Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Během uplynulých šesti let sonda Cassini pozorovala oblaka seskupená ve třech odlišných oblastech Titanu v různých „zeměpisných“ šířkách: velká oblaka v okolí severního pólu, nepravidelná oblaka v okolí jižního pólu a úzký pás v okolí 40° jižní šířky. Nyní astronomové objevili důkazy změny sezónní cirkulace na Titanu.
Tato umělecká představa zachycuje mimořádně vulkanický měsíc obíhající kolem obří plynné exoplanety v cizí planetární soustavě. Nedávné studie naznačují, že by astronomové možná mohli za použití připravovaného nového kosmického dalekohledu JWST detekovat vulkanickou aktivitu na vzdálených exoplanetách velikostí srovnatelných se Zemí.
ESO zveřejnila nový pozoruhodný snímek spirální galaxie NGC 300, která se podobá naší Galaxii a patří do blízké skupiny galaxií v souhvězdí Sochaře. Záběr odhalující v nevídaných detailech strukturu galaxie byl pořízen celkovou expozicí o délce téměř 50 hodin kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři ESO La Silla v Chile.
Dvěma týmům astronomů se podařilo zjistit, že atmosféry dvou exoplanet (HD 80606b a XO-2b) obsahují draslík. Astronomové použili k pozorování jeden z nejvýkonnějších dalekohledů světa – Gran Telescopio Canarias. Dalekohled je vybaven objektivem o průměru 10,4 m a nachází se na jednom z nejlepších míst pro pozorování hvězd – na Kanárských ostrovech.
Galaxie NGC 4666 zaujímá významné místo ve středu snímku pořízeného ve viditelném oboru kamerou WFI umístěnou na 2,2 m dalekohledu na La Silla v Chille. NGC 4666 je pozoruhodnou galaxií s probíhajícím intenzivním procesem tvorby hvězd a neobvyklým 'supervětrem' unikajícího plynu.
Jedním z výzkumných cílů družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) byla kulová hvězdokupa Omega Centauri. Nachází se ve vzdálenosti 16 000 světelných roků od Země a obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd. Z nových výzkumů vyplývá, že se v jejím centru nachází černí díra.
Astronomové využívající spektrograf HARPS objevili planetární systém obsahující minimálně pět planet u Slunci podobné hvězdy HD 10180. Existuje však možnost, že v soustavě jsou ještě další dvě tělesa, z nichž jedno může být exoplanetou s dosud nejnižší známou hmotností.
Astronomům se díky použití dalekohledu ESO/VLT podařilo poprvé v historii ukázat, že magnetar – neobvyklý typ neutronové hvězdy – byl vytvořen při zániku hvězdy nejméně 40krát hmotnější než Slunce. Tento objev představuje nelehký úkol pro současné teorie vývoje hvězd.
Astronomové, kteří skenují oblohu velkým přehlídkovým teleskopem ESO/VISTA, získali působivou fotografii mlhoviny Tarantula v blízké sousední galaxii – Velkém Magellanově mračnu. Panoramatický záběr pořízený v oboru infračerveného záření zachycuje tento objekt ve vysokém rozlišení spolu s jeho nejbližším okolím.
Zástupci NASA a Evropské kosmické agentury ESA vybrali vědecké experimenty pro první společnou misi k Marsu. Kosmická sonda ExoMars Trace Gas Orbiter, jejíž start je naplánován na rok 2016, bude studovat chemické složení atmosféry rudé planety včetně zjišťování přítomnosti metanu.