Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Kosmická sonda Venus Express, kterou k Venuši vyslala Evropská kosmická agentura ESA, pomáhá planetologům zjistit, zda v minulosti existoval na povrchu planety vodní oceán. Pokud ano, pak mohla dokonce začít svoji existenci jako obyvatelná planeta podobně jako Země.
Letící vesmírem rychlostí téměř 1,5 miliónu km za den překonala sonda NASA s názvem New Horizons (start 19. 1. 2006) již polovinu své cesty k Plutu – k hlavnímu cíli svého výzkumu. V nedávné době se „vzbudila“ a v průběhu několika měsíců se porozhlédne kolem sebe.
Doslova téměř ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. otevřena v letním období pro veřejnost (organizované skupiny, rodiny či jednotlivce), a to v pracovní dny a v sobotu i v denní dobu. Navštívit nás můžete od 1. července do 31. srpna 2010 v době od 9:00 do 16:00 hodin.
Astronomové poprvé v historii sledovali super-rychlé proudění v atmosféře exoplanety – velmi důkladně studovaného 'horkého Jupitera' HD 209458b. Přesná pozorování oxidu uhelnatého ve spektru atmosféry planety odhalila, že z horké denní strany planety vane na chladnou noční stranu extrémně silný vítr. Stejná pozorování vědcům také umožnila poprvé změřit skutečnou oběžnou rychlost planety.
Je tento tmavý útvar na obrázku vlevo vstupním otvorem do podzemí Měsíce? Může to být vstup do případného budoucího obydlí pro kosmonauty? Detailní snímek povrchového útvaru pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter).
Nejedna z velmi dobře známých komet včetně Halleyovy komety, Hale-Bopp či poslední komety McNaught se mohla vytvořit na oběžné dráze kolem jiné hvězdy než Slunce. Vyplývá to z nové teorie, kterou vypracoval mezinárodní tým astronomů pod vedením vědců ze Southwest Research Institute (SwRI), Boulder, Colorado.
Tento nový, obdivuhodný snímek galaxie NGC 253 v souhvězdí Sochaře byl pořízen teleskopem ESO/VISTA na observatoři Paranal (Chile) v rámci jedné z jeho prvních pozorovacích kampaní. Díky pozorování v infračerveném oboru není pohled tolik ovlivněn prachem. Teleskop odhalil nesčetné množství chladnějších hvězd a v centrální části galaxie objevil příčku, která je ve viditelném světle zcela nepozorovatelná.
Dnes se předpokládá, že Země a Měsíc vznikly jako důsledek gigantické tečné srážky dvou planet o velikosti Marsu a Venuše. Až dosud se mělo za to, že k události došlo v době, kdy stáří Sluneční soustavy bylo asi 30 miliónů roků. Nové výzkumné práce vedou k závěru, že se Země a Měsíc musely zformovat mnohem později.
Podle nejnovějších studií, provedených pracovníky University of Colorado (Boulder) byla před 3,5 miliardy roků pokryta oceánem přibližně jedna třetina povrchu planety Mars (včetně oblasti Hellas Basin). Podle výpočtů vědců existovalo na povrchu rudé planety asi 10krát menší množství vody v porovnání s pozemskými oceány.
Astronomové měli poprvé v historii možnost přímo sledovat pohyb planety poblíž mateřské hvězdy. Tato planeta má ze všech přímo pozorovaných exoplanet nejmenší oběžnou dráhu, která je srovnatelná s drahou Saturnu. Těleso pravděpodobně vzniklo velmi podobným způsobem jako obří plynné planety v naší Sluneční soustavě.