Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Aktuality AK
Nová pozorování odhalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Astronomové zkombinovali data získaná evropskou sondou Rosetta, dalekohledem ESO/NTT i dalšími teleskopy (NASA) a zjistili, že vlastnosti asteroidu se nápadně podobají jednomu vzácnému typu meteoritů nalézaných na Zemi. O těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.
Oblast intenzivního vzniku hvězd – 30 Doradus – je jedna z největších v blízkém okolí naší Galaxie, která byla objevena v sousední malé nepravidelné galaxii s názvem Velké Magellanovo mračno. Přibližně 2 400 velmi hmotných hvězd uprostřed oblasti 30 Doradus, známé též jako mlhovina Tarantule (Tarantula Nebula), produkuje intenzivní záření a silný hvězdný vítr.
Vesmírný objekt na tomto nádherném snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického teleskopu, pojmenovaný Messier 54 (zkráceně M 54, by mohl být další známou kulovou hvězdokupou (v naší Galaxii jich známe asi 150). Avšak tato hustá a slabě zářící skupina hvězd je ve skutečnosti kulovou hvězdokupou, která leží mimo naši Galaxii.
Ruská kosmická agentura připravuje po dlouhé době opět vypuštění meziplanetární sondy, tentokráte k Marsu, respektive k jeho měsíci Phobos. Sonda pojmenovaná Fobos-Grunt by měla odstartovat 9. listopadu 2011. Zhruba o dva týdny později – 25. listopadu 2011 – se k rudé planetě vydá také americká kosmická sonda, která na její povrch dopraví pojízdnou laboratoř Curiosity.
Mezinárodní tým astronomů použil jasné světlo vzdálených záblesků gama jako sondu ke studiu složení velmi vzdálených galaxií. Nová pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT překvapivě odhalila, že některé z galaxií v mladém vesmíru jsou bohatší na těžší chemické prvky než naše Slunce.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. pořádá ve dnech 25. až 27. listopadu 2011 ve spolupráci s Hvězdárnou v Partizánskom (Slovenská republika) seminář na téma KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA, který je realizován v rámci projektu Obloha na dlani. Přednášky budou zaměřeny především na téma Kosmické technologie a pilotované lety.
Nové fotografie protoplanetárního disku, tvořeného plynem a prachem v okolí hvězdy podobné Slunci, poprvé ukázaly spirálním ramenům podobné útvary v blízkosti hvězdy. Tyto charakteristické rysy mohou poskytnout vodítko ke zjištění přítomnosti ukryté a doposud nepozorovatelné planety.
Astronomové přesně změřili průměr vzdálené trpasličí planety Eris, která při svém pohybu Sluneční soustavou zakryla slabou hvězdu. Úkaz byl pozorován na konci roku 2010 teleskopy v Chile včetně nového belgického dalekohledu TRAPPIST, který se nachází na observatoři La Silla. Měření ukázala, že Eris je, pokud jde o velikost, prakticky identickým dvojčetem Pluta. Povrch Eris odráží velké množství světla, což naznačuje, že by mohl být rovnoměrně pokrytý tenkou vrstvou ledu patrně vymrzlého z atmosféry. Výsledky byly zveřejněny 27. října 2011 v odborném časopise Nature.
Naše Galaxie, podobně jako všechny ostatní galaxie ve vesmíru, obsahuje mj. podivnou substanci, označovanou termínem skrytá hmota. Tato hmota je „neviditelná“, její přítomnost se prozrazuje pouze gravitačními účinky na viditelnou hmotu. Povaha skryté hmoty je záhadná – a nové výzkumy tuto záhadu ještě prohlubují.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz