkoumat. Sonda MAVEN detekovala jedinečnou sluneční událost, která drasticky ovlivnila atmosféru Marsu a poskytla životně důležité náhled do interakce planety se slunečními jevy.

Astronomové z NASA a Washingtonské univerzity odhadli celkové rychlosti vnitřního ohřevu a hloubky možných podpovrchových oceánů pro 17 planet, které mohou být studenými oceánskými planetami – exoplanetami s nízkou hmotností s povrchovými teplotami a/nebo hustotami, které odpovídají ledovým povrchům a značnému množství vody. Stejně jako ledové měsíce v naší vnější Sluneční soustavě mohou být tyto planety astrobiologicky významnými světy, které pod svými ledovými povrchy ukrývají obyvatelná prostředí.