Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nové vědecké výzkumy odhalily, že rozšíření prvních suchozemských rostlin na povrch kontinentů před 470 milióny roků vyvolalo sérii ledových dob. Článek o tomto objevu byl vypracován pod vedením pracovníků univerzit v Exeteru a Oxfordu a publikován 1. 2. 2012 v časopise Nature Geoscience.
Tým odborníků se snažil potvrdit fakt, že první rostliny, které se objevily na souši, měly vliv na změny klimatu během období Ordoviku, které skončilo před 444 milióny roků. Během tohoto období se klima postupně ochlazovalo, což vedlo k výskytu řady ledových dob. Toto globální ochlazování bylo způsobeno dramatickým snižováním obsahu uhlíku v atmosféře, které bylo podle názoru vědců spuštěno právě v důsledku rozšíření rostlinné říše.
Mezi prvními rostlinami, které se „zabydlely“ na souši, byli předchůdci mechů, které zde rostou dodnes. Studie ukazuje, že mechy využívaly ke svému růstu prvky jako je vápník, hořčík, fosfor a železo ze zvětralých skalních útesů zaplavovaných vodou. Přitom způsobovaly další chemické zvětrávání povrchu Země. To mělo mimořádný dopad na globální uhlíkový cyklus a následně i na změnu klimatu. Mohlo to mít rovněž vliv na masové vymírání mořského života.
Vědci jsou přesvědčeni, že první rostliny napomohly vyplavování vápníku a hořčíku ze silikátových hornin, jako jsou žuly. Následně docházelo k odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry a vytváření uhličitanů usazujících se v oceánu. Tím došlo ke snížení globální teploty zhruba o 5 °C.
Kromě toho se zvyšovalo množství fosforu a železa v oceánech, což podporovalo rozvoj zdejšího života. To nakonec vedlo k ukládání organického uhlíku na mořském dně. Toto další odstraňování uhlíku z atmosféry zvyšovalo ochlazování klimatu o další dva až tři stupně Celsia. To také mohlo mít později devastační vliv na podmořský život a vést k masivnímu vymírání.
Vědecký tým použil pro důkladné studium soudobé mechy Physcomitrella patens. Výzkumníci umístili několik kamenů – některé s rostoucím mechem, jiné bez mechu – do speciálních inkubátorů. Po dobu tří měsíců měřili vliv mechů na proces chemického zvětrávání hornin. Následně vypracovali model ke stanovení, jaké klimatické změny mohly rostliny způsobit během období Ordoviku.
Jeden z vedoucích členů týmu, profesor Tim Lenton z University of Exeter, říká: „Tato studie ukazuje, že rostliny měly silný vliv na naše podnebí. Ačkoliv rostliny stále ovlivňují pozemské klima odstraňováním oxidu uhličitého z atmosféry, nemohou držet krok s rychlostí současného ovlivňování klimatu lidskou činností. Ve skutečnosti by rostlinám zabralo několik miliónů roků, aby odstranily z atmosféry současné emise uhlíku.“
Profesor Liam Dolan (University of Oxford) říká: „Pro mne je nejdůležitější zprávou to, že rozšíření rostlin na pevninu – což je rozhodující okamžik v historii planety – přineslo rozsáhlé klimatické změny. Náš objev zdůraznil, že rostliny mají hlavní regulační roli při kontrole klimatu: měly ji v minulosti, mají ji dnes a zcela určitě ji budou mít i v budoucnu.“
Zdroj: http://www.exeter.ac.uk/research/news/title_176611_en.html
autor: František Martinek