Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Po letech očekávání a tvrdé práce týmu NASA OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer) je konečně na Zemi návratový modul s kamením a prachem odebraným z asteroidu Bennu. Přistál v neděli 24. 9. 2023 v cílové oblasti testovací a výcvikové střelnice ministerstva obrany v Utahu poblíž Salt Lake City. Během hodiny a půl byla kapsle transportována vrtulníkem do provizorní čisté místnosti zřízené v hangáru na cvičišti, kde je nyní napojena na nepřetržitý proud dusíku.
Jupiterův měsíc Europa je jedním z mála světů ve Sluneční soustavě, které by mohly potenciálně hostit podmínky vhodné pro život. Předchozí výzkum ukázal, že pod jeho vodním ledem leží slaný oceán kapalné vody se skalnatým mořským dnem. Planetární vědci však zatím nepotvrdili, zda tento oceán obsahuje chemikálie potřebné pro život, zejména uhlík.
Nová studie k identifikaci dalších pozůstatků po explozích supernov v Mléčné dráze má za cíl zacelit propast mezi očekávanými a identifikovanými pozůstatky. S využitím pokročilé technologie a vzdělávacího programu má výzkum velký význam pro pochopení naší Galaxie a pro podporu vzdělávání STEM. Astronom z West Virginia University hledá v Mléčné dráze pozůstatky, které za sebou zanechaly supernovy – silné exploze, ke kterým dochází, když zanikají hmotné hvězdy.
Nový snímek z Evropské jižní observatoře (ESO) zachycuje vesmírnou „divokou květinu“ ve vesmíru. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) vyfotografovali astronomové vzdálenou galaxii obklopenou něčím, co se zdá být čtyřmi světle modrými okvětními lístky. Na tomto novém snímku je skutečně centrální galaxie, která funguje jako gravitační čočka, ohýbá a zesiluje světlo ze skryté galaxie, která se nachází za ní. Tento scénář způsobuje, že vidíme duplicitní snímky galaxie v pozadí z naší perspektivy na Zemi. Tyto duplicitní snímky vytvářejí prstenec květinových „okvětních lístků“, které vidíme kolem oranžové centrální galaxie.
Tým astrofyziků z University of Warwick ve Velké Británii ve spolupráci s kolegy z Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy, Northumbrijské univerzity a Královské observatoře v Belgii učinil další krok blíže k pochopení toho, proč je sluneční koróna tak horká. Ve své studii, publikované v časopise Nature Communications, skupina analyzovala data ze dvou zdrojů informací o Slunci.
Nová technologie poskytla nový pohled na dlouhotrvající tajemství: Jak vznikl život na Zemi? Než se na naší planetě objevil život, během toho, co výzkumníci označují jako prebiotickou fázi, byla atmosféra méně hustá. To znamenalo, že vysokoenergetické záření z vesmíru bylo všudypřítomné a ionizovalo molekuly. Někteří předpokládají, že malé vodní kaluže obsahující močovinu – organickou sloučeninu nezbytnou pro tvorbu jaderných bází – byly vystaveny tomuto intenzivnímu záření, což způsobilo, že močovina podstoupila přeměnu na reakční produkty. Ty sloužily jako stavební kameny života: DNA a RNA. Aby se však vědci o tomto procesu dozvěděli více, potřebovali se hlouběji ponořit do mechanismu ionizace a reakcí močoviny.
Výtvarný koncept umělce ukazuje, jak by mohla vypadat exoplaneta K2-18 b na základě vědeckých dat. K2-18 b, exoplaneta 8,6krát hmotnější než Země, obíhá kolem chladné trpasličí hvězdy K2-18 v obyvatelné zóně a leží 120 světelných let od Země. Nový výzkum vesmírného dalekohledu NASA James Webb Space Telescope odhalil přítomnost molekul obsahujících uhlík včetně metanu a oxidu uhličitého. Množství metanu a oxidu uhličitého a nedostatek amoniaku podporují hypotézu, že pod atmosférou bohatou na vodík může být u K2-18 b vodní oceán.
Astronomové navrhli používat dvojperiodické hvězdy RR Lyr k přesnému měření vzdáleností galaxií. Tato metoda, která dokáže zvětšit vzorek galaxií s přesnou vzdáleností více než 20krát, eliminuje potřebu spektroskopických pozorování. Vesmír je obrovský a zahrnuje stovky miliard galaxií. U galaxií blízko nás určujeme především jejich vzdálenosti pomocí klasických cefeid a hvězd RR Lyrae (RR Lyr).
Země a Mars jsou si velmi podobné, ale také velmi odlišné. Vědci mimo jiné zjistili, že Země je mnohem bohatší na minerály než rudá planeta. Na Zemi bylo nalezeno asi 6 000 různých druhů minerálů. Naproti tomu Mars jich má podle dosavadních výzkumů jen 161. To je velký rozdíl. Jak se to mohlo stát?
Astronomové využívající vesmírný teleskop Jamese Webba začali studovat SNR 1987A, jeden z nejznámějších pozůstatků exploze supernovy. Supernova SN 1987A byla poprvé pozorována 23. února 1987 na okraji Velkého Magellanova mračna, asi 163 000 světelných let daleko. Byla to první supernova pozorovaná pouhým okem od doby, kdy byl Johannes Kepler svědkem supernovy před více než 400 lety.