Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nový snímek mlhoviny Omega, který pořídil dalekohled ESO/VLT, patří k nejostřejším záběrům tohoto objektu, jaký byl kdy pořízen z povrchu Země. Obrázek zachycuje rudě zbarvenou zaprášenou centrální část této slavné oblasti zrodu nových hvězd a odhaluje výjimečné detaily kosmické krajiny plné oblaků plynu, prachu a nově vzniklých hvězd.
Za určitých okolností může člověk „ztratit srdce“. Nové výpočty napovídají, že i Jupiter pomalu ztrácí své „srdce“ – kamenné jádro obří planety se rozpouští podobně jako šumivá tableta vhozená do vody. Nové výzkumy mohou vysvětlit, proč se jádro Jupiteru zdá být menší, než se předpokládalo.
Nový a velmi citlivý spektrograf Cosmic Origins Spectrograph (COS) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST objevil v oboru ultrafialového záření přítomnost složitějších uhlovodíkových a/nebo nitrilových molekul (dusíkatých derivátů), pokrývajících povrch Pluta.
Nedávno objevená kometa C/2011 W3 (Lovejoy) byla zachycena na úžasných snímcích a časosběrných videích pořízených z observatoře ESO Paranal v Chile. Kometa ozdobila jižní oblohu poté, co nečekane přežila blízké přiblížení ke Slunci.
Astronomové získali důkazy o existenci pulsaru v pozůstatku po výbuchu supernovy v Malém Magellanově oblaku. Pozorování rentgenového záření pomocí kosmických observatoří Chandra a Newton ukázala, že pulsar rotuje mimořádně pomalu – jednou dokola se otočí za 18 minut.
Lovci nepolapitelných neutrin budou mít brzy k dispozici největší a nejvýkonnější aparaturu: obrovský neutrinový teleskop KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope), který v současné době vyvíjí společenství 40 institucí z deseti evropských států. Bude se nacházet ve Středozemním moři, 960 metrů pod hladinou vody.
Letecký konstruktér Burt Rutan, miliardář Paul Allen, průkopník kosmonautiky Elon Musk a bývalý šéf NASA Mike Griffin připravují nový letecko-kosmický dopravní systém. Bude se skládat z obřího letounu o rozpětí křídel větším než délka fotbalového hřiště. V podvěsu bude vynášet raketový nosič, který po uvolnění a zážehu vlastních motorů dopraví užitečný náklad či pilotovanou kosmickou loď na oběžnou dráhu.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala k realizaci další dva kosmické projekty. Prvním z nich bude sonda do blízkosti žhavého povrchu Slunce, v druhém případě se bude jednat o astronomickou družici k mapování struktury vesmíru. Jejím hlavním úkolem bude výzkum skryté hmoty a skryté energie na základě měření zrychlující se expanze vesmíru.
Kosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta – a možná objevila novou planetu. Vesta má kovové jádro a její povrchové útvary naznačují, že struktura planetky je „diferencovaná“ podobně jako terestrické planety Země, Merkur, Venuše nebo Mars.