Astronomové objevili nové měsíce obíhající kolem Uranu a Neptunu

Astronomové přidávají tři nově objevené měsíce na rostoucí seznam známých nebeských těles naší Sluneční soustavy. Mezinárodní tým astronomů poprvé po téměř dvou desetiletích zahlédl kolem Uranu další měsíc a dva nové měsíce obíhající kolem planety Neptun. Objevy byly oznámeny 23. února 2024 Mezinárodní astronomickou unií (Minor Planet Center), vědeckou organizací, která je zodpovědná za označení komet, planet a měsíců Sluneční soustavy.

„Tři nově objevené měsíce jsou nejslabšími, jaké kdy byly nalezeny kolem těchto dvou ledových obřích planet pomocí pozemských dalekohledů,“ uvedl v prohlášení Scott S. Sheppard, astronom z Carnegie Institution for Science, který na objevu měsíců spolupracoval. „Odhalit tak slabé objekty vyžadovalo speciální zpracování obrazu.“

Planeta Uran má nyní 28 známých měsíců. Nově objevený měsíc byl předběžně označen S/2023 U1, ale nakonec bude pojmenováno po některé z postav ze Shakespearovy hry. Uranovy měsíce včetně Pucka, Titanie a Oberonu odkazují na Sen noci svatojánské, zatímco měsíc Miranda je odkazem na Bouři, obě hry byly napsány anglickým dramatikem.

Se svým průměrem pouhých 8 kilometrů je S/2023 U1 pravděpodobně nejmenším známým měsícem Uranu. Malému satelitu trvá oběh planety 680 dní. Scott Shepherd poprvé zahlédl měsíc S/2023 U1 4. listopadu 2023 pomocí dalekohledů Magellan na observatoři Las Campanas společnosti Carnegie Science v Chile. Následná pozorování byla provedena o měsíc později. Marina Brozovicová a Bob Jacobson z NASA Jet Propulsion Laboratory poté pomohli Shepherdovi určit možnou oběžnou dráhu měsíce.

Díky tomuto novému objevu má planeta Neptun nyní 16 známých satelitů. Jasnější ze dvou nově objevených měsíců Neptunu byl předběžně označen S/2002 N5. Má průměr 22 kilometrů a zdá se, že jeden oběh kolem Neptunu vykoná za 9 roků. Slabší měsíc se jmenuje S/2021 N1 a má průměr asi 14 kilometrů. Planetu oběhne jednou za 27 let. Oba tyto měsíce nakonec dostanou jména podle mořských bohů a nymf z řecké mytologie.

Dva nové Neptunovy měsíce byly poprvé pozorovány v září 2021. Scott Shepherd na detekci měsíců spolupracoval s Davidem Tholenem z Havajské univerzity, Chadem Trujillem z Univerzity Severní Arizony a s Patryk Sofia Lykawou z Kindaiské univerzity a teleskopem Subaru. Potvrdili oběžnou dráhu jasnějšího měsíce (S/2002 N5) během asi dvou let a provedli následná pozorování pomocí dalekohledů Magellan.

„Jakmile byla pomocí pozorování v letech 2021, 2022 a 2023 určena oběžná dráha S/2002 N5 kolem Neptunu, byla vysledována zpět k objektu, který byl v roce 2003 spatřen poblíž Neptunu, ale byl ztracen dříve, než bylo potvrzeno, že obíhá kolem planety,“ řekl Scott Sheppard.

Detekce slabšího měsíce (S/2021 N1) vyžadovala zvláštní pozorovací čas za „ultra nedotčených podmínek“ na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře a na 8metrovém dalekohledu Gemini Observatory, aby byla zjištěna jeho dráha. Použitím těchto dalekohledů Shepherd a jeho kolegové pořídili desítky pětiminutových expozic po dobu tří nebo čtyř hodin v sérii. Krátké snímky byly poté vrstveny na sebe tak, aby bylo možné spatřit objevený měsíc.

„Vzhledem k tomu, že se měsíce vzhledem ke hvězdám a galaxiím v pozadí pohybují během několika minut, nejsou jednotlivé dlouhé expozice ideální pro zachycení hlubokých snímků pohybujících se objektů,“ řekl Sheppard. „Vrstvením těchto vícenásobných expozic na sebe se objeví hvězdy a galaxie se stopami za nimi a objekty v pohybu podobném hostitelské planetě budou vnímány jako bodové zdroje, které vyzdvihnou měsíce zpoza šumu pozadí na snímcích.“

Pochopení toho, jak byly tyto měsíce zachyceny, může astronomům pomoci dozvědět se o bouřlivých raných letech Sluneční soustavy a o tom, jak se planety na jejím okraji pohybují. Budoucí mise k Uranu a Neptunu jsou ve fázi předběžného plánování a další údaje o jejich měsících umožní týmu lépe studovat tyto vzdálené planety.

Zdroj: https://www.popsci.com/science/uranus-neptune-new-moons/ a https://www.sci.news/astronomy/new-uranus-neptune-moons-12720.html

autor: František Martinek