Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Rotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládají, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.
Nový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy salinity povrchové vrstvy oceánů poskytující prvotní zběžné nahlédnutí na nové poznatky mezinárodní kosmické mise, pokud se týká změn slanosti povrchové vrstvy oceánů – klíčové složky zemského klimatu.
Astronomové použili dalekohled ESO/VLT k zobrazení kolosální hvězdy, kterou řadíme mezi žluté hyperobry, k jednomu z nejméně početných typů stálic ve vesmíru. Tento nový snímek je dosud nejlepším záběrem hvězdy tohoto typu a odkrývá mohutnou dvojitou prachovou obálku, která obří hvězdu obklopuje. Hvězda se svou obálkou připomíná smažené vejce s bílým okrajem a žloutkem uprostřed, což také astronomy vedlo k jejímu pojmenování 'Fried Egg Nebula' (v češtině bychom asi použili mlhovina Volské oko).
Pluto může pod ledovým povrchem ukrývat oceán kapalné vody. Pravděpodobně i další tělesa v mrazivých oblastech naší Sluneční soustavy mohou rovněž ukrývat podpovrchové oceány, které by mohly poskytovat vhodné podmínky pro život. K tomuto závěru dospěli pracovníci University of California, Santa Cruz.
Každé tři hodiny prozkoumá astronomická družice NASA s názvem Fermi Gamma-ray Space Telescope celou oblohu, čímž zdokonaluje portrét vesmíru v oboru velmi energetického záření. V úvodu článku je publikován celooblohový snímek vytvořený na základě pozorování družicí Fermi za období posledních dvou let.
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí byl v roce 2005 zahájen program pozorování zákrytových dvojhvězd. V závislosti na délce oběžné doby pak v určitých okamžicích dochází k vzájemným zákrytům. To se projeví poklesem jasnosti. Cílem pozorování je co nejpřesnější určení jasnosti soustavy v období jejího minima. Díky tomu je možné nepřímo velmi přesně určit parametry soustavy.