Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vesmírný objekt na tomto nádherném snímku pořízeném pomocí Hubblova kosmického teleskopu, pojmenovaný Messier 54 (zkráceně M 54, též označovaný jako NGC 6715), je další kulovou hvězdokupou (v naší Galaxii jich známe asi 150). Avšak tato hustá a slabě zářící skupina hvězd je ve skutečnosti kulovou hvězdokupou, která leží mimo naši Galaxii. Její průměr se odhaduje na 150 světelných let. Objevil ji slavný astronom Charles Messier již v roce 1778. Objekt pojmenovaný Messier 54 je ve skutečnosti satelitní galaxií Mléčné dráhy, označovanou jako trpasličí eliptická galaxie v souhvězdí Střelce (Sagittarius Dwarf Elliptical Galaxy).
Charles Messier neměl v té době ani tušení o významu svého objevu. Změnilo se to teprve o dvě století později, v roce 1994, kdy astronomové zjistili, že M 54 je součástí miniaturní galaxie v sousedství, a nepatří tedy do naší Galaxie. Současná měření naznačují, že trpasličí galaxie Sagittarius, a tudíž i její kulová hvězdokupa, je od Země vzdálena téměř 90 000 světelných roků – což více než 3krát převyšuje vzdálenost Sluneční soustavy od středu naší Galaxie.
Ironicky řečeno, přestože o této kulové hvězdokupě je známo, že se nachází mimo naši Galaxii, zcela jistě se v budoucnu stane její součástí. Silný gravitační vliv Galaxie vede k pozvolnému pohlcování trpasličí galaxie Sagittarius, která nakonec splyne s Mléčnou dráhou, čímž dojde k vytvoření jedné větší galaxie.
Publikovaný snímek je kompozicí vytvořenou kombinací snímků pořízených kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) umístěnou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST. Fotografie vznikla kombinací snímků v oblasti viditelného světla a blízkého infračerveného záření. Délka expozice byla přibližně jednu hodinu. Rozměr snímku zachycuje úsek oblohy o úhlovém průměru 3,4 x 3,4 obloukové minuty.
Zdroj: http://www.spacetelescope.org/images/potw1145a/
autor: František Martinek