Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Dne 15. října 2011 se v evropském sídle ESO v Garchingu u Mnichova (Bavorsko, Německo) uskutečnil Den otevřených dveří Evropské jižní observatoře. Tisíce návštěvníků měly možnost pomoci při stavbě modelu největšího plánovaného zrcadla na světě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) ve skutečné velikosti a zažít, jak vypadá práce pro ESO.
Tuto sobotu přivítalo ředitelství ESO na 3 100 zvídavých návštěvníků, kteří se chtěli dozvědět více o světových zařízeních ESO a jejich prvotřídních vědeckých výsledcích. V rámci Dne otevřených dveří ESO 2011 si mohli vybrat ze široké nabídky aktivit. Nejpřitažlivější byla možnost zúčastnit se stavby modelu největšího plánovaného zrcadla na světě dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) ve skutečné velikosti, která návštěvníkům umožnila zažít skutečné rozměry ‚největšího lidského oka hledícího k obloze‘. Nadšenci stáli ve frontě, aby mohli umístit na své místo jeden ze 798 šestiúhelníků o průměru 1,4 m. Za pomoci kolíků a obvodového obrysu zrcadla namalovaného na zemi přiložil každý šťastný návštěvník svůj blok na dané místo a přispěl tak ke stavbě modelu obřího zrcadla. Celý průběh stavby byl natáčen ze střechy budovy ESO. Dokončený model měl průměr 39,3 m a zabíral téměř 1 000 čtverečních metrů plochy přiléhající k ředitelství.
V posluchárně ESO bylo možné zhlédnout přednášky o žhavých tématech současné astronomie. K dispozici bylo videospojení přes internet a návštěvníci mohli v reálném čase komunikovat s astronomy ESO pracujícími na observatořích v Chile. Pro děti a jejich rodiče bylo připraveno fotografování v oboru infračerveného záření nebo pozorování Slunce dalekohledem s patřičnými filtry. Návštěvníci mohli mimo jiné prostřednictvím ESO zaslat svým přátelům a rodinám pohlednice z ‚okraje vesmíru‘ a sami cestovat mezi hvězdami za použití programů Skyskan planetarium a Stellarium.
Observatořím ESO (VLT – Very Large Telescope, ALMA – Atacama Large Millimeter/submillimeter Array a E-ELT) byla věnována trojice výstav, na kterých byl ke spatření prototyp základního dílu hlavního zrcadla dalekohledu E-ELT. Zájemci se mohli zúčastnit také virtuální prohlídky E-ELT či virtuální jízdy obřím transportérem pro antény ALMA.
ESO Charity Group a pracovníci ESO obstarali pro návštěvníky mezinárodní občerstvení. Peníze získané prodejem jídel budou věnovány na pomoc dětem v Chile.
Tato akce byla připravena v rámci Dne otevřených dveří 2011, který spoluorganizovala řada institucí sídlících ve výzkumném komplexu v Garchingu. Další informace o činnosti v tomto komplexu získáte zde.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Oana Sandu; ESO, Community Coordinator; Garching, Germany; Cell: +40 724024625; Email: osandu@eso.org
autor: Jiří Srba