Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Na fotografii, kterou pořídila astronomická družice Herschel Space Observatory, je zachycen molekulární oblak, který je součástí emisní mlhoviny Roseta (Rosette Nebula – Růžicová mlhovina). Tato hvězdná porodnice se nachází ve vzdálenosti přibližně 5 000 světelných let od Země a promítá se do souhvězdí Jednorožce.
Tisíce vzdálených galaxií zachycuje širokoúhlý snímek, který dnes zveřejnila ESO. Přesněji se jedná o velkou skupinu galaxií patřících k mohutné galaktické kupě Abell 315. Jakkoliv se záběr může zdát galaxiemi doslova zaplněn, je viditelné uskupení pouze příslovečným vrcholem ledovce.
Astronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci – komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi.
Japonská kosmická sonda Hayabusa, poškozená a jen napůl funkční, musí být ještě přesně nasměrována k Zemi pomocí několika korekčních manévrů, provedených improvizovanou činností iontových motorů v závěrečné fázi letu před tím, než se v červnu letošního roku uskuteční její dlouho očekávané přistání na zemském povrchu.
Tajuplná záře, která se rozprostírá na noční obloze podél zvěrokruhu, již není záhadou. V článku, který byl publikován 20. dubna 2010 v časopise The Astrophysical Journal, posuzují David Nesvorný a Peter Jenniskens vliv asteroidů. Text uzavírají tvrzením, že více než 85 % prachu pochází z Jupiterovy rodiny komet, nikoliv z asteroidů.
Dne 26. dubna 2010 vybral ESO Council lokalitu Cerro Armazones jako základnu pro plánovaný dalekohled European Extremely Large Telescope (E-ELT) o průměru 42 m. Cerro Armazones je hora s výškou 3060 m n. m. Nachází se v centrální části chilské pouště Atacama, 130 km jižně od města Antofagasta a asi 20 km od Cerro Paranal.
Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polární oblasti rudé planety.