Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V noci ze soboty 21. na neděli 22. dubna 2012 nastalo maximum aktivity prvního významného meteorického roje roku – Lyrid. Vzhledem k tomu, že obyvatelům Moravy až nezvykle přálo počasí, podařilo se i nám ve Valašském Meziříčí úkaz pozorovat.
K pozorování jsme použili náš videosystém, zakoupený v rámci projektu KOSOAP v loňském roce. Sestavu tvoří citlivá CCTV kameta Watec, objektiv Fujinon 2,8-8 mm (f/0,95), převodník a notebook. Sestava je v současnosti střídavě provozována z hvězdárny nebo z externího pozorovacího stanoviště v obci Mikulůvka (odkud probíhalo také pozorování Lyrid).
Počasí v noci z 21./22. nám umožnilo pozorovat v průběhu celé noci. Podle předběžných údajů mezinárodní organizace IMO nastalo maximum 22. dubna 2012 krátce po půlnoci světového času, tedy po 2h SELČ. V té době se souhvězdí Lyry u nás nacházelo již vysoko nad obzorem a geometrické podmínky pro sledování úkazu tedy byly vynikající.
Záznam aktivity Lyrid v roce 2012 podle vizuálních pozorování zaslaných do databáze Mezinárodní meteorické organizace IMO. (zdroj)
Náš kamerový systém během noci zaznamenal celkem 39 meteorů, z toho 21 Lyrid. (Na první pohled se tento počet nezdá být nijak vysoký, ale ve srovnání se záznamy pořízenými o několik dní dříve – v noci 17./18. dubna, kdy jsme zachytili jen 11 meteorů – se jedná o významný vzestup.) Kromě Lyrid bylo pozorováno 8 sporadických meteorů a vždy 1-2 meteory dalších 7 slabých rojů.
Zorné pole našeho kamerového systému (směr JV) se všemi meteory zachycenými v noci 21./22. dubna 2012. Jasnější hvězdy jsou na tomto složeném záběru zachyceny tečkami, které tvoří části velkých oblouků.
Jak je patrné z přiložené tabulky, byl největší počet Lyrid (celkem 12 meteorů) zaznamenán mezi první a druhou hodinou ranní (v UT), tedy 3-4 ranní SELČ. Na první pohled je tedy patrné, že námi zaznamenané maximum nastalo později než podle údajů vizuálních pozorovatelů, což je nejspíše způsobeno citlivostí systému, který je schopen zachytit pouze jasnější meteory, a okamžik maxima různě jasných meteorů se u stejného roje může lišit.
roj | počet | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 00 | 01 | 02 | 03 |
J5_Lyr | 21 | 1 | 1 | 2 | 0 | 2 | 1 | 12 | 2 | |
spo | 8 | 1 | 1 | 2 | 3 | 1 | ||||
Iw_ABO | 2 | 2 | ||||||||
Iw_LVI | 2 | 2 | ||||||||
Iw_PUM | 2 | 2 | ||||||||
Iw_MLV | 1 | 1 | ||||||||
Iw_MDR | 1 | 1 | ||||||||
Iw_SLE | 1 | 1 | ||||||||
Iw_XLI | 1 | 1 | ||||||||
Celkem | 39 | 2 | 1 | 2 | 1 | 2 | 5 | 21 | 5 |
Výstupy předběžné analýzy jednostaničního pozorování ze stanice Mikulůvka. Vlevo: projekce meteorů na mapu střední Evropy s vyobrazením části atmosféry, která je systémem sledována; Vpravo: projekce zaznamenaných meteorů na mapu hvězdné oblohy. Znázorněn je radiant Lyrid (bíle) i radianty dalších slabých rojů (modře). Červené úsečky představují měřenou stopu meteoru z videozáznamu, zelené polopřímky znázorňují směr, odkud na obloze meteory přilétaly – protínají se v radiantu roje.
Podrobná analýza získaných pozorování včetně nalezení a proměření vícestaničních pozorování jednotlivých meteorů bude teprve provedena v rámci sítě CEMENT. Již nyní je však jasné, že máme k dispozici dostatek záznamů pro podrobnou analýzu více než sta jednotlivých meteorů roje Lyrid.
autor: Jiří Srba