Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Southwest Research Institute (SwRI) povede velký projekt Space Telescope Science Institute (STSI) využívající teleskopy HST a James Webb Telescope (JWST) ke vzdálenému studiu Io během komplementárních průletů kosmické sondy Juno kolem měsíce planety Jupiter. Nadcházející průlety sondy Juno nabízejí vynikající příležitost pro kombinaci intenzivních měření in situ s dálkovým průzkumem ze Země, aby bylo možné porozumět vulkanickému příspěvku Io k plazmovému prostředí kolem Jupiteru.
Vesmírný dalekohled NASA James Webb Space Telescope (JWST) zachytil pevně spojený pár aktivně se tvořících hvězd, známý jako Herbig-Haro 46/47, v blízkém infračerveném světle s vysokým rozlišením. Hledejte je ve středu červených difrakčních hrotů, které se jeví jako oranžovo-bílá skvrna. Herbig-Haro 46/47 je důležitým objektem ke studiu, protože je relativně mladý – starý jen několik tisíc let. Úplné vytvoření hvězdných systémů trvá miliony let. Cíle, jako je tento, umožňují astronomům nahlédnout, kolik hmotných hvězd se v průběhu času vytvoří, což jim potenciálně umožňuje modelovat, jak se formovalo naše vlastní Slunce, které je hvězdou s nízkou hmotností – spolu s jeho planetárním systémem.
Nová studie JWST odhalila galaxii, která se zrodila méně než 400 milionů let po Velkém třesku; je tedy oficiálně jednou ze čtyř nejstarších galaxií, které kdy byly dosud pozorovány. Astronomové používající vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) potvrdili, že vzdálená šmouha světla pojmenovaná po šťastné oslavenkyni je jednou z nejstarších známých galaxií ve vesmíru.
Několik dní poté, co se indická vesmírná agentura ISRO stala první zemí, která přistála s kosmickou sondou poblíž převážně neprozkoumaného jižního pólu Měsíce, v pondělí 28. srpna 2023 oznámila, že vypustí satelit k průzkumu Slunce. „Vypuštění sondy Aditya-L1, první vesmírné indické observatoře, která bude studovat Slunce, je naplánováno na 2. září 2023,“ uvedla Indian Space Research Organization (ISRO) na X, dříve známém jako Twitter.
Astronomové používající rentgenovou observatoř Chandra (NASA), observatoř XMM-Newton (ESA) a další dalekohledy našli důkazy pro masivní rozrušení hvězdy (přes 3 hmotnosti Slunce) v rentgenovém spektru objektu ASASSN-14li, což je událost slapového roztrhání, ke kterému došlo v galaxii přibližně 290 milionů světelných let daleko. Ukázalo se, že jde o pohlcení hvězdy, která se příliš přiblížila k supermasivní černé díře. Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters.
Indie začala s průzkumem povrchu Měsíce pomocí roveru ve čtvrtek 24. srpna 2023, den poté, co se stala první zemí, která přistála s landerem poblíž převážně neprozkoumaného jižního pólu Měsíce. Rover Pragyan – „Moudrost“ v sanskrtu – vyjel z přistávacího modulu několik hodin poté, co poslední milník v indickém ambiciózním, ale cenově zvýhodněném vesmírném programu vyvolal obrovské oslavy po celé zemi.
Nový snímek slavné Prstencové mlhoviny pořízený kamerou Near-InfraRed Camera (NIRCam) na palubě Webbova vesmírného teleskopu ukazuje složité detaily struktury vláken vnitřního prstence mlhoviny, zatímco nový snímek z přístroje Mid-InfraRed Instrument (MIRI) Webbova teleskopu odhaluje konkrétní detaily ve vnějších oblastech prstence mlhoviny. Úvodní obrázek z Webbova přístroje NIRCam ukazuje nový pohled na Prstencovou mlhovinu. Vnitřní dutina mlhoviny hostí odstíny modré a zelené, zatímco detailní prstenec přechází přes odstíny oranžové ve vnitřních oblastech do růžové ve vnější oblasti. Vnitřní oblast prstence má odlišné vláknité prvky.
Astronomové odhalili souvislost mezi množstvím vznikajících oblaků na Neptunu a 11letým slunečním cyklem, ve kterém zvyšující se a ubývající propletená magnetická pole Slunce řídí sluneční aktivitu. Tento objev je založen na třech desetiletích pozorování Neptunu zachycených Hubbleovým vesmírným teleskopem HST provozovaným NASA, WM Keck Observatory na Havaji, a také na datech z Lick Observatory v Kalifornii.
Mezinárodní tým astronomů zhotovil teplotní mapu pro kosmický prach vířící v jedné z nejstarších spirálních galaxií ve vesmíru, která nabízí nový pohled na rychlost růstu galaxie. Doposud byli vědci schopni měřit teplotu většiny vzdálených galaxií pouze v širších dimenzích, aniž by ukázali, jak se teploty v jednotlivých oblastech liší.
Jižní pól Marsu je pravděpodobným kandidátem pro budoucí průzkumné úsilí. Je to také oblast zájmu astrobiologů, protože existuje určitá šance, že by tam mohly být známky starověké vody, a tedy i známky starověkého života – pokud na rudé planetě vůbec nějaké byly.