Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Astronomická družice Herschel Space Observatory, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA dne 14. 5. 2009, našla důkazy přítomnosti vodní páry pocházející z ledových a prachových zrníček vytvářejících disk v okolí mladé hvězdy. Odhalila tak skrytý rezervoár vody o objemu několika tisíc pozemských oceánů.
Komety byly vůbec poprvé přistiženy při ničivém bombardování povrchu zatím nespatřené planety. Pokud se podaří potvrdit přítomnost exoplanet, pak tento objev znamená, že kosmické srážky přinášejí vodu a organické látky – nezbytné ingredience pro život – na povrchy těles, která se nacházejí v tzv. obyvatelných zónách v okolí hvězd.
Který kamenný měsíc má vysoký obsah dusíku v atmosféře, podobnou geologii jako Země, obdobu koloběhu vody v přírodě, jezera s kapalnými uhlovodíky a poměrně dobré vyhlídky na udržení možného života? Odpověď zní: Titan – úchvatný měsíc planety Saturn.
V úvodu článku je představa umělce, zachycující jezera kapalných uhlovodíků na povrchu měsíce Titan.
Dne 15. října 2011 se v evropském sídle ESO v Garchingu u Mnichova (Bavorsko, Německo) uskutečnil Den otevřených dveří Evropské jižní observatoře. Tisíce návštěvníků měly možnost pomoci při stavbě modelu největšího plánovaného zrcadla na světě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) ve skutečné velikosti a zažít, jak vypadá práce pro ESO.
Merkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO!
Chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno a generální ředitel ESO Tim de Zeeuw dnes slavnostně podepsali dohodu týkající se plánovaného dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope). Smlouva mezi ESO a Chilskou vládou obsahuje darování pozemků pro výstavbu teleskopu, stejně jako dlouhodobou koncesi na vytvoření přilehlého ochranného pásma a vyjádření podpory Chilské vlády zřízení observatoře E-ELT.
Rotační osa planety Uran je velmi skloněná, což z ní dělá velmi zvláštní těleso ve Sluneční soustavě. Astronomové předpokládají, že se v minulosti s planetou srazilo při velkém impaktu nějaké jiné těleso. Avšak nové výzkumy pozměňují naše poznatky o tom, jak Uran k nakloněné rotační ose přišel.
Evropská kosmická sonda Venus Express zjistila, že ve vysokých výškách atmosféry Venuše je přítomná vrstva ozónu. Porovnání jejích vlastností s odpovídajícími vrstvami v atmosféře Země a Marsu pomůže astronomům zdokonalit metody hledání života na jiných planetách.