Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
K celkovému počtu 158 dosud známých kulových hvězdokup v naší Galaxii přibyly další dvě. Byly objeveny na nových snímcích získaných přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA v rámci programu VVV (VISTA Variables in the Via Lactea). V rámci této přehlídky se také podařilo najít první hvězdokupu, která leží daleko od centra Galaxie, ale jejíž světlo na cestě k nám muselo projít skrze prach a plyn poblíž samotného galaktického středu.
Pravé straně prvního z nových infračervených záběrů získaných přehlídkovým dalekohledem ESO/VISTA, který se nachází na observatoři Paranal v Chile, dominuje zářivá kulová hvězdokupa označená UKS1. Pokud se vám podaří od ní odtrhnout zrak, naleznete v bohatém hvězdném poli tohoto záběru ukryté překvapení – slabší kulovou hvězdokupu, která byla objevena v datech jednoho z přehlídkových programů VISTA. Aby jste ji spatřili, budete se muset podívat pečlivě. Hvězdokupa dostala označení VVV CL001 a jedná se o malou skupinu hvězd v levé částí obrázku, jen kousek nad středem.
Objekt VVV CL001 je prvním objevem kulové hvězdokupy pomocí dalekohledu VISTA. Stejný tým astronomů však nalezl i druhý objekt, označený VVV CL002, který můžete spatřit na obrázku b [1]. Toto malé a slabé seskupení hvězd by také mohlo být kulovou hvězdokupou, která se nachází nejblíže galaktickému centru ze všech známých objektů svého druhu. Nestává se často, aby v naší Galaxii byla objevena nová kulová hvězdokupa. Poslední byla nalezena v roce 2010 a dosud jich bylo v Galaxii celkem známo jen 158.
Dvojice nově objevených hvězdokup patří k prvním objevům v rámci programu VISTA Variables in the Via Lactea (VVV), přehlídky, která systematicky zkoumá centrální části naší Galaxie v oboru infračerveného záření. Tým projektu VVV vedou Dante Minniti (Pontificia Universidad Católica de Chile) a Philip Lucas (Centre for Astrophysics Research, University of Hertfordshire, UK).
Stejně jako kulové hvězdokupy nalézá VISTA také řadu otevřených hvězdokup, které obecně obsahují menší množství mladších hvězd a vyskytují se mnohem častěji (eso1128). Další z nově oznámených hvězdokup VVV CL003 je pravděpodobně otevřenou hvězdokupou, která se nachází ve směru ke středu Galaxie, ale mnohem dále, z našeho pohledu asi 15 000 světelných let za ním. Jedná se o první takovou hvězdokupu objevenou na opačné straně Galaxie.
Vezmeme-li v úvahu, jak slabé objekty tyto hvězdokupy jsou, není se co divit, že zůstaly tak dlouho nepozorovány; ještě před několika lety byla nejslabší známou kulovou hvězdokupou v Galaxii UKS1 (na prvním obrázku), která nováčky spolehlivě přezáří. Díky absorpci a zčervenání světla hvězd přítomným mezihvězdným prachem je možné tyto objekty pozorovat pouze v infračerveném světle. A VISTA, největší přehlídkový dalekohled světa, je pro hledání nových hvězdokup skrytých za prachovými oblaky v centrální části Galaxie dokonale uzpůsoben [2].
Existuje zajímavá možnost, že objekt VVV CL001 je gravitačně vázán s UKS1 – mohlo by se tedy jednat o první binární hvězdokupu v Galaxii. Je však také možné, že se jedná o efekt vzniklý díky úhlu pohledu a hvězdokupy mohou být ve skutečnosti velmi daleko od sebe.
Uvedené obrázky vznikly na základě snímků pořízených přes různé filtry v blízké infračervené oblasti – J filtr (na obrázku modrá), H filtr (zelená) a Ks filtr (červená). Obrázek je pouze malým výřezem celého zorného pole dalekohledu VISTA.
Poznámky
[1] Objev těchto nových kulových hvězdokup byl oznámek v San Juan (Argentina) na prvním společném setkání členů Argentinské a Chilské astronomické společnosti.
[2] Jemná prachová zrna tvořící obrovská oblaka ve všech galaxiích rozptylují modré světlo mnohem více než červené nebo infračervené záření. Výsledkem je, že astronomové se mohou dívat skrze prach mnohem efektivněji, využijí-li infračervené záření namísto viditelného světla, které vnímá lidské oko.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Dante Minniti; Pontificia Universidad Católica de Chile; Santiago, Chile; Tel: +56 2 463 3267; Email: dante@astro.puc.cl
Maren Hempel; Pontificia Universidad Católica de Chile; Santiago, Chile; Tel: +56 2 354 4945; Email: mhempel@astro.puc.cl
Christian Moni Bidin; Universidad de Concepción; Concepción, Chile; Tel: +56 9 9210 3235; Email: cmbidin@astro-udec.cl
Richard Hook' ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org