Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Na základě pozorování jasných zdrojů rentgenového záření plynů v tzv. halo obklopujícím naši Galaxii, uskutečněných pomocí kosmické observatoře XMM-Newton (start v roce 1999), byla shromážděna nová data, která podporují existenci procesů vytvářejících jakési fontány horkých plynů v naší Galaxii.
Mezinárodní tým astronomů používajících dalekohled ESO/VLT poprvé analyzoval atmosféru exoplanety typu super-Země. Planeta označovaná GJ 1214b byla zkoumána při přechodu přes disk své mateřské hvězdy; při tomto úkazu projde část záření atmosférou, což umožňuje analýzu jejích vlastností.
Většina hvězd se zrodila jako součást hvězdokupy, nikoliv jako osamocení jedinci. Existuje spousta důkazů, že ani Slunce nebylo výjimkou. Simon Zwart v minulém roce prohlásil, že astronomové budou schopni sourozence Slunce objevit. Vypočítal, že 10 až 60 z nich se může nacházet do vzdálenosti zhruba 330 světelných let od Země.
Díky objevu první zákrytové dvojhvězdy obsahující proměnnou hvězdu cefeidu se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo vyřešit letitou záhadu. Mimořádně vhodné uspořádání systému umožnilo velmi přesně změřit hmotnost cefeidy. Nová data ukazují, že předpovědi teorie hvězdných pulsací jsou správné.
Nedávné přiblížení sondy Deep Impact v rámci mise EPOXI ke kometě Hartley 2 poskytlo první snímky zcela zřetelně ukazující výtrysky prachu a plynů z povrchu jádra specifického charakteru. Byla odhalena doslova sněhová bouře v okolí jádra komety, způsobená výtrysky oxidu uhličitého, chrlících tuny ledových částic.
Kosmická observatoř NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope odhalila doposud nepozorované struktury obklopující střed naší Galaxie. Laloky záření gama mají rozpětí 50 000 světelných roků; může se jednat například o pozůstatky dávné exploze v okolí mimořádně velké černé díry v centru naší Galaxie.
Kompozitní snímek v úvodu článku zachycuje galaxii M 100 se supernovou, která může ukrývat nejmladší známou černou díru v blízkém kosmickém okolí. Poloha supernovy SN 1979C je vyznačena šipkou. Fotografie vznikla složením dat v oboru rentgenového, viditelného a infračerveného záření.
Tým evropských astronomů využívající dalekohled MPG/ESO na observatoři La Silla v Chile objevil planetu u hvězdy, která do naší Galaxie připutovala odjinud. Planeta jupiterova typu je sama o sobě neobvyklá, neboť obíhá kolem stálice v závěrečné fázi života, která by ji v budoucnu mohla pohltit.
Planeta Saturn postupně „zhasíná“. Podobně jako stolní lampa, které omezujeme přívod elektrického proudu, Saturn za poslední čtyři roky vyzařuje stále menší a menší množství energie v oboru infračerveného záření, přičemž jeho jižní polokoule je poněkud jasnější než severní.
Astronomové z Evropské jižní observatoře pořídili efektní nový snímek neobvyklé galaxie NGC 7252. Tento galaktický spletenec vznikl při kolizi dvojice původně samostatných galaxií a pro astronomy představuje vhodný objekt pro zkoumání vlivů galaktického slévání na vývoj vesmíru.