Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Hustá atmosféra Titanu bohatá na metan a dusík skrývala mnoho let před astronomy to, co leží pod ní – na povrchu měsíce. Největší měsíc Saturnu se jeví při pozorování dalekohledem jako zamlžená oranžová koule, na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě, jejichž povrch je pokryt spoustou kráterů.
V průběhu měsíce března mě při výběru zajímavých zákrytových dvojhvězd zaujala hvězda BH Lyn. Původní záměr byl otestovat slabou zákrytovou dvojhvězdu, která mimo zákryty má jasnost 13,7 magnitudy a během zákrytu klesá až na hodnotu 16,3 magnitudy. V té době jsem ještě nevěděl, že BH Lyn patří do malé skupiny proměnných hvězd typu SW Sex.
Následující článek přináší podrobnou studii z roku 2006, jejíž výsledky jsou doplněny novým pozorováním z hvězdárny ve Valašském Meziříčí.
Astronomové objevili pomocí dalekohledu HST další měsíc – v pořadí již pátý – obíhající kolem ledové trpasličí planety Pluto. Měsíc má nepravidelný tvar o velikosti zhruba 10 x 24 km. Kolem Pluta obíhá po kruhové dráze ve vzdálenosti 93 300 km.
Na obrázku je ztvárněna představa astronomů o podobě exoplanety, jejíž hmotnost byla určena na dvě třetiny hmotnosti Země. Planeta s označením UCZ-1.01 obíhá kolem hvězdy GJ 436, která se nachází v souhvězdí Lva. Od Země ji dělí vzdálenosti 33 světelných let. Pravděpodobně se jedná o nejbližší exoplanetu, která je menší než Země.
Astronomům se poprvé podařilo pozorovat temné galaxie – počáteční vývojové stadium galaxií, které sice předpovídá teorie, ale dosud nebylo zaznamenáno. Jedná se o galaxie obsahující jen velmi málo hvězd a bohaté na plyn. Mezinárodní tým vědců provedl pozorování pomocí dalekohledu ESO/VLT, na základě kterých se domnívá, že se jim tyto mysteriózní objekty podařilo zachytit. Spatřit je můžeme díky tomu, že jsou osvětlovány kvasarem.
Máme za sebou období měsíce s nejkratšími nocemi a od teď se můžeme těšit na jejich prodlužování. Během června bylo pořízeno za šest nocí 1226 měření proměnných hvězd.
Nic podobného nebylo doposud pozorováno mimo naši planetu: existence mohutných slapových sil byla objevena na Titanu, největším měsíci planety Saturn. Její projevy ukazují na přítomnost oceánu kapalné látky – s největší pravděpodobností vody – uzavřeného pod povrchem měsíce.
Korekce dráhy, která byla provedena v úterý 26. 6. 2012, přizpůsobila letovou dráhu kosmické sondy s názvem Mars Science Laboratory tak, aby dopravila pojízdnou výzkumnou laboratoř Curiosity do cílového místa přistání na Marsu. Pojízdná laboratoř o velikosti automobilu a hmotnosti téměř jedné tuny směřuje na přistání dne 6. 8. 2012 ráno v 7:31 SELČ.