Aktuality AK

Nové vědecké výzkumy odhalily, že rozšíření prvních suchozemských rostlin na povrch kontinentů před 470 milióny roků vyvolalo sérii ledových dob. Článek o tomto objevu byl vypracován pod vedením pracovníků univerzit v Exeteru a Oxfordu a publikován 1. 2. 2012 v časopise Nature Geoscience.

Před časem jsme vás na těchto stránkách informovali o ruském projektu Veněra-D, jehož cílem bude po roce 2017 podrobný výzkum Venuše. To však není jediný připravovaný projekt, který by měl přispět ke studiu stále ještě záhadné planety. Z ruské strany by měl na misi Veněra-D navázat projekt sondy Veněra-Glob.

Japonská vláda dala oficiálně zelenou realizaci projektu Hayabusa-2. Jeho úkolem bude odběr vzorků horniny z blízkozemního asteroidu a jejich doprava na Zemi. Start sondy Hayabusa-2 se musí uskutečnit v červenci 2014, aby bylo dosaženo plánovaného cíle – asteroidu (162173) 1999 JU3, jehož velikost dosahuje 980 m.

Přestože start ruské sondy Fobos-Grunt k planetě Mars skončil neúspěchem, zvažuje se možnost opakování mise v roce 2018. Nicméně pokračuje vývoj kosmické sondy Veněra-D, která by měla při studiu Venuše navázat na předcházející výzkumy, uskutečněné sovětskými sondami typu Veněra v 70. a 80. letech minulého století.

Vědci již dlouhou dobu zápasí s detekcí mimořádně slabých trpasličích galaxií kroužících kolem naší Galaxie. A tak byli překvapeni, když 18. ledna 2012 oznámil tým astronomů objev trpasličí galaxie ve vzdálenosti zhruba 10 miliard světelných roků. K pozorování použili dalekohled Keck II s objektivem o průměru 10 m vybavený systémem adaptivní optiky.

Často si v duchu představujeme, jak by něco mohlo vypadat. Jedna taková zhmotnělá představa je od profesora Frederica Ponta (University of Exeter), který si představoval, jak by ve skutečnosti mohl vypadat západ slunce, pokud by člověk byl schopen navštívit nějakou jinou vzdálenou planetu, zde se posadit a v klidu pozorovat, jak zdejší slunce zapadá (jak to často děláme na Zemi).

Astronomové zpracovávající data z americké družice Kepler objevili tři vůbec nejmenší exoplanety, jaké byly doposud pozorovány u jiných hvězd, než je naše Slunce. Velikosti planet dosahují 0,78; 0,73 a 0,57 průměru Země. Nejmenší z exoplanet je jen nepatrně větší než planeta Mars.