Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Na rozdíl od většiny družic, které provádějí snímkování Země, nebyl v tomto případě celkový snímek složen z jednotlivých naskenovaných pásů digitálně promítnutých na model zeměkoule, ale celý disk naší planety byl zachycen na jediném snímku o velikosti 121 megapixelů. Snímek pořídila ruská meteorologická družice nové generace s názvem Elektro-L.
Podobně jako například družice NASA s názvem GOES byla i ruská družice Elektro-L navedena na geostacionární dráhu nad rovníkem, ve výšce přibližně 36 000 km nad zemským povrchem, kde obíhá kolem Země stejnou úhlovou rychlostí, jakou se pod ní otáčí planeta Země. Při pohledu z povrchu Země se zdá, že je jakoby „zavěšena“ nad jedním místem zeměkoule – na obloze se nachází stále na stejném místě.
Na rozdíl od družic NASA však ruská družice pořizuje snímky v oboru blízkého infračerveného záření, stejně tak i ve viditelném světle. Snímky poskytují detailní informace nejen o pohybu oblačnosti, ale například také o změnách vegetace. K tomu účelu je družice vybavena širokoúhlou skenovací jednotkou MSU (Multichannel Scanning Unit), která pořizuje snímky Země jednou za 30 minut, přičemž snímkuje neustále stejnou část planety v průběhu celého dne. V případě potřeby lze pořídit jeden snímek za 10 až 15 minut.
Nezmenšený obrázek pořízený družicí Elektro-L má rozlišení 1 km na jeden obrazový bod (pixel), čímž patří mezi nejdetailnější snímky Země, které pořídily meteorologické družice.
Start družice Elektron-L se uskutečnil 20. 1. 2011 pomocí nosné rakety Zenit. Jedná se o první velkou družici vyrobenou po rozpadu Sovětského svazu. Po umístění na geostacionární dráhu byla zaparkována v poloze na 76. stupni východní délky. Z této polohy pořizuje globální i lokální snímky Země, poskytuje podklady pro předpovědi počasí a analýzu podmínek v oblasti Indického oceánu, stejně tak monitoruje stav tzv. kosmického počasí – provádí měření slunečního záření a zjišťuje, jak toto záření interaguje se zemským magnetickým polem. Pro tyto účely je družice vybavena helio-fyzikálním komplexem přístrojů GGAK-E. Životnost družice o hmotnosti 1766 kg byla projektována na 10 let.
Obrázek ve větším rozlišení si můžete stáhnout například z tohoto odkazu.
Zoomovací obrázek najdete zde.
Zdroj: http://www.universetoday.com/95108/from-russia-with-love-a-singularly-stunning-image-of-earth/ a http://www.russianspaceweb.com/elektro.html
autor: František Martinek